&w=3840&q=90)
Práce na platformě
Platformová práce je párování poptávky a nabídky placené práce prostřednictvím online platformy pomocí algoritmu. Do procesu párování jsou zapojeny tři strany: klient, který požaduje práci, algoritmus platformy, který spravuje zadání, a osoba, která práci prostřednictvím platformy poskytuje. Jedná se o práci založenou na výkonu jednotlivých úkolů nebo projektů, nikoli na kontinuálním pracovním vztahu. Platformová práce je vysoce heterogenní a lze ji rozdělit do čtyř odlišných typů podle formátu poskytování, ať už online nebo na místě, a úrovně algoritmické kontroly, která je buď určena (striktně monitorována s nízkou autonomií pracovníka), nebo vyjednávaná (flexibilní, usnadnující spojení klient-pracovník s vyšší autonomií pracovníka).
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
Tento digitální příběh představuje hlavní poznatky o pracovních podmínkách a informačních potřebách pracovníků online platforem v klíčových oblastech: Kdo jsou pracovníci na platformách; Kde působí geograficky; Jejich pracovní podmínky a příjmy; Jak algoritmické řízení ovlivňuje jejich práci; Informační potřeby o právech a ochraně pracovníků v digitální ekonomice.Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
Tato zpráva analyzuje pracovní podmínky a informační potřeby pracovníků na online platformách na základě průzkumu mezi 3 830 pracovníky v 15 členských státech EU. Na rozdíl od dosavadní výzkumu zaměřeného na práci na platformách na místě tato studie zkoumá pracovníky, kteří poskytují služby zcela online. Zjištění odhalují pracovní sílu, která je převážně mužská, v pokročilém produktivním věku a vysoce vzdělaná, především poskytující kvalifikované profesionální služby spíše než mikroúkoly.AI, algoritmický management a transformace společnosti, práce a zaměstnanosti – zkoumání konceptů
Na základě zavedeného konceptuálního rámce digitálního věku Eurofoundu tento konceptuální dokument zkoumá, jak se rozvíjející vlna umělé inteligence chystá proměnit nejen svět práce a zaměstnanosti, ale také širší strukturu společnosti, od poskytování a kvality veřejných služeb až po produkci, šíření a správu informací. Analýza je vedena čtyřmi směry změn – automatizací, rozšířením, digitalizací a platformizací – které jsou identifikovány jako hlavní hybatelé této transformace. Koncepty prezentované v tomto článku budou informovat budoucí výzkum Eurofoundu v oblasti umělé inteligence a algoritmického řízení.Výzkum Eurofoundu o nových formách zaměstnání v EU identifikoval platformovou práci jako jednu z devíti forem zaměstnání, které od roku 2010 získávají stále větší význam. Jak se platformová práce nadále diverzifikuje, probíhající výzkum se zaměřuje na zaměstnání a pracovní podmínky vybraných typů platformové práce.
Eurofound se také zaměřuje na hodnocení účinnosti politických iniciativ k řešení identifikovaných výzev souvisejících s pracovními podmínkami a zaměstnaností pracovníků na platformách.
Klíčová témata se týkají transparentnosti algoritmických manažerských postupů, zneužívání řetězců subdodávání k obcházení odpovědnosti zaměstnavatele, značného množství neplacených hodin věnovaných správě profilu a získávání klientů a konkrétním psychosociálním rizikům včetně vyřazování dovedností a kognitivní nerovnováhy.
Ve své komunikaci o budování silné sociální Evropy pro spravedlivé přechody Komise zdůraznila potřebu zlepšení pracovních podmínek pracovníků na platformách. Tento cíl byl následně odražen v Nové průmyslové strategii Komise pro Evropu, představené 10. března 2020, a v akčním plánu k Evropskému pilíři sociálních práv, přijatém 5. března 2021.
Na základě návrhu Komise ze dne 9. prosince 2021 přijala EU směrnice (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek pracovníků na platformách dne 23. října 2024. Směrnice vstoupila v platnost 1. prosince 2024 a musí být členskými státy přepracována do 2. prosince 2026.
Cílem směrnice je:
usnadnit určení správného pracovního statusu osob vykonávajících platformovou práci
podporovat transparentnost, spravedlnost, lidský dohled, bezpečnost a odpovědnost v algoritmickém řízení
zlepšit transparentnost týkající se práce na platformách, včetně přeshraničních situací
Vedle návrhu směrnice Komise zahájila konzultaci týkající se aplikace práva hospodářské soutěže EU na kolektivní smlouvy samostatně výdělečně činných osob. Komise přijala pokyny v září 2022.
