Pracovní podmínky a udržitelná práce

Hlavní zjištění z výzkumu nadace Eurofound slouží jako podklady pro tvůrce politik, aby dokázali řešit klíčové problémy v této oblasti.

• Zlepšení pracovních podmínek má zásadní význam pro zaměstnance i zaměstnavatele. Je třeba vzít v úvahu mnoho různých hledisek kvality pracovních míst. Kvalitní pracovní místa umožňují lidem, aby jejich pracovní život byl delší a lepší a přispívají k udržitelné práci a vhodné rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.
• Pracovní podmínky v EU se obecně zlepšují, i když pozvolna. U některých skupin pracovníků nebyl pokrok tak rychlý – záleží na druhu pracovní smlouvy, odvětví a úrovni dosaženého vzdělání.
• Existuje mnoho způsobů, jak zlepšit pracovní podmínky a kvalitu pracovních míst v EU. Důležitou úlohu samozřejmě mají vlády, které by měly stanovit příslušný rámec prostřednictvím regulace. Důležitými aktéry jsou ale i zaměstnanci a zaměstnavatelé a jejich organizace. Místem, kde dochází se změně mnoha aspektů kvality pracovních míst, je pracoviště.
• Pouze jedna pětina evropských společností přišla na to, jak dosáhnout optimálních pracovních podmínek a výkonnosti. Pracoviště, které se vyznačují vysokými investicemi a vysokým zapojením zaměstnanců, toho prokazatelně mají nejvíce co nabídnout jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, podporují výkonnost a zlepšují kvalitu pracovních míst tím, že zvyšují samostatnost zaměstnanců, usnadňují jejich zapojení a podporují jejich odbornou přípravu a učení.
• Mnozí lidé, zejména rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi, s obtížemi zvládají kombinaci pracovních a mimopracovních povinností. I když pružné uspořádání práce může s řešením těchto obtíží pomoci, přinášejí s sebou jiné problémy. Práce z domova například poskytuje větší svobodu volby, kdy a kde pracovat, ale může rovněž vést k tomu, že lidé pracují déle a intenzivněji a je pro ně obtížnější se od práce odpojit.
• Častější využívání práce z domova během pandemie COVID-19 poukázalo na stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem. Mnohé vlády a sociální partneři diskutují o „právu na odpojení“ s cílem zabránit tomu, aby velké skupiny pracovníků byly ohroženy fyzickým a emocionálním vyčerpáním.
• V budoucnu by se sociální partneři měli snažit zahrnout ustanovení o dobrovolné povaze práce z domova nebo o vhodnosti konkrétních úkolů pro práci z domova do právních rámců či dohod. Rovněž bude důležité vyjasnit, jak mohou zaměstnavatelé přispět na výdaje spojené s prací z domova, jakož i poskytnout záruky ohledně dodržení zásady stejné odměny za stejnou práci a přístupu k odborné přípravě pro osoby, které pracují na dálku.