Rovnost pohlaví
Rovnost pohlaví označuje rovnost mezi ženami a muži ve vztahu k jejich právům, zacházení, odpovědnostem, příležitostem, účasti a ekonomickým a sociálním úspěchům. Rovnost pohlaví je dosažena, když muži a ženy mají stejná práva, povinnosti a příležitosti ve všech částech společnosti a když jsou stejně ceněny různé zájmy, potřeby a priority mužů a žen.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Přeškolení a podplacení: Hádanka odporu vůči genderovým rozdílům v odměňování a vzdělání
Navzdory desetiletím pokroku přetrvává rozdílnost v odměňování mezi pohlavími v celé EU. Tato zpráva zkoumá důkazy z trhu práce za tímto rozdílem, od zaměstnanosti a mezd až po obor studia, a co odhaluje o trvalé politické výzvě.Zákulisí Evropského průzkumu pracovních podmínek
Od svého spuštění v roce 1990 poskytuje Evropský průzkum pracovních podmínek komplexní přehled pracovních podmínek v Evropě. EWCS 2024 tvrdí, že evropský trh práce prochází přechodem, což naznačuje pokles dlouhých pracovních hodin a nerovnoměrné zlepšení kvality pracovních míst. V této epizodě Eurofound Talks Mary McCaughey zve vedoucí výzkumu Agnès Parent-Thirion, aby hovořila o průzkumu za titulky a o práci, která je k jeho provedení vložena.Evropský průzkum pracovních podmínek 2024 – Hlavní body
Tento digitální příběh představuje hlavní body z přehledné zprávy Evropského průzkumu pracovních podmínek 2024. Zkoumá klíčová zjištění z každé kapitoly zprávy se zaměřením na evropskou pracovní sílu, pracovní postupy, měření kvality práce, trendy v kvalitě zaměstnání v průběhu času a kvalitu pracovního života v EU.Eurofound systematicky uplatňuje přístup genderového mainstreamingu ve svém výzkumu. Kde je to možné a relevantní, výsledky výzkumu, včetně průzkumů a politických analýz, rozdělují data podle pohlaví. Další výzkumné projekty poskytují specifické analýzy relevantní pro genderovou rovnost. Výzkum pokrývá širší škálu témat z genderového hlediska, jako je plat a příjem, minimální mzda, péče, účast na zaměstnání, dovolená, dovednosti a školení, organizace práce, kvalita práce, pracovní doba, rovnováha mezi pracovním a osobním životem a konvergence a sociální soudržnost, včetně celoevropských průzkumů a pravidelného reportování na národní úrovni.
Poslechněte si nebo se podívejte na naše video o genderových nerovnostech na pracovišti s postřehy expertky na Eurofound Barbary Gerstenberger.
&w=3840&q=100)
This video is hosted by a third party, YouTube.
By clicking on the button to play the video you accept their terms and conditions .
Rovnost pohlaví je základní hodnotou Evropské unie, základním právem, klíčovou součástí hospodářského růstu a klíčovým principem Evropského pilíře sociálních práv. Ačkoli v posledních desetiletích bylo dosaženo významného pokroku v prosazování rovnosti pohlaví, genderové nerovnosti přetrvávají v oblastech jako zaměstnanost, mzdy, důchody, rozhodování a péče.
Rovnost žen a žen zůstává jednou z hlavních priorit Evropské komise. Po implementaci Strategie rovnosti žen a žen 2020–2025 Komise dne 7. března 2025 přijala Cestovní plán pro práva žen, který stanovuje dlouhodobou vizi pro rozvoj práv žen a řešení nově vznikajících výzev, jako je diskriminace a násilí usnadněné technologií. Na základě této cestovní mapy Komise dne 5. března 2026 zveřejnila Strategii rovnosti žen a žen a žen 2026–2030, která přetavila cíle této strategie do konkrétních politik. Nová strategie si klade za cíl začlenit rovnost pohlaví do všech oblastí politiky a zaměřuje se na otázky jako genderově podmíněné násilí, kybernásilí, rovné odměny, zdraví žen, rovnováha mezi pracovním a osobním životem, rovnost pohlaví ve vedení a rozhodování a genderové dopady nových technologií, jako je umělá inteligence.