Směrnice je součástí širšího rámce EU týkajícího se platformy práce. To zahrnuje nařízení (EU) 2019/1150 o vztazích mezi platformami a podniky, jehož cílem je vytvořit spravedlivé, transparentní a předvídatelné podnikatelské prostředí pro menší podniky a obchodníky využívající online platformy; Směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která se také vztahuje na platformovou práci; a doporučení Rady z roku 2019 o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, včetně odkazu na platformové pracovníky.
EUR-Lex: Směrnice (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek v platformové práciopens in new tab
EUR-Lex: Pokyny k aplikaci odborového práva soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek samostatně výdělečněopens in new tab činných osob
Evropská komise: Transparentní a předvídatelné pracovní podmínkyopens in new tab
EUR-Lex: Doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečněopens in new tab činné
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
28 May 2026
Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
28 May 2026
Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
12 February 2026
Algoritmická kontrola: Jak digitální sledování ovlivňuje práci na online platformách v Evropě
15 May 2023
Gender differences in motivation to engage in platform work
The rise of the platform economy during the last decade is one of the main disrupting forces for European labour markets. While standard employment remains the norm, platforms are expanding their reach and diversifying into novel business models. In doing so, they are also attracting an increasing number of women. This policy brief investigates why women are joining the platform economy and how the motivations to perform work on platforms differ between genders. It shows that while women join platforms to gain an additional income and because it allows them the flexibility to combine work with household chores or family commitments, men are driven by the opportunities provided by platforms to work globally and to expand their client base. At the same time, findings suggest that online platforms seem to provide women with a link to the labour market that can potentially prevent their withdrawal from the labour force during different life stages. These findings suggest that policy action should focus on extending working hours regulations and work–life balance measures to all platform workers, irrespective of employment status, and promote equal sharing of care responsibilities between women and men.
27 September 2022
Regulating platform work in Europe: A work in progress
2 December 2021
Initiatives to improve conditions for platform workers: Aims, methods, strengths and weaknesses
The rapid rise of the platform economy has led to a marked transformation of European labour markets, and existing regulatory frameworks and voluntary initiatives have yet to catch up. While platform work offers opportunities for workers and employers and potentially contributes to innovation, economic growth and competitiveness in the EU, it has been criticised from the beginning because of the poor employment and working conditions often experienced by workers. Accordingly, across the EU, governments, social partners, grassroots organisations and platforms have started to introduce initiatives to tackle the negative aspects of platform work. This policy brief assesses some such initiatives in the Member States and offers recommendations for further action.
24 February 2021
Charting a positive path for platform workers
15 December 2020
New forms of employment: 2020 update
Although standard employment (generally full-time and permanent) remains the dominant employment type across the EU, European labour markets are increasingly characterised by a variety of different forms. These new forms of employment involve new formal employment relationships or work patterns (linked to aspects such as place of work, working time or use of ICT) and sometimes both. This report puts the spotlight on nine innovative employment forms across the 27 EU Member States, Norway and the UK. It examines the policy frameworks of each country, as well as mapping the scale and scope of the incidence of these new forms and highlighting the main opportunities and risks associated with each form. The report concludes with some policy recommendations taking into account the future of work that will be shaped by the twin transition to the digital age and a carbon-neutral economy, as well as a new way of working due to COVID-19.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Cesira Urzì Brancati
Research officerCesira Urzì Brancati je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Mezi její výzkumné zájmy patří dopad technologií na zaměstnanost a digitalizaci práce, se zaměřením na digitální pracovní platformy, digitální sledování a algoritmický management. Specializuje se na mikroekonometrii, návrh dotazníků a analýzu dat z průzkumů. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2024 pracovala Cesira v Společném výzkumném centru Evropské komise v Seville, v Mezinárodním centru dlouhověkosti v Londýně, na Univerzitě v Modeně a Reggio Emilia a na Turínské univerzitě. Má magisterský titul a doktorát z mezinárodní ekonomie z Univerzity Tor Vergata v Římě.
Dragoș Adăscăliței
Research officerDragoș Adăscăliței je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Jeho současný výzkum se zaměřuje na témata související s budoucností práce, včetně dopadu umělé inteligence na pracovní místa, důsledků automatizace pro zaměstnanost a regulačních otázek týkajících se platformy práce. Pravidelně také přispívá do komparativních projektů monitorujících strukturální změny na evropských trzích práce. Před nástupem do Eurofoundu byl lektorem pracovních vztahů na Management School University of Sheffield. Má magisterský titul z politologie ze Střední evropské univerzity a doktorát ze sociologie z University of Mannheim.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.

&w=3840&q=75)






