Přejít na hlavní obsah
Tato stránka byla přeložena strojově. Podívejte se prosím na původní verzi v angličtině a seznamte se s jazykovou politikou agentury Eurofound.
Two platform workers in conversation
Téma
Poslední aktualizace: 19 June 2026

Práce na platformě

Platformová práce je párování poptávky a nabídky placené práce prostřednictvím online platformy pomocí algoritmu. Do procesu párování jsou zapojeny tři strany: klient, který požaduje práci, algoritmus platformy, který spravuje zadání, a osoba, která práci prostřednictvím platformy poskytuje. Jedná se o práci založenou na výkonu jednotlivých úkolů nebo projektů, nikoli na kontinuálním pracovním vztahu. Platformová práce je vysoce heterogenní a lze ji rozdělit do čtyř odlišných typů podle formátu poskytování, ať už online nebo na místě, a úrovně algoritmické kontroly, která je buď určena (striktně monitorována s nízkou autonomií pracovníka), nebo vyjednávaná (flexibilní, usnadnující spojení klient-pracovník s vyšší autonomií pracovníka).

Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.

28 May 2026
Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
Tento digitální příběh představuje hlavní poznatky o pracovních podmínkách a informačních potřebách pracovníků online platforem v klíčových oblastech: Kdo jsou pracovníci na platformách; Kde působí geograficky; Jejich pracovní podmínky a příjmy; Jak algoritmické řízení ovlivňuje jejich práci; Informační potřeby o právech a ochraně pracovníků v digitální ekonomice.
Dragoș Adăscăliței+3
Digitální příběh
28 May 2026
Práce na online platformách v Evropské unii: Dopady na pracovní podmínky a přístup k informacím
Tato zpráva analyzuje pracovní podmínky a informační potřeby pracovníků na online platformách na základě průzkumu mezi 3 830 pracovníky v 15 členských státech EU. Na rozdíl od dosavadní výzkumu zaměřeného na práci na platformách na místě tato studie zkoumá pracovníky, kteří poskytují služby zcela online. Zjištění odhalují pracovní sílu, která je převážně mužská, v pokročilém produktivním věku a vysoce vzdělaná, především poskytující kvalifikované profesionální služby spíše než mikroúkoly.
Dragoș Adăscăliței+3
Výzkumná zpráva
30 April 2026
AI, algoritmický management a transformace společnosti, práce a zaměstnanosti – zkoumání konceptů
Na základě zavedeného konceptuálního rámce digitálního věku Eurofoundu tento konceptuální dokument zkoumá, jak se rozvíjející vlna umělé inteligence chystá proměnit nejen svět práce a zaměstnanosti, ale také širší strukturu společnosti, od poskytování a kvality veřejných služeb až po produkci, šíření a správu informací. Analýza je vedena čtyřmi směry změn – automatizací, rozšířením, digitalizací a platformizací – které jsou identifikovány jako hlavní hybatelé této transformace. Koncepty prezentované v tomto článku budou informovat budoucí výzkum Eurofoundu v oblasti umělé inteligence a algoritmického řízení.
Sara Riso+3
Výzkumný dokument nadace Eurofound

  • Ačkoliv je práce na platformách malého rozsahu, dynamicky se v posledních 15 letech vyvíjí a očekává se, že bude pokračovat i v budoucnu, zejména pokud jde o poskytování online úkolů. Rozšiřování znalostní báze a průběžné generování spolehlivých odhadů pomůže informovat tvorbu politik v této oblasti.

  • Platformová práce je heterogenní fenomén. Různé typy platformové práce vedou k různým dopadům na zaměstnanost a pracovní podmínky pracovníků na platformě.

  • Potenciální nesprávné zařazení pracovníků poskytujících služby na platformách bylo identifikováno jako jedna z hlavních oblastí obav a řešeno prostřednictvím směrnice o platformové práci (Směrnice (EU) 2024/2831). Členské státy EU čelí výzvě převést tuto směrnici do národní legislativy, aby řešily problémy nesprávné klasifikace a aktualizovaly stávající předpisy o ochraně zaměstnání.