Jedním z prvních výstupů předchozí strategie byla Směrnice o transparentnosti odměňování, kterou Rada přijala dne 24. dubna 2023. V rámci nové strategie bude Komise nadále podporovat sociální partnery při realizaci směrnice. Mezi další milníky patří Evropská strategie péče představená v září 2022, která souvisí se zlepšením účasti žen na trhu práce, stejně jako směrnice o genderové rovnováze v představenstvech firem, přijatá v listopadu 2022.
Od roku 2020 pořádá Evropský parlament Evropský týden rovnosti pohlaví z iniciativy Výboru pro práva žen a rovnost žen a rovnosti žen a žen (FEMM). Během týdne EIGE zveřejňuje výsledky svého Indexu rovnosti pohlaví.
Evropská komise: Strategie rovnosti pohlaví opens in new tab
Evropská komise: Cestovní mapa pro práva žen opens in new tab
Evropský parlament: Závazná opatření pro transparentnost odměňováníopens in new tab
Evropský parlament: Evropský týden rovnosti žen a žen opens in new tab
Eurostat: Statistiky rozdílu v odměňování mezi pohlavími a muži opens in new tab
Eurostat: Genderová nerovnost v zaměstnanostiopens in new tab
Eurostat: Ženy v práci: přehled genderové propasti v zaměstnanosti v EU
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
15 July 2026
Přeškolení a podplacení: Hádanka odporu vůči genderovým rozdílům v odměňování a vzdělání
&w=3840&q=75)
14 April 2026
Evropský průzkum pracovních podmínek 2024: Přehledná zpráva
15 December 2025
Rovná hodnota, stejná mzda: Koncepty, mechanismy a implementace směrem k rovnosti odměňování žen a pohlaví
&w=3840&q=75)
18 November 2025
Taking stock: Further experiences in gender pay transparency implementation and effectiveness
&w=3840&q=75)
25 September 2008
Mind the gap – Women’s and men’s quality of work and employment - Background paper
Gender mainstreaming is an integral part of the research conducted by the European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions. When labour market participation, working conditions and the resulting labour market outcomes are analysed, the difference in the situation of women and men is evident. This report highlights the main issues concerning women’s situation in the labour market and indicate where the principal barriers to women’s labour market participation lie.
15 May 2023
Gender differences in motivation to engage in platform work
The rise of the platform economy during the last decade is one of the main disrupting forces for European labour markets. While standard employment remains the norm, platforms are expanding their reach and diversifying into novel business models. In doing so, they are also attracting an increasing number of women. This policy brief investigates why women are joining the platform economy and how the motivations to perform work on platforms differ between genders. It shows that while women join platforms to gain an additional income and because it allows them the flexibility to combine work with household chores or family commitments, men are driven by the opportunities provided by platforms to work globally and to expand their client base. At the same time, findings suggest that online platforms seem to provide women with a link to the labour market that can potentially prevent their withdrawal from the labour force during different life stages. These findings suggest that policy action should focus on extending working hours regulations and work–life balance measures to all platform workers, irrespective of employment status, and promote equal sharing of care responsibilities between women and men.
13 October 2022
COVID-19 pandemic and the gender divide at work and home
The COVID-19 pandemic has accentuated inequalities in many dimensions of European societies, including inequalities between women and men in several key domains. This report looks at gender inequalities that existed prior to the COVID-19 crisis and describes in what ways the pandemic has impacted on gender divides. It also analyses the various policy responses of national governments across the EU to address gender divides, and to prevent their widening during the pandemic. The effects of the pandemic on employment at EU-level has been remarkably gender-neutral on the whole, with nuances emerging within different sectors and socioeconomic groups. The pre-existing gender gaps in unpaid work have persisted, leading to work–life conflicts, especially among teleworking mothers of young children. Finally, the report describes the outlook for gender inequalities in Europe, pointing to factors that will shape the future of equality between women and men: gender segregation in labour markets, gender divides in telework and hybrid work, and gender mainstreaming in policymaking – especially in relation to caregiving and care services.
