Evropský monitor pracovních míst
Evropský monitor pracovních míst vám pomáhá sledovat strukturální změny na evropských trzích práce.
Evropský monitor zaměstnanosti (EJM) sleduje strukturální změny na evropských trzích práce. Analyzuje změny ve struktuře zaměstnanosti v EU z hlediska povolání a sektoru a poskytuje kvalitativní hodnocení těchto posuvů pomocí různých ukazatelů kvality práce – mezd, úrovně dovedností atd. Roste zaměstnanost relativně nejrychleji v nízko placených, středně placených nebo vysoce placených zaměstnáních? EJM pokrývá všech 27 členských států EU a je založen především na analýze dat z průzkumu pracovní síly Evropské unie (EU-LFS). V červenci 2026 byla interaktivní datová sada EJM aktualizována tak, aby zahrnovala nejnovější roční data EU-LFS do roku 2024 pro všechny členské státy i pro EU27 jako celek.
V roce 2024 bylo v EU27 zaměstnáno téměř o 17 milionů více osob ve srovnání s rokem 2011 a přibližně tři čtvrtiny tohoto nárůstu byly dobře placené práce v nejvyšším kvintilu podle platů (+12,8 milionu).
Období 2011–2024 bylo obdobím zvyšování zaměstnanosti v celé EU a většina členských států zaznamenala silnější růst zaměstnanosti v dobře placených pracovních místech ve srovnání s nízce placenými nebo středně placenými pracovními místy.
Ženská pracovní síla v EU27 se rozrostla rychleji než mužská pracovní síla, zejména ve středně a vysoce placených profesích.
Krize způsobená COVID-19 se zdá posílit zvyšování zaměstnanosti – urychlením růstu dobře placených pracovních míst v digitální ekonomice, ale také úbytkem hůře placených osobních služeb.
Zatímco téměř veškerá čistá nová pracovní místa za poslední desetiletí přišla ve službách, výroba také pozitivně přispěla k růstu zaměstnanosti, zejména v dobře placených profesích (věda/inženýrství i profesionálové v oblasti podnikání/administrativy).
Podíl zaměstnanosti v EU27, která je "jádrová" nebo standardní, roste. Ačkoliv došlo k určitému růstu zaměstnanosti na částečný úvazek, tento pokles byl vyvážen větším poklesem samostatné výdělečné činnosti a dočasného zaměstnání. Přesto se nestandardní zaměstnanost v dobře placených pracovních místech zvýšila, což představuje přibližně 30 % čistých nových pracovních míst v top kvintile (3,5 milionu z 12,8 milionu). Nestandardní zaměstnání proto také proběhlo modernizací.
Evropský monitor pracovních míst (EJM) používá přístup založený na zaměstnanosti při analýze strukturálních změn zaměstnanosti v Evropě. Klíčovou metodologickou inovací takového přístupu založeného na pracovních místech je pozorovat vývoj zaměstnanosti na úrovni práce (chápané jako dané povolání v daném sektoru), nikoli na úrovni jednotlivého pracovníka, jak je běžnější přístup při analýze vývoje trhu práce.
Pomocí standardních mezinárodních klasifikací povolání (ISCO-08) na dvouciferné úrovni a sektorových (NACE Rev 2.0) na jednociferné úrovni je v každé zemi vytvořena matice pracovních míst. Každá práce je povoláním v určitém sektoru. Celkem existuje 43 dvouciferných profesí a 23 jednociferných sektorů, což generuje 989 pracovních buněk. V praxi mnoho teoretických pracovních buněk neobsahuje zaměstnání; Například ve finančních službách pravděpodobně není mnoho kvalifikovaných zemědělských pracovníků. Celkový počet pracovních buněk s zaměstnaností v zemi se pohybuje mezi přibližně 400 a něco málo přes 800 a je z velké části určen velikostí země a velikostí vzorku z Průzkumu pracovní síly Evropské unie (EU-LFS). Čím větší je pracovní síla, tím větší je rozmanitost možných kombinací pracovních pozic, které lze identifikovat pomocí dat LFS.
Pracovní místa v každé zemi jsou řazena podle nějakého kritéria, například průměrné hodinové mzdy. Hodnocení pracovních míst a mezd pro každou zemi použité v nejnovější analýze je založeno především na mikrodatech ze studia Structure of Earnings [SES] (pro tři vlny, 2014, 2018 a 2022), doplněných daty z ročních datových souborů EU-LFS za roky 2014–2020, aby pokryly sektory nepokryté SES. Tyto zdroje umožnily vytvoření žebříčků pracovních míst a mezd pro 27 členských států EU. V alternativních žebříčcích se používají také dvě další kritéria kvality práce – pracovní vzdělávání (založené na vážené průměrné úrovni vzdělání držitelů zaměstnání, zdroj: LFS) a širší kvalita práce (založené na váženém průměrném skóre ze sedmi dimenzí kvality práce, zdroj: European Working Conditions surveys 2015 a 2024).
