Publications

Cílem průzkumu Život, práce a COVID-19, který nadace Eurofound poprvé zahájila počátkem roku 2020, je zachytit rozsáhlý dopad pandemie na práci a život občanů EU. Páté kolo průzkumu nadace Eurofound, které se uskutečnilo na jaře roku 2022, tematicky pokrylo rovněž novou, nejistou realitu způsobenou válkou na Ukrajině, rekordně vysokou inflací a prudkým nárůstem životních nákladů. V rámci pilotního průzkumu využila Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) v 10 zemích sousedících s EU zkrácenou verzi dotazníku.

Eurofound’s European Restructuring Monitor database reveals the impact of the energy crisis on employment in the EU. Following Russia’s invasion of Ukraine in February 2022, energy prices have hit record highs. The European Commission imposed sanctions and limitations on the import of oil and gas from Russia, which has reacted by reneging on supply commitments to many Member States. Compared to other countries, market disruption has been especially acute in the EU, given the bloc’s overdependence on Russian energy supply.

This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the electricity sector. Their relative representativeness legitimises their right to be consulted, their role and effective participation in the European sectoral social dialogue and their capacity to negotiate agreements.

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, jimž odvětví civilního letectví čelilo během pandemie covidu-19. Zapojení sociálních partnerů do opatření přijatých ke zmírnění negativních dopadů pandemie se v jednotlivých evropských zemích liší. Ve většině zemí sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrály významnou úlohu, zatímco v jiných byla jejich úloha menší. Zpráva také zkoumá změny ve stávajících postupech sociálního dialogu a/nebo kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni.

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, které pandemie covidu-19 v odvětví nemocniční péče způsobila nebo prohloubila. Rovněž zkoumá, zda v zájmu řešení těchto nových výzev byly stávající postupy sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni upraveny. Výzkum zahrnoval přezkum literatury, jehož cílem bylo zasadit do souvislostí strukturální rysy odvětví nemocniční péče a analýzu politických iniciativ pro řešení krize prováděných v celé EU-27 a Norsku.

Tato zpráva je vypracována v rámci tříletého pilotního projektu (2021–2023) nazvaného „Úloha minimální mzdy při vytváření univerzální záruky práce“, jehož realizací pověřila nadaci Eurofound Evropská komise. Zaměřuje se na modul 3 tohoto projektu, který zkoumá minimální mzdy a jiné formy odměn osob samostatně výdělečně činných. Z důvodu náročných podmínek, s nimiž se určité skupiny osob samostatně výdělečně činných potýkají, některé členské státy zavedly nebo projednávají návrhy určitých zákonných forem minimální mzdy pro vybrané kategorie osob samostatně výdělečně činných.

Přísná omezení v oblasti veřejného zdraví zavedená vládami v roce 2020 za účelem zvládnutí pandemie covidu-19 přinesla náhlou změnu do světa práce, přičemž během následujících dvou let pokračovala v jeho formování. V období od března do listopadu 2021 bylo v 36 zemích v rámci telefonického průzkumu pracovních podmínek v Evropě, což je vysoce kvalitní pravděpodobnostní průzkum, provedeno více než 70 000 pohovorů. Cílem průzkumu bylo získat podrobný přehled o pracovním životě Evropanů v této mimořádné době.

This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the Food and drink sector. Their relative representativeness legitimises their right to be consulted, their role and effective participation in the European sectoral social dialogue and their capacity to negotiate agreements. The aim of Eurofound’s studies on representativeness is to identify the relevant national and European social partner organisations in the field of industrial relations in the EU Member States.

Zpráva zkoumá, jak se během pandemie covidu-19 v letech 2020 a 2021 vyvíjela důvěra občanů v instituce – včetně vnitrostátních vlád, EU, vědeckých institucí a sdělovacích prostředků. Analyzuje úlohu sdělovacích prostředků, zejména souvislost mezi používáním sociálních sítí a důvěrou a dopad neúmyslně nesprávných informací (nepravdivých nebo zavádějících ) a dezinformací (úmyslně klamavých informací) během krize.

Kvalita institucí je klíčovým faktorem pro dosažení vzestupné hospodářské a sociální konvergence v EU, neboť hraje zásadní úlohu při růstu hospodářství, získávání zahraničních investic, zajišťování provádění politik a reforem a při úspěšném přístupu k finančním prostředkům EU. Vhodnost veřejných institucí pro daný účel je v současné době při provádění programu NextGenerationEU obzvláště důležitá, neboť nízká kvalita institucí by mohla bránit přístupu k finančním prostředkům a ohrozit účinnost samotného programu.