Migrace a mobilita
Vnitřní volný pohyb pracovních sil je již několik let základním kamenem politické agendy EU, přičemž základními cíli je podpora výměn mezi zeměmi a vyrovnávání rozdílů souvisejících s konkrétními vnitrostátními systémy. Migrace i mobilita jsou nezbytné pro řešení nerovnováhy v oblasti dovedností a reakci na poptávku trhu práce. Mobilita poskytuje příležitosti pro občany EU.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
What does Europe need: walls or workers? Recent national developments in managing labour migration in Europe
Recent developments in Europe’s labour migration policies reveal a picture of countries trying to balance security and resources concerns with finding solutions for labour shortages.Migration and mobility unpacked
Migration is a multifaceted and emotive phenomenon and, due to its complexity, also often a subject prone to misinformation. Moreover, it can be the target of disinformation. What is the reality?Role of human capital inequalities in social cohesion and convergence
This report examines convergence in human capital – specifically that of individuals with tertiary education – in the EU, analysing three phases: creation, utilisation in the labour market and mobility. The analysis finds that Member States are performing better in creating human capital through education but finds disparities in the other two phases, with differences in labour market opportunities resulting in different mobility flows. A cost estimate exercise reveals that a country’s lack of attractiveness to talented individuals has economic repercussions, and that loss of human capital through emigration is not balanced by returning or incoming talent. If the imbalance in human capital circulation in the EU is not addressed, this may hurt convergence, leaving Member States and regions without the skills to negotiate the twin transition successfully. An examination of policies to attract talent illuminates the need for long-term initiatives and to link them with labour market opportunities.
Vzhledem ke složitosti migrace a mobility je socioekonomický výzkum klíčový pro informování o politických reakcích. Rozsáhlý výzkum nadace Eurofound zaměřený na různé aspekty migrantů a mobilních pracovníků se zaměřuje především na geografickou mobilitu. Zohledňuje především situaci občanů EU na trhu práce, pokud jde o mobilitu v rámci EU nebo vnitřní migraci na jedné straně a migraci státních příslušníků třetích zemí do EU na straně druhé.
Přijímání a integrace migrantů
Analýza v roce 2023 se zaměřuje na sociální dopad migracea zaměřuje se na výzvy spojené s přílivem více než pěti milionů vysídlených osob v důsledku ruské invaze na Ukrajinu od února 2022.
Publikace: Překážky zaměstnávání vysídlených Ukrajinců
Bude zahájen další výzkum týkající se nedostatku pracovních sil a nedostatečně využitého potenciálu pracovníků, který se bude zabývat politickými intervencemi a postupy společností. To se zaměří zejména na odvětví, v nichž krize COVID-19 zhoršila nedostatek pracovních sil. Případové studie budou rovněž začleněny do podnikových iniciativ zaměřených na integraci migrantů z Ukrajiny.
Politiky mobility a integrace pracovních sil
Nadace Eurofound se zaměřila na trendy a politiky týkající se mobility pracovních sil v EU, jakož i na situaci vyslaných pracovníků v členských státech.
V návaznosti na masivní příliv žadatelů o azyl do EU v období 2015–2017 se výzkum nadace Eurofound zabýval úlohou veřejných služeb při sociální a ekonomické integraci uprchlíků a žadatelů o azyl, přičemž se zaměřil konkrétně na integraci na trhu práce, bydlení, sociální služby, zdravotní a vzdělávací služby.
To navazovalo na výzkum přístupů k integraci uprchlíků a žadatelů o azyl na trhu práce, který byl proveden jako okamžitá reakce na uprchlickou krizi v roce 2015, aktualizoval informace o právních předpisech, zkoumal integraci na trhu práce a zkoumal úlohu sociálních partnerů.
Výzkum v oblasti migrace, politik na trhu práce a účinné integrace státních příslušníků třetích zemí se zabýval koordinací politik mezi členskými státy a také důležitou úlohou sociálních partnerů ve vztahu k migraci ze třetích zemí.
