Evropský pilíř sociálních práv
Orgány EU v listopadu 2017 společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv, po němž v březnu 2021 následoval akční plán pro jeho provádění. Iniciativa stanoví 20 zásad, jejichž cílem je "zajistit občanům nová a účinná práva". Klíčové zásady jsou strukturovány do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; a sociální ochrana a začlenění. Pilíř slouží jako kompas EU pro dosažení lepších životních a pracovních podmínek a podporu oživení po pandemii COVID-19.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
From Gothenburg to Porto: Upward convergence through the European Pillar of Social Rights
This policy brief assesses upward convergence across the EU since the 2017 European Pillar of Social Rights (EPSR) proclamation. Using the headline indicators of the Social Scoreboard and applying Eurofound’s convergence framework, which is grounded in scientific literature and the most commonly used statistical measures of convergence, the analysis examines the key dimensions of the EPSR. The results show that significant progress has been made in core labour market indicators, such as employment and unemployment.
However, challenges remain. Improvements have been rather limited in reducing overall poverty and housing cost burdens. Divergence is evident in areas such as basic digital skills and household disposable income, indicating widening disparities. Critically, indicators in fundamental areas such as the disability employment gap and self-reported unmet needs for medical care show concerning downward trends. Furthermore, the analysis reveals that, despite aggregate improvements, inclusive growth has not reached all socio-demographic groups, with vulnerable groups experiencing widening relative disparities. The findings offer crucial insights for the new EPSR Action Plan and the upcoming Porto Social Forum Summit in September 2025.
50 let sociálních změn v Irsku a Evropě
V této epizodě podcastu Eurofound Talks hovoří Mary McCaugheyová se zástupkyní ředitele nadace Eurofound Marií Jepsenovou a Barrym Colferem, ředitelem výzkumu Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti (IIEA), o evropských sociálních změnách za posledních 50 let, o úloze nadace Eurofound v těchto změnách, o tom, jak se vyvíjelo a měnilo samotné Irsko, a o výzvách, které jsou v současné době na obzoru.50 years supporting better policies for a strong social Europe
Improving the lives of people in Europe, strengthening social dialogue, and embracing the principle that economic competitiveness and social progress are complementary objectives are the very essence of Eurofound.Eurofound bude základním zdrojem znalostí pro orgány EU, členské státy a sociální partnery při provádění iniciativ pilíře v roce 2021 i v dalších letech. Agentura vytvořila množství důkazů o tématech, která jsou pro pilíř ústřední, včetně minimální mzdy, rovnosti žen a mužů, zaměstnanosti mladých lidí, dovedností a odborné přípravy, práce prostřednictvím platforem, stárnoucí společnosti a sociální ochrany.
Kompendium článků uspořádaných kolem šesti priorit Evropské komise pro Evropu představuje přehled některých oblastí výzkumu spojených s pilířem. důležité otázky pro orgány EU v příštím desetiletí; a trendy, které jsme zaznamenali v oblasti kvality života a pracovních podmínek v celé EU.
Pracovní program nadace Eurofound období 2021–2024 stanoví harmonogram projektů, které poskytnou cenné poznatky pro realizaci cílů pilíře.
Minimální mzdy
Probíhající výzkum vývoje minimálních mezd v členských státech EU informuje o tom, jak jsou minimální mzdy stanoveny a jak se vyvíjely v nominálním a reálném vyjádření. Jedná se o téma, v němž má nadace Eurofound dlouholeté výsledky.
Rovnost
Mezi výzkumná témata nadace Eurofound patří transparentnost odměňování v Evropě, ženy ve vedení, financování podnikání žen, diskriminace mužů v práci a rovnost žen a mužů na pracovišti.
Zaměstnanost mladých lidí
Nadace Eurofound má na podporu tohoto tématu téměř deset let poznatků, které analyzují populaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), nepříznivé důsledky tohoto jevu a odhadované ztráty pro hospodářství EU, jakož i politické přístupy k řešení dlouhodobé nezaměstnanostimladých lidí
Dovednosti a odborná příprava
Rozsáhlý výzkum dovedností na evropském pracovišti zahrnuje informace o odborné přípravě, organizaci práce a uspořádání pracovních míst a o nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dovednosti a potřeby odborné přípravy se objevují také ve výzkumu digitalizace a práci prostřednictvím platforem.
