&w=3840&q=90)
Sociální partneři
"Sociální partneři" je termín obecně používaný v Evropě pro zástupce vedení a odborů (zaměstnavatelských organizací a odborů) a v některých kontextech i veřejných orgánů, kteří se zapojují do sociálního dialogu. Termín "evropští sociální partneři" se konkrétně vztahuje na organizace na úrovni EU, které se účastní evropského sociálního dialogu, jak je stanoveno články 154 a 155 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Sociální partneři hrají klíčovou roli v řízení pracovněprávních vztahů a jsou klíčovými aktéry v systémech průmyslových vztahů. Ve většině členských států EU formují pracovní podmínky a ovlivňují sociální politiku, buď prostřednictvím kolektivního vyjednávání, nebo trojstranného sociálního dialogu. Jsou propojenými částmi víceúrovňového systému řízení, který zahrnuje evropskou, národní, sektorovou, regionální (provinční nebo místní), firemní a organizační úroveň.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Reprezentativnost evropských organizací sociálních partnerů: Železniční sektor
Tato studie poskytuje informace umožňující zhodnotit reprezentativnost aktérů zapojených do evropského sektorového sociálního dialogu pro železniční sektor.Místo u stolu, ale kdo rozhoduje? Sociální partneři při řízení veřejných pracovních a sociálních institucí
Tento článek zkoumá zapojení odborů a zaměstnavatelských organizací do správy veřejných služeb zaměstnanosti a institucí sociálního zabezpečení ve 27 členských státech EU a Norsku a informuje o jejich vlivu, pokud vůbec nějaký, v těchto institucích.Representativeness of the European social partner organisations: Commerce sector – 2026
This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the commerce sector.Eurofound zkoumá a informuje o vývoji týkajícím se sociálních partnerů a zkoumá, jak reagovali v členských státech EU a Norsku na mnoho nových politických, právních a sociálních výzev, které se v posledních letech objevily.
SFEU uznává a podporuje roli sociálních partnerů na úrovni EU a dokumentuje závazek EU usnadňovat dialog mezi sociálními partnery s respektem k jejich autonomii. Toto uznání ilustruje přijetí víceletých pracovních programů sociálních partnerů. V těchto programech si sociální partneři sami stanovují své priority a vyjednávací agendu a rozhodují o vhodných nástrojích sociálního dialogu.
V průběhu let došlo k většímu uznání role sociálních partnerů na úrovni EU ze strany evropských institucí. To se odráží například v zřízení každoročního trojstranného sociálního summitu mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a sociálními partnery, který umožňuje sociálním partnerům přispívat v rámci jejich sociálního dialogu k různým složkám ekonomického a sociálního řízení EU. Hlavní meziodvětvové organizace zastupující sociální partnery na úrovni EU jsou:
Evropská odborová konfederace (ETUC)
Konfederace evropského podnikání (BusinessEurope)
Asociace řemesel a malých a středních podniků v Evropě (SMEunited, dříve UEAPME)
Evropského centra zaměstnavatelů a podniků poskytujícího veřejné služby a služby obecného zájmu (CEEP)
Sociální partneři hrají významnou roli při formování sociální legislativy EU. Komise musí před předložením návrhů v oblasti sociální politiky prostřednictvím povinného dvoufázového konzultačního postupu (článek 154 SFEU) konzultovat sociální partnery. Navíc sociální partneři mohou vyjednávat dohody, které lze realizovat buď autonomně podle národních postupů, nebo na jejich žádost na úrovni EU prostřednictvím rozhodnutí Rady (článek 155 SFEU). V tomto ohledu sehrály dohody o sociálních partnerech realizované na úrovni EU významnou roli při rozvoji sociálního akquis EU.
Kromě toho evropské institucionální orgány považují obě části průmyslu za klíčové pro rozvoj Evropského semestru, cyklu koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU. Ačkoliv role sociálních partnerů v semestru není v legislativním rámci jasně stanovena, jejich účast byla uznána a posílena v nařízení 1175/2011 o dohledu nad rozpočtovými pozicemi a dohledu a koordinaci hospodářských politik. Obnovený Evropský semestr, zahájený v roce 2015, poskytuje více času pro dialog a větší zapojení sociálních partnerů na všech úrovních. V březnu 2025 Komise a meziprůmysloví sociální partneři podepsali společný pakt o posílení evropského sociálního dialogu. Tento navazuje na Deklaraci sociálních partnerů Val Duchesse z roku 2024.