Nadace Eurofound rovněž provedla studii o regulaci zprostředkovatelů na trhu práce a úloze sociálních partnerů při prevenci obchodování s prací. Další výzkumy se zaměřily na dopad mobility a migrace zdravotnických pracovníků v zemích střední a východní Evropy.
Místní integrační politiky pro migranty
Nadace Eurofound provedla v letech 2006 až 2010 dřívější studii se sítí více než 30 evropských měst, která spolupracovala na podpoře sociální a ekonomické integrace migrantů ze třetích zemí. Evropská síť měst pro místní integrační politiky pro migranty (CLIP) podpořila strukturované sdílení zkušeností prostřednictvím samostatných zpráv o městech a workshopů, které se týkaly čtyř výzkumných modulů týkajících se bydlení, rozmanitosti, mezikulturních politik a etnického podnikání. Získané poznatky a závěry vyvozené z výsledků každého výzkumného modulu také přispěly k národní a evropské diskusi o integraci.
EU, vlády a sociální partneři čelí v praxi mnoha výzvám spojeným s vnitřní mobilitou. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2021 se zaměřuje na dopady pravidel EU týkajících se volného pohybu pracovníků a služeb a podporuje mobilitu v rámci EU jako nástroj pro sladění nabídky práce s poptávkou, jakož i pro sladění potřeb trhu práce a dovedností migrantů. K tomu se přidala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a další uprchlická krize v rozsahu, jaký jsme neviděli od druhé světové války.
Vysoký příliv uprchlíků v roce 2015 (často označovaný jako "syrská uprchlická krize") měl zároveň hluboký dopad na celou EU i mimo ni. Migrace je jednou z hlavních politických priorit Evropské komise. Nový pakt Komise o migraci a azylu, který byl přijat dne 23. září 2020, stanoví spravedlivější a integrovanější přístup k řízení migrace a azylu. Jeho cílem je snížit pobídky k nelegální migraci, rozvíjet způsoby legální migrace a obnovit důvěru mezi členskými státy při řízení migrace. Mezi iniciativy zahrnuté do balíčku patří akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, balíček dovedností a talentů s cílem přilákat kvalifikované talenty na různých trzích práce a politika legální migrace. V červnu 2022 dosáhly členské státy EU dohody o několika reformních aspektech týkajících se prověřování a registrace migrantů přicházejících na vnější hranice EU.
V reakci na válku na Ukrajině a příliv uprchlíků do EU Evropská rada poprvé ve své historii uplatnila směrnici o dočasné ochraně a prodloužila její platnost do 4. března 2024. Nabízí dočasnou ochranu vysídleným osobám a zahrnuje zvláštní ochranu dětí, přístup ke vzdělání a zdravotní péči, jakož i přístup k zaměstnání, ubytování a bydlení.
V dubnu 2022 předložila Komise ambiciózní a udržitelnou politiku legální migrace, která zahrnuje konkrétní opatření na podporu integrace osob prchajících před válkou na Ukrajině na trh práce EU. Následně v červnu 2022 Komise zveřejnila výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr provedeného v roce 2021 zaměřeného na veřejné mínění o integraci přistěhovalců v EU.
Evropská komise: Migrace a azylopens in new tab
EUR-Lex: Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027opens in new tab
Evropská komise: Legální cesty do Evropské unieopens in new tab
EUR-Lex: Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EUopens in new tab
Evropská komise: Zvláštní průzkum Eurobarometr z června 2022: integrace přistěhovalců v Evropské uniiopens in new tab
Evropská rada: Příliv uprchlíků z Ukrajinyopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
28 March 2024
Social impact of migration: Addressing the challenges of receiving and integrating Ukrainian refugees
This report focuses on the challenges that the EU Member States and Norway face when receiving and integrating refugees who fled Ukraine after Russia’s invasion in February 2022. It investigates their labour market integration and access to and experiences with public services that are crucial for societal inclusion. The main aim is to explore and highlight the interplay between different areas of integration: employment, housing arrangements, healthcare (including mental health care), access to childcare and social assistance. The report uses information collected by Eurofound from the Member States and Norway and covers developments up to mid-2023. It examines the following issues: employment levels and barriers to labour market access for Ukrainian refugees; support measures for labour market integration; and the ways in which the Member States and Norway facilitate access to key services (housing, education, healthcare and social assistance) and the challenges that have to be overcome in this regard.
