Minimální mzdy na růstu: Dopady a politické lekce z desetiletí změn
Tento politický přehled zkoumá, jak mohou národní zvýšení minim ovlivnit úroveň platů zaměstnanců, mzdovou nerovnost, kolektivní vyjednávání a širší strukturu zaměstnanosti.
Přístup vlád EU k minimálním mzdám se začal měnit na přelomu století. Národní minimální hodnoty prudce vzrostly, zejména od poloviny 10. let 21. století, staly se závaznějšími a širšími formami ovlivňovaly mzdovou dynamiku. Na základě nedávného výzkumu Eurofoundu tento politický přehled zkoumá, jak může zvýšení národních minim ovlivnit úroveň mezd zaměstnanců, mzdovou nerovnost, kolektivní vyjednávání a širší strukturu zaměstnanosti. Zjištění ukazují výrazné následné dopady podél rozdělení mezd, stlačení mzdové nerovnosti na dně (zejména po výrazných zvýšeních národních minim), zmenšující se rozdíl s kolektivně dohodnutými mzdovými minimálními cenami a souvislost s posunem k lépe placeným pracovním místům ve struktuře zaměstnanosti. Národní minima by však neměla být vnímána jako samostatné řešení chudoby nebo širších nerovností. Je třeba také zvážit možné dopady nezaměstnanosti.
&w=3840&q=75)