Evropská komise: Komise a sociální partneři podepisují společný pakt na posílení sociálního dialogu v Evropěopens in new tab
Evropská komise: Evropský semestropens in new tab
Evropská komise: Konzultace sociálních partnerůopens in new tab
BusinessEurope: Evropský sociální dialog – pracovní program 2022–2024opens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
31 March 2025
National-level social governance of the European Semester and the Recovery and Resilience Facility
The Recovery and Resilience Facility (RRF) is integrated into the European Semester framework for economic and social policy coordination. It is the cornerstone of the NextGenerationEU package and provides funds to Member States for the implementation of the reforms and investments in their recovery and resilience plans until the end of 2026.
This report looks at the extent and quality of social partner involvement in the European Semester and in the RRF. It examines the question of how the social partners have been involved in the design and implementation of national recovery and resilience plans and how satisfied they have been with this involvement. It also aims to identify general trends in the implementation of the national plans, with a particular focus on measures in the social policy field. The involvement of the social partners came to the fore with the adoption of a new economic governance framework in April 2024, which introduced national medium-term fiscal-structural plans on which the social partners need to be consulted.
19 July 2023
Supporting regions in the just transition: Role of social partners
This report investigates the involvement of social partners in the just transition to a climate-neutral economy, with a particular focus on the territorial just transition plans. These plans aim to support the regions most negatively affected by the just transition by assisting workers to retrain, relocate and find other jobs, and also support industries that need to phase out fossil fuels or other greenhouse gas-intensive activities. The role and input of the social partners in these plans and their views on the just transition are explored. An analysis of social dialogue practices and examples of collective agreements shows the range of topics covered by the social partners. The report also investigates the role of the energy crisis in the just transition and how it has contributed to delays in the implementation of territorial just transition plans in certain Member States.
10 December 2021
Social partners going digital: Using digital tools and adapting social dialogue processes
Digital transformation is changing the world of work. This report looks at how social partners – the actors involved in the regulation of employment relationships – are increasingly adopting technological solutions to improve the services that they provide to their members and facilitate collective bargaining processes. Technological tools offer social partners the opportunity to enhance consultation, engage with their members through digitised processes, improve services and increase networking activities, as well as addressing the issue of membership decline. The findings of this report show that the extent to which the social partners use digital technologies varies greatly across the EU Member States, Norway and the United Kingdom. Provisions in collective agreements on several aspects of digitalisation have been identified in about half of the countries. Through these provisions, social partners encourage their members to boost training on digital skills, ensure fair and safe working conditions and take account of data protection and employee monitoring practices. The European social partners’ autonomous framework agreement on digitalisation has provided inspiration to national-level organisations, and follow-up actions in this regard have the potential to greatly benefit their members.
9 March 2021
Involvement of social partners in policymaking during the COVID-19 outbreak
Since 2016, Eurofound has closely monitored the involvement of national social partners in policymaking as part of the European Semester cycle. In 2020, the focus was on their involvement during the first months of the COVID-19 outbreak. While the pandemic has presented a huge challenge to social dialogue, the results of the analysis highlight how social dialogue can be an effective tool in shaping policy initiatives and finding solutions to emergency situations affecting businesses, workers, the economy and society. It is clear that the participation of social partners in the design and implementation of national recovery and resilience plans in 2021 will be key in the recovery process and for strengthening social dialogue going forward.
30 August 2020
Role of social partners in tackling discrimination at work
This report assesses the role of the social partners in tackling workplace discrimination. Against the background of EU and national anti-discrimination legislation, it highlights the extent to which the need to tackle discrimination on different grounds is on the radar of cross-sectoral social partners. It also provides an overview of the measures taken to deal with the persistent incidence of discrimination on the grounds of age, disability, race or ethnic origin, religion or belief, and sexual orientation or gender identity.
24 June 2020
COVID-19: Policy responses across Europe
The effect of the COVID-19 pandemic on the lives of individuals and societies, including on the economy and labour markets, is unprecedented. The impact of the global health emergency has placed a growing number of businesses under threat, putting the jobs of more and more workers at risk and impacting the livelihoods of many citizens. Policymakers moved swiftly in an effort to mitigate the social and economic effects on businesses, workers and citizens. Eurofound’s COVID-19 EU PolicyWatch database provides information on initiatives introduced to cushion these effects. Drawing on the content of this database of around 500 policy initiatives (April 2020), this report aims to present an overview of both large-scale government measures and collective agreements that impact on large groups of workers, setting this in the context of the evolving labour market situation.