14 December 2021
European Jobs Monitor 2021: Gender gaps and the employment structure
One of the most striking developments of the last half-century has been the huge rise in the labour market participation of women. Two out of every three net new jobs created over the last two decades in the EU were taken by women. At the same time, sharply rising employment rates among older workers due to population ageing and policy changes have increased the share of older workers in the labour market. This report examines the impacts of the changing contours of labour supply on the employment structure over the last quarter-century in Europe (1995–2019). The primary focus is on gender, with a secondary focus on ageing. Among the main findings are that employment shares in gender-balanced jobs have declined despite the rising female share of employment and that gender pay gaps are highest in well-paid jobs.
14 December 2021
Understanding the gender pay gap: What role do sector and occupation play?
Despite the increasing participation of women in the labour market and a higher share of women than men being hired into well-paid jobs in recent years, a gender pay gap exists across all EU Member States. Pay differentials between women and men have been shown to be significantly influenced by the economic sector where people work and the occupation they hold.
This policy brief examines these dimensions. It also identifies how much these and other factors contribute to gender disparities in pay. The analysis finds that, of the observable factors examined, the greater likelihood of women working in lower-paying sectors and working part-time are the most important contributors to the gender pay gap. Nevertheless, around two-thirds of the gap in the EU remains unexplained by individual and employment-related factors typically analysed, suggesting that other factors not captured by survey wage data account for the rest of it.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Sanna Nivakoski
Research officerSanna Nivakoski je výzkumnou pracovnicí v oddělení pro sociální politiku nadace Eurofound. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2021 pracovala jako postdoktorandská výzkumná pracovnice na Gearyho institutu pro veřejnou politiku při University College Dublin, v Institutu pro ekonomický a sociální výzkum v Dublinu a na Royal College of Surgeons v Irsku. Pracovala v mnoha oblastech výzkumu v mikroekonomii, včetně důchodového příjmu a bohatství, penzijního spoření, mezigeneračních transferů a finančního dopadu ovdovění. Sanna je držitelkou doktorátu z ekonomie na Trinity College v Dublinu.
Barbara Gerstenberger
Head of UnitBarbara Gerstenberger je vedoucí oddělení pracovního života nadace Eurofound. V této roli koordinuje výzkumné týmy zkoumající kvalitu pracovních míst v Evropě na základě průzkumu pracovních podmínek v Evropě a má celkovou odpovědnost za Evropskou observatoř pracovního života a výzkum pracovněprávních vztahů v EU. Do nadace Eurofound nastoupila v roce 2001 jako výzkumná manažerka v tehdy nově zřízeném Evropském středisku pro sledování změn (EMCC). V roce 2007 přešla do informačního a komunikačního oddělení nadace Eurofound jako vedoucí komunikačních produktů a v roce 2011 byla jmenována koordinátorkou ředitelství. Dříve pracovala jako vedoucí výzkumná pracovnice v Evropské federaci kovoobráběčů v Bruselu. Vystudovala politologii na univerzitě v Hamburku a magisterský titul v oboru veřejné správy na Kennedyho škole státní správy Harvardovy univerzity.
Carlos Vacas‑Soriano
Senior research managerCarlos Vacas Soriano je vedoucím výzkumu v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Pracuje na tématech souvisejících s nerovnostmi v mzdách a příjmech, minimálními mzdami, nízkými mzdami, kvalitou práce, dočasným zaměstnáním a segmentací a kvalitou práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2010 pracoval jako makroekonomický analytik pro Evropskou komisi a jako výzkumník evropských pracovních trhů ve Španělské centrální bance. Má magisterský titul z evropských ekonomických studií z College of Europe v Bruggách a doktorát z ekonomie práce z Univerzity v Salamance (Doctor Europaeus).
Karel Fric
Research officerKarel Fric je výzkumným pracovníkem v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Jeho práce zahrnuje průzkumy, analýzu dat a projektový management, se zvláštním zaměřením na pracovní a životní podmínky, rovnost a diskriminaci. Dříve pracoval jako výzkumný pracovník v Agentuře Evropské unie pro základní práva ve Vídni v Rakousku a v Panteia, výzkumné a poradenské organizaci se sídlem v Zoetermeeru v Nizozemsku. Karel je držitelem doktorátu ze společenských věd na Erasmově univerzitě v Rotterdamu a magisterského titulu z ekonomie na univerzitě v Utrechtu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
