Minimální mzdy mají významný vliv na sjednané a skutečné mzdy
Publikováno: 23 June 2025
V posledních letech se národní minimální mzdy ve všech zemích EU prudce zvýšily, takže jejich vliv na kolektivní vyjednávání o mzdách a obecný vývoj mezd je stále důležitější. Ze zjištění vyplývá, že vnitrostátní minimální mzdy mají pozitivní dopad na zvyšování vyjednané úrovně mezd. Je však zapotřebí pečlivého návrhu politiky, aby se zabránilo vytěsnění kolektivního vyjednávání, zejména v sektorech s nízkými příjmy. Minimální mzdy také hrají klíčovou roli při zlepšování úrovně mezd mezi nejhůře placenými zaměstnanci, i když k vedlejším efektům dochází v širším rozdělení mezd.
Politika minimální mzdy je v posledních desetiletích stále populárnější ve všech členských státech EU, přičemž minimální mzdy v mnoha zemích rostou více než průměrné a mediánové mzdy. Tento důraz na politiku byl dále posílen novou směrnicí EU o přiměřené minimální mzdě. V této souvislosti se pro tvůrce politik stal velmi důležitým možný dopad vyšších národních minimálních mezd. Jak tedy změny v národních minimálních mzdách ovlivňují kolektivní vyjednávání o mzdách a skutečné mzdy?
Národní minimální mzdy vedou ke zlepšení kolektivně dohodnutých minimálních mezd
Na pozadí relativně vyšších národních minimálních mezd se debata o tom, zda by národní minimální mzdy mohly oslabit kolektivní vyjednávání, stala ještě důležitější. Tato obava se odráží ve směrnici, která v článku 4 obsahuje požadavek, aby národní vlády podporovaly rámce kolektivního vyjednávání o mzdách.
Empirická zjištění nadace Eurofound – založená na vzorku téměř 700 kolektivních smluv v odvětvích s nízkými příjmy v 17 členských státech EU v letech 2015 až 2022 – ukazují, že vyšší vnitrostátní minimální mzdy neodradily od kolektivního vyjednávání. Naopak přispívají ke zvyšování kolektivně dohodnutých minimálních mezd v těchto sektorech s nízkými mzdami (obrázek 1).
Výzkum zjišťoval, zda zvýšení národních minimálních mezd ovlivnilo pravděpodobnost, že sociální partneři podepíší nové kolektivní smlouvy. Kromě doby, která uplynula od předchozí dohody, se jako hlavní faktor zvyšující pravděpodobnost podpisu nové dohody ukázala změna výše národní minimální mzdy od poslední dohody (viz horní panel obrázku 1). Změny v inflaci a nezaměstnanosti neměly významný vliv na pravděpodobnost podpisu nové dohody.
Studie také zkoumala, do jaké míry změny národních minimálních mezd zvyšují kolektivně dohodnuté minimální mzdy. Výsledky ukazují významný pozitivní efekt: pokud se minimální mzda zvýší o 1 %, nová sjednaná mzda vzroste o 0,22 % (viz spodní panel obrázku 1).
V tomto případě by inflace měla větší vliv na růst nominálních sjednaných mezd než národní minimální mzdy (elasticita je 0,7). Významným faktorem se také ukazuje nezaměstnanost: vyšší míra nezaměstnanosti je podle očekávání spojena s negativním dopadem na vyjednané mzdy.
Impact of national minimum wages on (upper panel) the probability of signing a new collective agreement and (bottom panel) the magnitude of increases in negotiated wages: estimated coefficients
Odhady jsou založeny na dvoustupňovém Tobitově modelu typu II, který je odhadnut ve dvou fázích. Modré tečky představují bodový odhadový koeficient vlivu inflace, národní minimální mzdy a míry nezaměstnanosti na pravděpodobnost podpisu nové kolektivní smlouvy (horní panel) a na kolektivně dohodnuté mzdy (spodní panel), zatímco tečkované čáry představují interval spolehlivosti. Pokud hranice spolehlivosti nepřekročí nulovou linii, odhad se statisticky významně liší od nuly s 95% úrovní spolehlivosti. Odhady z probitového modelu odpovídající rovnici dohody s figurínami trvání a nesouladu, různými typy fixních efektů (kolektivní smlouva, země a měsíc) a časovým trendem. Intervaly spolehlivosti (95 %) byly vypočítány pomocí robustních standardních chyb.
Source: Eurofound 2025
Tato empirická zjištění byla doplněna a nuancována kvalitativními poznatky z rozhovorů zkoumajících interakce mezi národními minimálními mzdami a kolektivními smlouvami. Analýza vychází ze 40 rozhovorů provedených v šesti zemích (Německo, Francie, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko) a ve dvou málo placených sektorech: výroba potravin a nápojů a rezidenční a sociální péče.
Ačkoli se vnímání úlohy národních minimálních mezd sociálními partnery v jednotlivých zemích a odvětvích lišilo, objevily se určité důkazy o omezeném prostoru pro vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách. V případech, kdy se vnitrostátní minimální mzdy přiblížily úrovni kolektivně dohodnutých základních minim, se těžiště jednání přesunulo od základního platu k jiným složkám odměny.
Výzkum však nenašel žádné přesvědčivé důkazy o vytěsňovacím efektu kolektivního vyjednávání, tedy o zastavení opětovného vyjednávání dohod. Nebyl ani pozorován žádný dopad na rozšíření odvětvového kolektivního vyjednávání nebo na prostředí vyjednávacích aktérů.
