Evropa se musí přizpůsobit své stárnoucí pracovní síle

V době, kdy porodnost na kontinentu klesá a populace stárne, stojí tvůrci politik před naléhavým úkolem udržet si zkušené pracovníky a přizpůsobit pracoviště potřebám starší demografické skupiny.

Evropa čelí významné demografické transformaci. Populace stárne, přičemž přirozený úbytek je jen částečně kompenzován čistou migrací. Tento posun vytváří tlak na trhy práce, hrozí nedostatkem pracovních sil a zatěžuje penzijní systémy, protože generace baby boomu odchází do důchodu. Evropští tvůrci politik si to uvědomují a v posledních dvou desetiletích se stále více zaměřují na podporu delšího pracovního života. To je v souladu se zásadami EU, které prosazují adaptabilní pracovní prostředí a mezigenerační spravedlnost. Opatření zahrnovala změny důchodových systémů, jako je zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu ve většině členských států a omezení přístupu k předčasnému důchodu. Zvyšování věku odchodu do důchodu se často ukazuje jako politicky kontroverzní opatření.

Prodloužení pracovního života je však složitější než samotné právní změny. Vyžaduje komplexní přístup k řešení postojů, postupů na pracovišti a kvality práce starších osob. Nedávná analýza nadace Eurofound tuto složitost podtrhuje a zkoumá trendy zaměstnanosti, rozdíly v kvalitě pracovních míst a rozdíly mezi staršími pracovníky. Hlavním cílem je identifikovat účinné strategie pro udržení angažovanosti starších lidí, prozkoumat podpůrné a motivační faktory a roli, kterou mohou zúčastněné strany hrát při podpoře prostředí odpovídajícího věku.

Bylo dosaženo významného pokroku. Počet pracovníků ve věku 55 let a více aktivních na trhu práce se neustále zvyšuje, z 24 milionů v roce 2010 na více než 40 milionů v roce 2024. Míra zaměstnanosti této skupiny se mezi lety 2010 a 2024 zvýšila o více než 20 procentních bodů, a to díky penzijním reformám, prodloužení průměrné délky života a lepšímu zdraví.

Navzdory tomu problémy přetrvávají. Starší pracovníci čelí vyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti, přičemž míra je o 13,5 procentního bodu vyšší než u pracovníků se střední kariérou. Jakmile jsou nezaměstnaní, trvá jim déle, než si najdou novou práci, což zdůrazňuje potenciální rigiditu a předsudky na trhu práce. Podíl starších pracovníků, kteří zůstali u stejného zaměstnavatele, se zvýšil ze 44 % v roce 2010 na 57 % v roce 2022, což odráží penzijní reformy a napjatější trhy práce. Přetrvávají však značné rozdíly mezi ženami a muži, zejména v některých východních členských státech EU a v Rakousku.

Řešení kvality pracovních míst a překážek na pracovišti

Analýza naznačuje, že ukazatele kvality práce se mohou v průměru jevit lépe u starších zaměstnanců. Jedním z důvodů může být "efekt zdravých pracovníků", kdy lidé na méně kvalitních pracovních místech mohou opustit trh práce dříve. Souhrnné údaje však zakrývají významné nerovnosti. Zkoumání profilů kvality práce starších pracovníků ukazuje, že zatímco jedna třetina je na kvalitních "posílených pracovních místech", znepokojující jedna pětina je ve "vysoce rizikových" rolích spojených s nízkou duševní pohodou, finanční nejistotou a špatnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.

Špatný zdravotní stav je významným rizikovým faktorem pro předčasný odchod z trhu práce, přičemž špatný zdravotní stav zvyšuje pravděpodobnost odchodu z důvodu invalidního důchodu, nezaměstnanosti nebo předčasného odchodu do důchodu. Dlouhodobé nerovnosti mezi ženami a muži také přispívají k nepříznivým podmínkám, včetně rozdílů ve mzdách, nejistoty zaměstnání a problémů v oblasti duševního zdraví, jejichž škodlivé dopady se mohou v průběhu kariéry žen prohlubovat a mít dopad na zaměstnanost starších žen.

Motivace zůstat zaměstnaná se liší od motivace v práci. Starší pracovníci, kteří jsou ve svém zaměstnání vysoce motivováni, nemusí být motivováni pokračovat až do důchodového věku nebo po něm. To může být ovlivněno faktory, jako je sebeurčení, postoje k předčasnému odchodu do důchodu a kulturní preference. Překážkou zůstává také všudypřítomný ageismus a diskriminace. Navzdory legislativě čelí mnoho starších pracovníků nespravedlivému zacházení při náboru, povyšování a propouštění.

Kromě pracoviště je zásadní dostupnost flexibilních pracovních úvazků, odpovídajících pečovatelských zařízení a sociální podpory. Mnoho pracovníků, zejména žen, odchází předčasně za účelem péče o rodinné příslušníky, zejména tam, kde jsou pracovní podmínky nepružné a pečovatelská infrastruktura nedostatečná. Rozšíření přístupu ke kvalitní zdravotní péči a pečovatelským službám je proto zásadní politikou trhu práce.

Politické reakce a budoucí směřování

Členské státy si tyto výzvy uvědomují a zavádějí opatření, která mají motivovat k prodloužení pracovního života, jako je poskytování dodatečných důchodových dávek za práci po zákonném důchodovém věku. Roste také trend směrem k flexibilním možnostem odchodu do důchodu, včetně postupných důchodových programů, které pomáhají udržet pracovníky, kteří by jinak mohli zcela odejít.

Udržitelné postupy na pracovišti jsou klíčem k udržení starších zaměstnanců. Úsilí musí zahrnovat školení v oblasti digitálních dovedností, zavádění flexibilní práce, jako je hybridní práce a práce na dálku, přizpůsobení postupů v oblasti lidských zdrojů tak, aby odpovídaly věkovým rozdílům, a zajištění zdravých pracovišť prostřednictvím spolehlivých postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Svou roli hrají kolektivní smlouvy, které se často zaměřují na programy udržení zaměstnanců, jako je zkrácení pracovní doby a postupný odchod do důchodu, i když řešení demografických změn zatím není všeobecně prvořadým zájmem.

Politika musí být mnohostranná a důsledně prováděná. Systémy veřejných pobídek by měly odměňovat pozdější odchod do důchodu a angažovanost. Tvůrci politik sice odrazují od předčasných odchodů, ale zároveň musí brát v úvahu potřeby pracovníků v náročných profesích nebo pracovníků s dlouhou kariérou. Zásadní význam má upřednostnění podpory pro prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti starších pracovníků, včetně investic do rekvalifikace a podpory přesunu na jiné místo v rámci organizací.

Zlepšení přístupu ke zdravotní péči a pečovatelským zařízením a zlepšení jejich kvality je neoddiskutovatelné, zejména tam, kde neformální poskytování péče vede k předčasnému odchodu. Zásadní je, že zvládání ageismu na pracovišti vyžaduje proaktivní úsilí organizací o vytváření kultur inkluzivních pro věk a řešení diskriminace. V neposlední řadě je nezbytné začlenit obavy a potřeby starších pracovníků do kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu. Společná opatření v otázkách, jako jsou demografické fondy[1], flexibilní práce, odborná příprava přiměřená věku a přechod do důchodu, mohou vést ke spravedlivějším výsledkům pro stárnoucí pracovní sílu v Evropě. Výzva je jasná; Cesta vpřed vyžaduje společné úsilí napříč společností.

Obraz © Iván Moreno/Adobe Stock

Poznámka pod čarou