Sociální ochrana
Systémy sociální ochrany existují proto, aby chránily osoby před riziky ztráty příjmu v souvislosti s nezaměstnaností, špatným zdravotním stavem a invaliditou, rodičovskou odpovědností, náklady na děti a bydlení, stářím nebo v důsledku ztráty manžela či rodiče. Organizace a financování systémů sociální ochrany je v kompetenci členských států EU. EU má nicméně zvláštní úlohu při zajišťování toho, aby osoby, které se stěhují přes hranice, a spadají tedy do působnosti různých systémů sociální ochrany, prostřednictvím právních předpisů EU koordinujících vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení, byly odpovídajícím způsobem chráněny. Tyto právní předpisy se týkají zejména zákonných systémů sociálního zabezpečení.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Foundation Forum 2025: Key takeaways
This paper provides the top 20 takeaways from the Foundation Forum 2025 which took place at IMMA Venues Dublin on 19–20 November 2025.Europe’s social model – The key to competitive growth – Background paper
This background paper outlines the context for the issues to be examined at Eurofound’s Foundation Forum 2025. As the global order proves to be increasingly volatile, the European Union itself is undergoing a profound transformation in terms of its socioeconomic and geopolitical landscape. Enhancing competitiveness and ensuring sustainable economic growth are now at the top of the EU agenda.Digitalizace sociální ochrany
Tato zpráva se zaměřuje na digitalizaci procesů front-office a back-office v oblasti měnových sociálních dávek. V 10 členských státech EU a v Norsku je digitální žádost možná pro všechny, nebo všechny kromě jednoho, z devíti zkoumaných dávek. V nejméně pěti členských státech byly papírové žádosti o některé z těchto dávek ukončeny.Studie nadace Eurofound se zabývaly přístupem ke službám a výhodám jako prostředkem k uspokojení konkrétních potřeb i jako součástí integrovaného úsilí o podporu začleňování. Kvalitní veřejné služby jsou nezbytným prostředkem pro dosažení vysoké úrovně sociální ochrany a sociálního začlenění. Výzkum nadace Eurofound zkoumá přístup k různým sociálním službám a jejich kvalitu, přičemž rovněž zkoumá dopad pandemie COVID-19 na využívání a poskytování těchto služeb. Důraz je kladen na ty služby a dávky, které reagují na potřeby zranitelných skupin, jako jsou starší lidé, migranti, mladí lidé nebo osoby se zdravotním postižením.
Výzkum se rovněž zaměřuje na strukturální změny, které jsou z velké části způsobeny digitalizací, změnou klimatu a také pandemií COVID-19 (viz infografika níže), a na to, jak zajistit spravedlivou transformaci, která podporuje sociální ochranu a práva pracovníků.
Článek 2 Smlouvy o EU označuje podporu vysoké úrovně sociální ochrany za klíčový úkol. Systém sociální ochrany zahrnuje dávky v hotovosti a v naturáliích. Evropský pilíř sociálních práv zdůrazňuje přístup k péči o děti, zdravotní péči, dlouhodobé péči a bydlení spolu s dávkami v nezaměstnanosti, minimálním příjmem a zdroji pro lidi ve stáří, které jim zajistí důstojný život.
Evropský pilíř sociálních práv stanoví 20 klíčových zásad a práv, které jsou nezbytné pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociální ochrany. Zásady jsou strukturovány do tří kategorií, z nichž jednou je sociální ochrana a začlenění. Dne 4. března 2021 předložila Evropská komise svůj akční plán pro plné provedení pilíře, který z těchto zásad udělá konkrétní opatření ve prospěch občanů EU a zároveň podpoří oživení po dopadu pandemie COVID-19. V zájmu snížení nerovností navrhla nový cíl, kterým je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením alespoň o 15 milionů, včetně nejméně 5 milionů dětí.
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Dne 24. března 2021 navrhla Komise strategii EU pro práva dítěte a doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti s cílem zajistit, aby děti ohrožené chudobou a sociálním vyloučením měly účinný přístup ke klíčovým službám, jako je zdravotní péče a vzdělávání. Dne 14. června 2021 přijala Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) evropskou záruku pro děti.
Evropská komise: Strategie EU pro práva dítěte a evropská záruka pro dětiopens in new tab
Evropská komise: Rada přijala evropskou záruku pro dětiopens in new tab
Komise využívá proces evropského semestru ke sledování systémů sociální ochrany členských států a v případě potřeby předkládá doporučení pro jednotlivé země týkající se využívání jejich sociálních rozpočtů k zajištění přiměřené a udržitelné sociální ochrany.
Evropská komise: Evropský semestropens in new tab
Další klíčovou prioritou Evropské komise je vytvořit Evropu připravenou na digitální věk. To zahrnuje investice do digitálních veřejných služeb a také poskytování přiměřené sociální ochrany pracovníkům platforem.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
8 October 2024
Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits
This report focuses on unemployment and minimum income benefits for people of working age. Individuals with short or no employment records (mainly young people), the self-employed, those with non-standard working arrangements, and the long-term unemployed are often not entitled to higher-tier, or any, unemployment benefits. No Member State was identified where more than 80% of those entitled to minimum income benefits receive them. Benefit recipients at higher risk of having an inadequate income include those without access to social housing in areas with high housing costs, unemployed individuals whose most recent job was low paid and the long-term unemployed people. The report also investigates the rejection of applications (frequently, around 30% are rejected), the digitalisation of application processes (most common for unemployment benefits) and economic activation requirements (typically, 1–6% of benefit recipients annually are sanctioned for not complying with activity requirements) and service entitlements.
