Dopad národních minimálních mezd na pravděpodobnost podpisu nové kolektivní smlouvy a rozsah zvýšení vyjednaných mezd

Data visualisation

Dopad národních minimálních mezd na (horní panel) pravděpodobnost podpisu nové kolektivní smlouvy a (spodní panel) rozsah nárůstu sjednaných mezd: odhadované koeficienty

https://a.storyblok.com/f/279033/9687a027b0/ef25054-figure1.png

Odhady jsou založeny na dvoustupňovém Tobitově modelu typu II, který je odhadnut ve dvou fázích. Modré tečky představují bodový odhadový koeficient vlivu inflace, národní minimální mzdy a míry nezaměstnanosti na pravděpodobnost podpisu nové kolektivní smlouvy (horní panel) a na kolektivně dohodnuté mzdy (spodní panel), zatímco tečkované čáry představují interval spolehlivosti. Pokud hranice spolehlivosti nepřekročí nulovou linii, odhad se statisticky významně liší od nuly s 95% úrovní spolehlivosti. Odhady z probitového modelu odpovídající rovnici dohody s figurínami trvání a nesouladu, různými typy fixních efektů (kolektivní smlouva, země a měsíc) a časovým trendem. Intervaly spolehlivosti (95 %) byly vypočítány pomocí robustních standardních chyb.

Source: Eurofound 2025

Related content

This data item featured in the following outputs.

Článek

23 June 2025

Minimální mzdy mají významný vliv na sjednané a skutečné mzdy

V posledních letech se národní minimální mzdy ve všech zemích EU prudce zvýšily, takže jejich vliv na kolektivní vyjednávání o mzdách a obecný vývoj mezd je stále důležitější. Ze zjištění vyplývá, že vnitrostátní minimální mzdy mají pozitivní dopad na zvyšování vyjednané úrovně mezd. Je však zapotřebí pečlivého návrhu politiky, aby se zabránilo vytěsnění kolektivního vyjednávání, zejména v sektorech s nízkými příjmy. Minimální mzdy také hrají klíčovou roli při zlepšování úrovně mezd mezi nejhůře placenými zaměstnanci, i když k vedlejším efektům dochází v širším rozdělení mezd.