14 June 2023
Barriers to employment of displaced Ukrainians
In responding to Russia’s war against Ukraine, the EU activated its Temporary Protection Directive (TPD) for people who fled the country, allowing them to settle in the EU and to access basic public services and the labour market. By spring 2023, more than 4.5 million people had made use of the TPD or similar national protection schemes in the EU. In 2022, the European Union Agency for Fundamental Rights conducted an online survey among people displaced from Ukraine. Eurofound has analysed the survey results on their experiences when seeking to access employment. This paper highlights the main barriers that displaced people encountered and suggests ways to facilitate their inclusion.
Watch the video - Joint webinar: Equality and inclusion in a post-pandemic EU
25 June 2020
Racial discrimination is not a thing of the past in the EU
27 November 2019
How your birthplace affects your workplace
Employment statistics consistently show that having a foreign background has an influence on people’s employment prospects. Less is known about the types of jobs workers with foreign backgrounds hold and their working conditions. This policy brief contributes to filling this gap. It compares the experience of workers with a foreign background to that of native workers; it also distinguishes between the experiences of first-generation and second-generation migrants and between those of women and men.
The evidence shows that having a foreign background can have a negative impact both on labour market integration and working conditions. However, significant differences emerge between different groups of migrants. The findings highlight the clear need for a nuanced approach to policymaking to ensure a level playing field in the labour market for workers with a foreign background.
19 June 2019
Role of public services in integrating refugees and asylum seekers
Following the influx of over three million asylum seekers into the European Union in the three-year period 2015–2017, Member States faced a number of challenges related to integrating the newly arrived into their country. This report explores the role of public services – specifically housing, social services, health and education services – in the social and economic integration of refugees and asylum seekers. It aims to identify the factors that hinder this process and the elements that contribute to successful integration. The overall focus is on destination countries, particularly the three countries most affected by the inflow of refugees and asylum seekers: Austria, Germany and Sweden.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Eleonora Peruffo
Research officerEleonora Peruffo je výzkumnou pracovnicí v oddělení pro sociální politiku nadace Eurofound. Zabývá se tématy souvisejícími se vzestupnou konvergencí a sociální soudržností v Evropě. V letech 2021–2022 poskytovala analýzu dat pro telefonický průzkum pracovních podmínek v Evropě (EWCTS). Do nadace Eurofound nastoupila v roce 2014 a pracovala na tématech souvisejících s restrukturalizací, zaměstnaností a digitalizací. Je držitelkou magisterského titulu v oboru diplomatických věd a mezinárodních vztahů uděleného na univerzitě v Terstu a magisterského titulu v oboru počítačové vědy - analýzy dat na National College of Ireland.
Karel Fric
Research officerKarel Fric je výzkumným pracovníkem v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Jeho práce zahrnuje průzkumy, analýzu dat a projektový management, se zvláštním zaměřením na pracovní a životní podmínky, rovnost a diskriminaci. Dříve pracoval jako výzkumný pracovník v Agentuře Evropské unie pro základní práva ve Vídni v Rakousku a v Panteia, výzkumné a poradenské organizaci se sídlem v Zoetermeeru v Nizozemsku. Karel je držitelem doktorátu ze společenských věd na Erasmově univerzitě v Rotterdamu a magisterského titulu z ekonomie na univerzitě v Utrechtu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