Práce s platformou
Výzkum analyzoval nejrozšířenější typy práce prostřednictvím platforem , pokud jde o zaměstnání a pracovní podmínky.
Stárnoucí společnost
Nadace Eurofound rozsáhle zmapovala opatření k udržení a opětovnému začlenění starších pracovníků na trh práce, jako jsou flexibilní pracovní možnosti nabízející udržitelnější zaměstnání. Výzkum práce po odchodu důchodu v EU zdůrazňuje potřebu řešit rozdíly v příjmech žen a mužů.
Průzkum kvality života v Evropě nadace Eurofound analyzuje přetrvávající problémy pro určité věkové skupiny a vyvolává otázky týkající se účinnosti sociální ochrany.
Poslechněte si náš podcast Eurofound Talks s evropským komisařem pro pracovní místa a sociální práva Nicolasem Schmitem o provádění evropského pilíře sociálních práv a o tom, jak z Evropy učinit lepší, spravedlivější, ekologičtější a digitálnější místo pro život a práci.
Dne 14. ledna 2020 zveřejnila Evropská komise sdělení, v němž stanovila své ambice v oblasti sociální politiky a popsala výzvy, které je třeba v EU překonat. Provádění evropského pilíře sociálních práv bude mít zásadní význam pro dosažení silné sociální Evropy a nastolení spravedlnosti v každodenním životě občanů. Jedná se o sociální strategii, která má zajistit, aby transformace cílů Komise v oblasti klimatické neutrality, digitalizace a demografických změn byla sociálně spravedlivá a spravedlivá.
Dne 4. března 2021 předložila Komise svůj akční plán pro úplné provedení pilíře. Akční plán stanoví své ambice týkající se silné sociální Evropy, která se zaměřuje na pracovní místa a dovednosti a připravuje půdu pro spravedlivé, inkluzivní a odolné oživení po krizi. Převádí 20 zásad do konkrétních opatření a kroků, které mají zajistit, aby se pilíř stal pro občany realitou v jejich každodenním životě, a stanoví nové cíle pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociální ochrany.
Cílem aktualizovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, který je připojen k pilíři, je sledovat výkonnost členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti v různých rozměrech uvedených v pilíři a kontrolovat pokrok při jeho provádění.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
30 September 2021
COVID-19: A turning point for upward convergence in health and healthcare in the EU?
The impact of COVID-19 has moved public health up the EU social policy agenda. As the EU directs its efforts towards establishing a European Health Union to guard against future health crises, this policy brief examines the extent to which the EU achieved upward convergence in terms of health and healthcare outcomes, as well as health expenditures and delivery, prior to the pandemic. It also examines convergence patterns in infections and deaths from COVID-19 and in the mitigating measures adopted by the EU and national governments.
The findings indicate that, from 2008 to 2019, the health of EU citizens improved overall, and Member States converged in health outcomes, but disparities in government expenditures and delivery of health services continued to widen. Against this background, the COVID-19 pandemic caused further divergence, with death and infection tolls varying greatly across countries. The policy brief stresses that a European Health Union would ideally not only reinforce the crisis preparedness of the EU but also ultimately enable convergence in health and healthcare indicators across its Member States.
16 September 2021
Towards the future of Europe: Social factors shaping optimism and pessimism among citizens
For more than a decade, uncertainty about the future in most parts of the EU has been growing. Many people believe society is in decline and this has given rise to a general sense of pessimism. Is there a link between the rising popularity of anti-establishment parties and increasing pessimism? These negative sentiments could adversely affect the political climate within individual Member States and also undermine the legitimacy of the European project. This report identifies the key drivers of people’s perceptions about the future and explores whether optimists and pessimists differ in their socioeconomic, cultural and political characteristics. To examine the extent to which optimists and pessimists behave and feel differently, the report looks at their socioeconomic and sociopolitical profiles. Finally, it explores how the level of optimism differs in the Member States in relation to country context. The analyses use data from before the COVID-19 pandemic, and the results demonstrate the importance of monitoring how people’s feelings about the future evolve during the recovery from the crisis.