Data: COVID-19 EU PolicyWatch
10 September 2020
Capacity building for effective social dialogue in the European Union
The aim of this report is to add to the discussion on how Eurofound can contribute to supporting capacity building of social partners for effective social dialogue. The report includes a review by Eurofound aimed at identifying the capacity-building needs and initiatives of social partners in relation to national frameworks for autonomous collective bargaining, involvement in European social dialogue and the European Semester, and the development of membership and services for members. It also includes the results from stakeholder consultations and two exchange seminars held in 2019, along with a set of policy pointers for further discussion.
6 December 2019
European sectoral social dialogue: Facts and figures
European sectoral social dialogue plays an important role in promoting dialogue between the social partners in industrial sectors at European level. There are currently 43 European sectoral social dialogue committees that bring together the social partners from the EU Member States – representatives of trade unions and employer organisations – to engage in dialogue on behalf of specific sectors. This research report provides facts and figures on sectoral diversity, social partner organisations, and representativeness at EU, Member State and sectoral levels.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Peter Kerckhofs
Senior research managerPeter Kerckhofs je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Jeho práce se zaměřuje na úlohu sociálních partnerů v evropském semestru a také na podávání zpráv na vnitrostátní úrovni o vývoji pracovněprávních vztahů. Peter má rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vývoje metodiky pro studie reprezentativnosti, uplatňování evropských a národních kritérií reprezentativnosti ve specifickém kontextu různých odvětví a zároveň shromažďuje hluboké znalosti prostředí pracovněprávních vztahů v různých odvětvích. Peter také pracoval na projektech souvisejících s evropskými radami zaměstnanců a evropským odvětvovým sociálním dialogem. Před nástupem do nadace Eurofound pracoval jako výzkumný pracovník pro ETUI a UCL, jako politický tajemník pro EMCEF a byl vědeckým koordinátorem doktorandské školy fakulty sociálních věd KU Leuven. Je držitelem bakalářského titulu v oboru sociální práce a magisterského titulu v oboru politologie na KU Leuven a jednoho v oboru mezinárodních vztahů na UCL a má doktorát z průmyslových vztahů na University of Manchester.
Mária Sedláková
Research officerMária Sedláková je výzkumná pracovnice v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, specializující se na komparativní průmyslové vztahy, sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Má odborné znalosti v obsahové analýze kolektivních smluv. Její současná práce zkoumá roli sociálních partnerů při správě národních veřejných služeb zaměstnanosti a institucí sociálního zabezpečení, stejně jako roli sociálního dialogu v pracovní migraci. Také přispívá k hodnocení reprezentativnosti sektorových sociálních partnerů na úrovni EU a usnadňuje dvouleté Tripartitní výměnné semináře. Před nástupem do Eurofoundu prováděla Mária výzkum kolektivního vyjednávání na oddělení správy a tripartismu Mezinárodní organizace práce v Ženevě (2020–2022), po působení jako výzkumnice v Institutu pro studia práce ve Střední Evropě v Bratislavě (2013–2020). Má magisterský titul v politologii se specializací na komparativní evropskou politiku ze Střední evropské univerzity.
Victoria Cojocariu
Research officerVictoria Cojocariu je výzkumnou pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, kde se zabývá sociálním dialogem a průmyslovými vztahy. Intenzivně se podílí na studiích reprezentativnosti, které Eurofound provádí na podporu evropského sociálního dialogu, stejně jako na studiích analyzujících roli sociálních partnerů na národní i evropské úrovni a kolektivní vyjednávání. Mezi její výzkumné zájmy patří digitalizace, organizace práce a pracovní praxe. Od roku 2025 Victoria spravuje databázi EU PolicyWatch. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2019 byla Victoria výzkumnicí v Centru pro veřejné inovace v Bukurešti a pro Open Society Foundation Romania, kde přispívala k národním i mezinárodním výzkumným projektům v oblasti migrace, vzdělávání, přístupu na trh práce pro občany třetích zemí a lidských práv. Má bakalářský a magisterský titul ze sociologie.
Angelina Atanasova
Research support officerAngelina Atanasova je výzkumnou podporující pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Mezi její aktuální výzkumná témata patří sociální dialog a průmyslové vztahy, stejně jako práva osob se zdravotním postižením a začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2024 strávila deset let výzkumem politiky v Bruselu, jako výzkumnice v Evropské sociální observatoři, jako výzkumná pracovnice na Právnické fakultě KU Leuven a jako konzultantka pro politiku v oblasti rovnosti a boje proti diskriminaci v Open Society European Policy Institute. Má doktorát z práva EU a sociologie z KU Leuven a magisterský titul z veřejné politiky ze Středoevropské univerzity. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří práva osob se zdravotním postižením, rovnost, sociální začlenění a sociální dialog.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