  • Otázky specifické pro práci na platformách se týkají například transparentnosti algoritmického řízení a kontroly, spravedlnosti a přenositelnosti hodnocení, přeshraničních aspektů, odpovědnosti subdodavatelů a práva na kolektivní vyjednávání.

  • Ačkoliv je důležité diskutovat o výzvách spojených s platformovou prací, je třeba také uznat příležitosti, které tato forma zaměstnání a obchodní modely přináší. Příklady se týkají potenciálního přínosu platformy k integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, flexibilitě při organizaci práce, přístupu k velké klientské základně a generování dodatečných příjmů zejména během ekonomických poklesů. Přesto je stále potřeba důkazů o tom, jak jsou tyto příležitosti realizovány a jak se liší podle typu platformové práce.

  • Empirická hodnocení práce s platformami by měla mít za cíl poskytnout přesný a aktuální obraz ekonomiky založené na online platformách. Měla by zkoumat různé důsledky práce s platformami týkající se různých oblastí politiky, včetně konkurence v podnikání, daňových úniků, sociální ochrany, algoritmického řízení a ochrany spotřebitele.

  • Manažerské praktiky, které dominují platformové ekonomice, se stále více využívají v širší ekonomice. Používání algoritmických manažerských praktik v tradičních pracovních prostředích je nově vznikajícím jevem, označovaným jako "platformizace" práce, který vyžaduje další výzkum a politickou pozornost.

Výzkum Eurofoundu o nových formách zaměstnání v EU identifikoval platformovou práci jako jednu z devíti forem zaměstnání, které od roku 2010 získávají stále větší význam. Jak se platformová práce nadále diverzifikuje, probíhající výzkum se zaměřuje na zaměstnání a pracovní podmínky vybraných typů platformové práce.

Eurofound se také zaměřuje na hodnocení účinnosti politických iniciativ k řešení identifikovaných výzev souvisejících s pracovními podmínkami a zaměstnaností pracovníků na platformách.

Klíčová témata se týkají transparentnosti algoritmických manažerských postupů, zneužívání řetězců subdodávání k obcházení odpovědnosti zaměstnavatele, značného množství neplacených hodin věnovaných správě profilu a získávání klientů a konkrétním psychosociálním rizikům včetně vyřazování dovedností a kognitivní nerovnováhy.

Pracovní podmínky a přístup k informacím

Studie Eurofoundu z roku 2025, s podporou Evropského úřadu práce, zkoumala mnoho těchto témat mezi přibližně 3 830 pracovníky online platforem v 15 členských státech, přičemž zkoumala dopady na pracovní podmínky a informační potřeby této skupiny. Přečtěte si zprávu a doprovodný digitální příběh, který představuje některé z hlavních zajímavostí.

Terénní práce: Eurofound bude i nadále sledovat vývoj platformové ekonomiky prostřednictvím svého webového repozitáře.

Pravidelně aktualizované informace o práci na platformách

Online platformní pracoviště Eurofoundu si klade za cíl shromáždit řadu informací na toto téma. Obsahuje podrobnější informace o typologii platformové práce Eurofoundu, řadu spisů nabízejících analýzy a kontext klíčových otázek vznikajících v platformové ekonomice, stejně jako řadu iniciativ, legislativy, soudních rozhodnutí, kolektivních smluv, družstev a administrativních kroků. Repozitář také poskytuje konkrétní informace týkající se platformy a COVID-19.

Typologie platformy

Eurofound rozděluje práci na platformě do čtyř typů podle způsobu poskytování práce a míry algoritmické kontroly:

  1. Online, Determined – Jak párování, tak výkon úkolů jsou nezávislé na online a lokalitě, pokrývají rutinní úkoly (například zadávání dat) s výraznou algoritmickou kontrolou a minimální autonomií pracovníků

  2. Online, vyjednávané – Párování i výkon úkolů jsou nezávislé na online a lokalitě, zahrnují složité dovednostní úkoly (jako je vývoj softwaru, návrh), kde algoritmy primárně usnadňují párování a pracovníci i klienti si zachovávají větší rozhodovací pravomoc