Pracovní místa byla přidělována kvintily v každé zemi na základě žebříčku pracovních míst a mezd v dané zemi. Nejlépe placené práce jsou přiřazeny k kvintilu 5, nejhůře placené k kvintilu 1. Každý kvintil v každé zemi by měl představovat co nejblíže 20 % zaměstnanosti v počátečním období, tj. pracovní místa jsou kvintilům přiřazena podle jejich váh zaměstnanosti. Od této chvíle zůstávají přiřazení práce k kvintilu pevně daná pro každou zemi, takže ve všech grafech, které následují po daném kvintilu v dané zemi (ať už rozloženém), vždy odkazují na údaje o zaměstnanosti v konkrétní skupině pracovních pozic exkluzivních pro daný kvintil. Pro účely prezentace se pak pozornost přesune na změnu zaměstnanosti na úrovni kvintilů během daného období v každé zemi, např. 2019–2024. Níže uvedený graf zjednodušeně ilustruje tři kroky uvedené výše, přičemž jako příklady jsou uvedena některá nejlépe placená a nejhůře placená místa, která zaměstnávají velké množství lidí na úrovni EU. (Zatímco pracovní pozice jsou správně přiřazeny podle kvintilu EU, jednotlivé pracovní a mzdové pořadí 1–4 a 1105–1108 slouží pouze pro ilustrační účely.)
Hodnocení pracovních pozic a kvintilové přiřazení prováděné pro každou zemi
Čistá změna zaměstnanosti mezi začínajícím a závěrečným obdobím (u zaměstnaných osob) pro každý kvintil v každé zemi se sčítá, aby se zjistilo, zda byl čistý růst zaměstnanosti soustředěn v horní, střední nebo spodní části struktury zaměstnanosti. Pokud není uvedeno jinak, všechny grafy ve zprávě popisují čistou změnu zaměstnanosti podle kvintil pro uvedenou zemi nebo pro celou EU. Agregované grafy EU jsou založeny na aplikaci společného žebříčku pracovních míst a mezd v EU (založeného na váženém průměru standardizovaných národních žebříčků pracovních míst a mezd).
Výsledné kvintilové grafy poskytují jednoduchý, grafický obraz rozsahu změny zaměstnanosti v daném období a také naznačují, jak byla tato změna rozložena mezi pracovní místa na různých platových úrovních. Podobnou klasifikaci pracovních míst lze provést pomocí dovedností držitelů zaměstnání nebo širokého vícerozměrného ukazatele kvality práce jako kritéria pro hodnocení a pro výsledné rozdělení jsou také poskytnuta data.
Například níže uvedený kvintilový graf ilustruje změny zaměstnanosti v EU27 v období 2019–2024. Obrázek by měl být přečten od nejlevějšího shluku pruhů (kvintil 1, představující nejhůře placená místa) až po pravý shluk (kvintil 5, představující nejlépe placená místa). Čistá změna zaměstnanosti je zobrazena na vertikální ose, v tisících (k) nebo milionech (m). Dominantními rysy grafu jsou ztráta 2,4 milionu nízko placených pracovních míst (spodní kvintil) a současný přírůstek přibližně 7,4 milionu dobře placených pracovních míst (horní kvintil) během pandemie a období po pandemii.
Tato metoda také nabízí další možnosti rozdělit tyto čisté změny zaměstnanosti podle kategorií jako pohlaví, zaměstnání nebo profesní status a kategorie pracovní doby: plný nebo částečný úvazek. Pro podrobnější popis zpracování dat se prosím podívejte na rozsáhlé materiály v přílohách předchozích výročních zpráv EJM, kde byl použit stejný přístup založený na pracovních místech.
Nakonec jsou k dispozici sloupcové grafy ukazující úroveň zaměstnanosti podle kvintilu pracovních míst. Tyto grafy podle konstrukce ukazují sudé kvintily v začátku roku (2011); Následné součty zaměstnanosti odrážejí změnu zaměstnanosti napříč všemi jednotlivými pracovními pozicemi přiřazenými k jednotlivým kvintilům v období do roku 2019 nebo 2024 (přičemž přiřazení mezi zaměstnáními a kvintily je pevné po celé období).
Všechny publikace Eurofoundu na EJM najdete níže.