30 May 2023
Unaffordable and inadequate housing in Europe
Unaffordable housing is a matter of great concern in the EU. It leads to homelessness, housing insecurity, financial strain and inadequate housing. It also prevents young people from leaving their family home. These problems affect people’s health and well-being, embody unequal living conditions and opportunities, and result in healthcare costs, reduced productivity and environmental damage. Private tenants have faced particularly large housing cost increases, and owners with mortgages are vulnerable to interest rate increases. In addition, many owners without mortgages, especially in post-communist and southern European countries, experience poverty and housing inadequacy. The cost-of-living crisis affects people in all tenancies. Social housing and rent subsidies support many, but capacity differs across and within countries, and these measures exclude certain groups in vulnerable situations and fail to reach everyone who is entitled to them. Three quarters of Member States have Housing First initiatives – providing housing for homeless people – but these mostly operate on a small scale. This report maps housing problems in the EU and the policies that address them, drawing on Eurofound’s Living, working and COVID-19 e-survey, European Union Statistics on Income and Living Conditions and input from the Network of Eurofound Correspondents.
5 July 2022
Policies to support refugees from Ukraine
11 March 2021
COVID-19: Implications for employment and working life
Disclaimer - Please note that this report was updated with revised data (specifically for Bulgaria) on 23 March 2021.
This report sets out to assess the initial impact of the COVID-19 crisis on employment in Europe (up to Q2 2020), including its effects across sectors and on different categories of workers. It also looks at measures implemented by policymakers in a bid to limit the negative effects of the crisis. It first provides an overview of policy approaches adopted to mitigate the impact of the crisis on businesses, workers and citizens. The main focus is on the development, content and impact of short-time working schemes, income support measures for self-employed people, hardship funds and rent and mortgage deferrals. Finally, it explores the involvement of social partners in the development and implementation of such measures and the role of European funding in supporting these schemes.
8 December 2020
Upward convergence in material well-being: Is a COVID-19 setback inevitable?
The EU strives for the upward convergence of its Member States, where their performance improves and gaps between them decrease. Nearly a decade after the Great Recession, the COVID-19 crisis has again put this objective under pressure. This policy brief focuses on convergence in material well-being in Europe. Trends in several indicators largely follow the economic cycle, with upward convergence in good times and downward divergence in bad times. This could mean further divergence and polarisation among Member States as we face a new economic downturn, with the prospect of an uneven pace of recovery across countries when growth returns.
The policy brief presents an overview of policy measures implemented by the EU and Member States to smooth the impact of the COVID-19 crisis. It discusses EU coordination of minimum income schemes as a possible tool to limit deterioration and divergence in the indicators should the economy enter a downturn.
8 October 2020
Access to care services: Early childhood education and care, healthcare and long-term care
The right of access to good-quality care services is highlighted in the European Pillar of Social Rights. This report focuses on three care services: early childhood education and care (ECEC), healthcare, and long-term care. Access to these services has been shown to contribute to reducing inequalities throughout the life cycle and achieving equality for women and persons with disabilities. Drawing on input from the Network of Eurofound Correspondents and Eurofound’s own research, the report presents an overview of the current situation in various EU Member States, Norway and the UK, outlining barriers to the take-up of care services and differences in access issues between population groups. It pays particular attention to three areas that have the potential to improve access to services: ECEC for children with disabilities and special educational needs, e-healthcare and respite care.
20 December 2019
Casual work: Characteristics and implications
Casual work, both intermittent and on-call, contributes to labour market flexibility and is therefore increasingly used across Europe. In some countries, practices go beyond the use of casual employment contracts to include other types of contracts and forms of self-employment. While it offers some advantages for both employers and workers, it is often discussed by policymakers at EU and national levels due to the observed negative consequences it has for some workers. Impacts include economic insecurity and unpredictability of working time, which in turn affect workers’ health, well-being and social security. From a labour market perspective, casual work raises concerns about decent social inclusion of vulnerable groups, labour market segmentation and more general trends towards fragmentation of work and brain drain. Some policy responses have already been implemented to tackle these issues; further policy pointers are flagged in the report.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Marie Hyland
Research officerMarie Hylandová nastoupila do nadace Eurofound v roce 2023 jako výzkumná pracovnice v oddělení sociálních politik. Předtím Marie strávila několik let jako ekonomka ve Světové bance, kde pracovala na řadě témat včetně genderu, změny klimatu a rozvoje soukromého sektoru. Mariin výzkum se zaměřil na dopad právní diskriminace na posílení ekonomického postavení žen, zvažoval roli velikosti firmy a manažerských postupů na produktivitu a hospodářský rozvoj a analyzoval ekonomiku politik zmírňování změny klimatu. Marie je držitelkou doktorátu z ekonomie na Trinity College v Dublinu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