7 December 2020
Programming document 2021–2024: Towards recovery and resilience
This programming document describes Eurofound’s planned work over the programming period 2021–2024. It sets out the policy and institutional context for the programme, describes the multiannual programme for the four-year period and sets out the work programme for 2021. Eurofound’s priorities for 2021–2024 are shaped by the key challenges for social cohesion and just transitions in a changing environment in the aftermath of the COVID-19 crisis. The Agency focuses on issues where it can draw on its core expertise in the areas of working conditions, industrial relations, employment and living conditions, to support its stakeholders, by providing evidence that can assist their policy action.
4 May 2021
COVID-19 could be a catalyst for fundamental change that will define the Future of Europe
8 December 2020
Upward convergence in material well-being: Is a COVID-19 setback inevitable?
The EU strives for the upward convergence of its Member States, where their performance improves and gaps between them decrease. Nearly a decade after the Great Recession, the COVID-19 crisis has again put this objective under pressure. This policy brief focuses on convergence in material well-being in Europe. Trends in several indicators largely follow the economic cycle, with upward convergence in good times and downward divergence in bad times. This could mean further divergence and polarisation among Member States as we face a new economic downturn, with the prospect of an uneven pace of recovery across countries when growth returns.
The policy brief presents an overview of policy measures implemented by the EU and Member States to smooth the impact of the COVID-19 crisis. It discusses EU coordination of minimum income schemes as a possible tool to limit deterioration and divergence in the indicators should the economy enter a downturn.
3 March 2020
Priorities for a new Europe
This compendium of articles presents a snapshot of some of Eurofound’s most recent research, and highlights important 21st-century trends in quality of life and working conditions throughout the EU. It is organised around the six priority areas set out by the new European Commission for a transition to a fair, climate-neutral and digital Europe.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Tadas Leončikas
Head of UnitTadas Leončikas je od září 2022 vedoucím oddělení pro zaměstnanost v nadaci Eurofound. Předtím působil jako vedoucí výzkumný pracovník v oddělení sociálních politik, řídil průzkum kvality života v Evropě (EQLS) a vyvíjel průzkum nadace Eurofound. Od svého nástupu do nadace Eurofound v roce 2010 pracoval na různých tématech, včetně metod průzkumů, kvality života, sociální mobility, sociálního začlenění, důvěry a nedostatků v bydlení. Ve své dřívější kariéře vedl Institut etnických studií v Litvě, kde pracoval na studiích týkajících se situace etnických menšin, migrantů a dalších zranitelných skupin. Jako výzkumný pracovník v minulosti spolupracoval s Agenturou Evropské unie pro základní práva, Rozvojovým programem OSN a Mezinárodní organizací pro migraci. Má doktorát ze sociologie.
Massimiliano Mascherini
Head of UnitMassimiliano Mascherini je od října 2019 vedoucím jednotky sociální politiky ve společnosti Eurofound. Do Eurofoundu nastoupil v roce 2009 jako manažer výzkumu, kde navrhoval a koordinoval projekty zaměřené na zaměstnanost mládeže, NEET a rovnost pohlaví. V roce 2017 se stal senior manažerem výzkumu a vedl nový výzkum monitorování konvergence v EU. Kromě toho vedl koncepci Evropského průzkumu kvality života 2026. V roce 2025 získal cenu Brendana Walshe za nejlepší článek publikovaný v Economic and Social Review. Předtím působil jako vědecký pracovník ve Společném výzkumném centru Evropské komise. Studoval na Univerzitě ve Florencii, kde se specializoval na aktuárské a statistické vědy a získal doktorát z aplikované statistiky. V roce 2014 získal vědeckou kvalifikaci jako docent sociální statistiky a demografie na italském ministerstvu univerzit a výzkumu. Byl hostujícím vědeckým pracovníkem na University of Sydney a na Aalborg University a hostujícím profesorem na Papežské akademii sociálních věd.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