  3. Na místě, určeno – Spárováno online, ale prováděno na konkrétním místě (například doručení, přeprava), s algoritmy automaticky přidělujícími úkoly a malou autonomií pracovníků

  4. Na místě, vyjednávané – Párování online, ale prováděné na fyzickém místě (například úklid, péče), přičemž platformy poskytují strukturu, ale mají méně přímou kontrolu nad vykonáváním úkolů

Spisy o práci na platformě

Výzkum Eurofoundu zahrnoval různé aspekty práce na platformách, jako jsou rozdíly mezi pohlavími, ochrana spotřebitele a vliv COVID-19 na práci na platformách, prezentované v následujících dokumentech.

Genderové rozdíly v platformové práci

Společně s Evropským institutem pro rovnost pohlaví (EIGE) Eurofound analyzoval motivaci pracovníků zapojit se do platformy práce, se zvláštním zaměřením na genderové rozdíly.

Background

Ve své komunikaci o budování silné sociální Evropy pro spravedlivé přechody Komise zdůraznila potřebu zlepšení pracovních podmínek pracovníků na platformách. Tento cíl byl následně odražen v Nové průmyslové strategii Komise pro Evropu, představené 10. března 2020, a v akčním plánu k Evropskému pilíři sociálních práv, přijatém 5. března 2021.

Na základě návrhu Komise ze dne 9. prosince 2021 přijala EU směrnice (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek pracovníků na platformách dne 23. října 2024. Směrnice vstoupila v platnost 1. prosince 2024 a musí být členskými státy přepracována do 2. prosince 2026.

Cílem směrnice je:

  • usnadnit určení správného pracovního statusu osob vykonávajících platformovou práci

  • podporovat transparentnost, spravedlnost, lidský dohled, bezpečnost a odpovědnost v algoritmickém řízení

  • zlepšit transparentnost týkající se práce na platformách, včetně přeshraničních situací

Vedle návrhu směrnice Komise zahájila konzultaci týkající se aplikace práva hospodářské soutěže EU na kolektivní smlouvy samostatně výdělečně činných osob. Komise přijala pokyny v září 2022.

Směrnice je součástí širšího rámce EU týkajícího se platformy práce. To zahrnuje nařízení (EU) 2019/1150 o vztazích mezi platformami a podniky, jehož cílem je vytvořit spravedlivé, transparentní a předvídatelné podnikatelské prostředí pro menší podniky a obchodníky využívající online platformy; Směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která se také vztahuje na platformovou práci; a doporučení Rady z roku 2019 o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, včetně odkazu na platformové pracovníky.

Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.

Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.

Cesira Urzì Brancati

Research officer
Employment research

Cesira Urzì Brancati je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Mezi její výzkumné zájmy patří dopad technologií na zaměstnanost a digitalizaci práce, se zaměřením na digitální pracovní platformy, digitální sledování a algoritmický management. Specializuje se na mikroekonometrii, návrh dotazníků a analýzu dat z průzkumů. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2024 pracovala Cesira v Společném výzkumném centru Evropské komise v Seville, v Mezinárodním centru dlouhověkosti v Londýně, na Univerzitě v Modeně a Reggio Emilia a na Turínské univerzitě. Má magisterský titul a doktorát z mezinárodní ekonomie z Univerzity Tor Vergata v Římě.

Dragoș Adăscăliței

Research officer
Employment research

Dragoș Adăscăliței je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Jeho současný výzkum se zaměřuje na témata související s budoucností práce, včetně dopadu umělé inteligence na pracovní místa, důsledků automatizace pro zaměstnanost a regulačních otázek týkajících se platformy práce. Pravidelně také přispívá do komparativních projektů monitorujících strukturální změny na evropských trzích práce. Před nástupem do Eurofoundu byl lektorem pracovních vztahů na Management School University of Sheffield. Má magisterský titul z politologie ze Střední evropské univerzity a doktorát ze sociologie z University of Mannheim.

Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.

Flag of the European UnionThis website is an official website of the European Union.
European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions
The tripartite EU agency providing knowledge to assist in the development of better social, employment and work-related policies

All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.

See all EU institutions and bodies