Přeškolení a podplacení: Hádanka odporu vůči genderovým rozdílům v odměňování a vzdělání

Rozdíl v odměňování mezi pohlavími se za poslední dvě desetiletí snížil, ale změny probíhaly postupně, což ukazuje na strukturální problém na trhu práce, protože vyšší účast žen se nepromítla do rovné mzdy. Ženy v EU v roce 2023 vydělávaly v průměru o 12 % méně za hodinu než muži, přičemž rozdíly v příjmech byly větší při měření týdnů, měsíců nebo let kvůli rozdílům v pracovních vzorcích. Současně se však zvyšuje genderová propast v úrovni vzdělání. Tato mezera se ubírá opačným směrem. Mladé ženy překonávají mladé muže ve většině úrovní formálního vzdělávání; většina absolventů v každém členském státě EU v roce 2024 byly ženy. Vzhledem k tradičně silné korelaci mezi dosaženým vzděláním a následnými výdělky vyvstává otázka: proč se rozdíl v odměňování mezi pohlavími zmenšuje relativně skromně, když nové skupiny žen jsou stále lépe kvalifikované než jejich mužští protějšky? Tato zpráva popisuje nedávné trendy v rozdílu v odměňování mezi pohlavími a rozdíly ve vzdělání, představuje některé výzkumy, které se snaží tyto rozdíly vysvětlit, a zabývá se rolí rozdílů mezi pohlavími při volbě třetího stupně studia, které mohou přispívat k přetrvávání rozdílu v odměňování.

Princip, že ženy a muži by měli dostávat stejnou mzdu za stejnou práci, je zakotvený ve smlouvách EU od roku 1957. Uzavření genderových rozdílů na trhu práce bylo také jedním z hlavních cílů strategie EU pro rovnost pohlaví na období 2020–2025, cestovní mapy Evropské komise pro práva žen pro rok 2025 a Evropského pilíře sociálních práv. Směrnice o transparentnosti odměňování z roku 2023 zavazuje zaměstnavatele používat objektivní a genderově neutrální kritéria pro určení platových úrovní a kariérního postupu a vyžaduje, aby větší společnosti vykazovaly rozdíly v odměňování podle pohlaví a přijímaly nápravná opatření, pokud jejich rozdíl v odměňování přesahuje 5 %. Lze dosáhnout uzavření genderových rozdílů. I přes méně podpůrný rámec politiky ve vzdělávání se genderové rozdíly ve vzdělání za poslední tři desetiletí zmenšily, uzavřely a poté zvrátily.

• Rozdíl v odměňování mezi pohlavími v průměrných hrubých hodinových výdělcích na úrovni EU se postupně snižuje – z 15 % v roce 2010 na 12 % v roce 2023.

• Rozdíly v odměňování mezi pohlavími jsou nejvyšší v dobře placených profesích a mezi těmi s vyššími kvalifikacemi. Mužští absolventi v EU vydělávají o 22 % více než jejich ženskí protějšky; ekvivalentní mezera pro neabsolventy je 11 %.

• Od roku 2010 překonal podíl žen mezi absolventy univerzity podíl mužů a rozdíl se zvětšuje. Nyní je rozdíl v dokončení terciárního vzdělání 11 procentních bodů u těch ve věku 30 až 34 let. Ženy představují 54 % z 87 milionů vysokoškolských absolventů v EU ve věku 15 až 64 let.

• Výnosy ze vzdělání na trhu práce jsou u žen mnohem slabší než u mužů. Rozdíly v odměňování podle vzdělání podle pohlaví jsou větší téměř v každém členském státě než neupravený rozdíl, což odráží lepší vzdělávací výsledky žen.

• Absolventky mají menší pravděpodobnost, že své kvalifikace uplatní v placeném zaměstnání. V roce 2023 bylo v EU-27 4,7 milionu nezaměstnaných absolventek v základním věku (25–54 let), zatímco nezaměstnaných absolventů mužů bylo 2,2 milionu nezaměstnaných.

• Přispívajícím faktorem k rozdílům v odměňování mezi pohlavími je pracovní segregace – koncentrace mužů a žen v konkrétních pracovních pozicích na trhu práce, s platovými sankcemi za žensky dominovaná zaměstnání a podceňováním žensky dominovaných oblastí, jako je péče a sociální péče.

• Před profesní segregací přichází vzdělávací segregace. Ženy jsou nedostatečně zastoupeny (15 % až 20 %) ve vzdělávacích oborech spojených s lépe placenými profesemi (např. inženýrství nebo ICT) a nadzastoupeny (60 % až 80 %) v oborech spojených s podprůměrnými příjmy absolventů (např. osobní služby nebo sociální dávky).

• To, že ženy tvoří rostoucí podíl zaměstnanosti v lépe kvalifikovaných profesích a lépe placených pracovních místech, je signálem pokroku směrem k rovnosti pohlaví. Výhradou však je, že rozdíly v odměňování mezi pohlavími jsou nejvýraznější v vysoce kvalifikovaných a dobře placených profesích. Tím, že nutí zaměstnavatele být výslovní ohledně rozdílů mezi pohlavími zejména v profesním odměňování a přijmout vhodná opatření, má směrnice EU o transparentnosti odměňování roli v zmírňování těchto rozdílů. Stejně tak směrnice o genderové rovnováze v představenstvech firem, jejíž cíle mají být splněny během roku 2026.

• Profesní segregace – jeden z hlavních faktorů rozdílů v odměňování – je druhou stranou vzdělávací segregace. Mnoho iniciativ se snaží řešit nedostatečné zastoupení žen v lépe příjmových profesích souvisejících s vědou, technologií, inženýrstvím a matematikou. Souhrnná data – o zápisu do příslušných vzdělávacích kurzů nebo o zaměstnání – naznačují, že zatím existují omezené důkazy o úspěchu. Ženské podíly se mění v nejlepším případě jen postupně. Tvůrci politik by se měli zabývat původem těchto rozdílů v raném vzdělávání, místo aby je měli řešit až v pozdějších fázích.

• Politika zaměstnanosti byla úspěšná ve zvyšování celkové zaměstnanosti směrem k hlavním cílům (78 % zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let do roku 2030), což je z velké části důsledkem rostoucího počtu žen v práci. V kontextu relativně nízké nezaměstnanosti by politika mohla cílit na značný počet nezaměstnaných absolventek, aby řešila nedostatek dovedností v oblastech jako zdravotnictví a ICT.