I když výzkum celkově nepoukázal na žádné škodlivé účinky národních minimálních mezd na kolektivní vyjednávání pro pracovníky s nízkými příjmy v letech 2015 až 2022, bude důležité situaci v odvětvích s nízkými mzdami nadále sledovat.
Národní minimální mzdy mají rozšířený dominový efekt na skutečné mzdy
V mnoha členských státech EU rostou národní minimální mzdy rychleji než průměrné mzdy a mediánové mzdy. Vzhledem k tomu, že minimální mzdy jsou relativně vyšší, klíčovou politickou obavou je, zda politika minimální mzdy přímo ovlivňuje větší podíl zaměstnanců a přispívá k celkovému vývoji mezd.
Empirické výsledky nadace Eurofound ukazují, že národní minimální mzdy mají významný dopad na mzdy pracovníků s nízkými mzdami – zde znázorněných jako pracovníci v prvním kvartilu rozdělení mezd, který zahrnuje 25 % nejhůře placených zaměstnanců. V průměru vedlo zvýšení národní minimální mzdy o 1 % v období 2006–2021 ke zvýšení mezd špatně placených zaměstnanců o 0,31 %. Tento efekt je ještě větší v posledním dílčím období 2015–2021, kdy zvýšení národní minimální mzdy o 1 % vedlo ke zvýšení mezd zaměstnanců s nízkými mzdami o 0,43 %.
Jedním z možných vysvětlení silnějšího efektu v posledních letech je, že relativně vyšší minimální mzdy – ve vztahu k průměrným mzdám – by přímo ovlivnily větší podíl zaměstnanců, a proto by měly větší potenciál zvýšit úroveň mezd mezi nejhůře placenými zaměstnanci.
Důležité je, že dopad politiky minimální mzdy na výrazné zvýšení mezd ve spodní části mzdového rozdělení pramení především z období podstatného zvýšení minimálních mezd, jak ukazuje obrázek 2. Zvýšení o 15 % obecně zvyšuje mzdy u nejhůře placených zaměstnanců, i když změny o méně než 5 % mají malý měřitelný účinek. Větší zvýšení – zvýšení o více než 15 % – má zdaleka statisticky nejvýznamnější a nejvýraznější dopad. Tyto transformační intervence jsou hlavním důvodem pozitivní souvislosti pozorované mezi národními minimálními mzdami a růstem mezd u špatně placených zaměstnanců.
Tato zjištění poukazují na potenciální vedlejší účinky zvyšování národních minimálních mezd v rámci širšího rozdělení mezd. Empirická analýza odhalila pozitivní souvislost mezi nárůstem národní minimální mzdy a vývojem jak mediánu, tak horního mzdového kvintilu (včetně 25 % zaměstnanců s nejvyššími mzdami). Velikost tohoto efektu je srovnatelná s rozsahem pozorovaným u špatně placených zaměstnanců.
Tyto výsledky naznačují, že zvýšení minimální mzdy má v průměru vzestupný efekt v celém rozdělení mezd (jehož vývoj je v každém případě poháněn mnoha dalšími faktory nad rámec politiky minimální mzdy).
Effect of national minimum wage increases on low-paid wages by intensity of change
Viz poznámky k obrázku 1. Intervaly jsou definovány na základě ročního nominálního nárůstu národní minimální mzdy v národní měně. Mezi špatně placené zaměstnance patří první mzdový kvartil (25 % zaměstnanců s nejnižšími mzdami).
Source: Eurofound 2025
Tyto širší dopady jsou v souladu s případy, kdy velké zvýšení minimální mzdy má významný krátkodobý kompresní efekt na distribuci mezd v důsledku silného růstu mezd mezi špatně placenými zaměstnanci.
To je jasně znázorněno na obrázku 3, který používá longitudinální data a ukazuje změny úrovně mezd v roce, kdy se změnily minimální mzdy, a to v celém rozdělení. Data jsou seskupena podle mzdových decilů – od nejhůře placených 10 % zaměstnanců až po nejlépe placených 10 % zaměstnanců. Výsledky ukazují, že pouze z mimořádných zvýšení minimální mzdy (nad 15 %) má silný vliv na stlačení mzdové distribuce, protože neúměrně zvyšuje mzdy u nejhůře placených zaměstnanců.
Tempo růstu pozorovaných mezd podle mzdového decilu
Roční období s výrazným zvýšením národních minimálních mezd
Source: Eurofound 2025
Tento model je dále potvrzen zkoumáním konkrétních případů výrazného zvýšení národní minimální mzdy v celé EU. Patří mezi ně 23% nárůst ve Slovinsku v roce 2020, 22% nárůst ve Španělsku v roce 2019 a zavedení národní minimální mzdy v Německu v roce 2015, což vedlo k výraznému zvýšení minimálních mzd.
Tato zjištění ukazují, že tyto politické intervence měly nepřiměřený vliv na zvýšení mezd nejhůře placených zaměstnanců, stlačily distribuci mezd a výrazně snížily mzdovou nerovnost.
Obrázek ©: Dušan Petkovic/Adobe Stock
Eurofound doporučuje citovat tuto publikaci následujícím způsobem.
Eurofound (2025), Minimální mzdy mají významný vliv na sjednané a skutečné mzdy, článek.
