&w=3840&q=90)
NEETy
NEET je zkratka pro "not in employment, education or training" (nezaměstnaný, ve vzdělávání ani v odborném vzdělávání), používaná k označení situace mnoha mladých lidí ve věku mezi 15 a 29 lety v Evropě. Cílem konceptu NEET je rozšířit porozumění zranitelnému postavení mladých lidí a lépe sledovat jejich problematický přístup na trh práce.
Eurofound poskytuje poznatky o tomto tématu sledováním trendů v NEET v celé EU, analýzou rozdílů mezi pohlavími a monitorováním dopadů krizí, jako je Velká recese a pandemie COVID-19. Jeho zjištění podporují politiky, jako je Youth Guarantee, a zdůrazňují potřebu cílenějších opatření pro mladé ženy a matky.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Young people in the Western Balkans
This report analyses data from Eurofound’s 2021 European Working Conditions Telephone Survey and its 2022 Living, working and COVID-19 e-survey, as well as data from official statistics, to examine employment trends, working conditions and the social situation of young people in the Western Balkans (Albania, Bosnia and Herzegovina, Kosovo, Montenegro, North Macedonia and Serbia). Employment trends are also presented for Türkiye. This report is part of Eurofound’s ongoing effort to support informed policymaking in EU accession countries through the Instrument for Pre-accession Assistance (IPA). It is the first output from a project financed by the Directorate-General for Neighbourhood and Enlargement Negotiations (DG NEAR) under the auspices of the IPA. Its aim is to provide knowledge that will support better-informed social, employment and work-related policies in the Western Balkans and Türkiye. It offers a comparative perspective between the countries and with the EU based on sound statistical analysis and expert consultation.
Zklamala Evropa svou mládež?
V této epizodě pořadu Eurofound Talks hovoří Mary McCaugheyová s výzkumnými pracovníky nadace Eurofound Eszter Sandorovou a Massimilianem Mascherinim o situaci mladých lidí v Evropě, od dopadů hospodářské krize a velké recese až po následky pandemie COVID-19 a volební trendy v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Diskutují o tom, že i když v posledních letech došlo v posledních letech k určitým pozitivním trendům v oblasti zaměstnanosti, existují znepokojivé problémy, kterým čelí mladí lidé v Evropě a které je třeba překonat – nejen pro dotyčné mladé lidi, ale také pro širší ekonomickou a společenskou stabilitu.Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
NEET se po Velké recesi v letech 2008–2013 stali jednou z nejzranitelnějších skupin. Nezaměstnanost mladých v mnoha zemích EU překročila 40 %, což ukazuje, jak jsou mladí lidé zranitelnější vůči ekonomické recesi než jiné věkové skupiny.
V EU27 dosáhl podíl NEET ve věku 15–29 let vrcholu 16,1 % v roce 2013, přičemž v následujících letech došlo k určitému zlepšení díky opatřením, jako je Záruka mládeže. Do roku 2019 klesla míra na 12,6 %, což je nejnižší hodnota za posledních 10 let.
Pandemie COVID-19 a související ekonomická omezení přispěly ke zvýšení míry NEETů na 13,8 % v roce 2020 v důsledku ztráty zaměstnání a překážek ve vzdělávání a školení mladých lidí. Míra NEETů od roku 2021 postupně klesá a v roce 2023 dosáhla historického minima 11,2 %. Dále je podíl znechucených pracovníků mezi populací NEET také na nejnižší zaznamenané úrovni.
Míra NEET u mladých žen ve věku 15–29 let v EU byla v roce 2020 na úrovni 15,5 % a v roce 2023 zůstává vyšší na úrovni 12,5 % než u mladých mužů 10,1 %. Podíl je vyšší u mladých žen téměř ve všech členských státech.
V mnoha zemích jsou nyní mladé matky pravděpodobněji NEET než mladí muži, přičemž hlavním důvodem pro NEET jsou rodinné povinnosti. Nicméně opatření EU zaměřená speciálně na mladé matky nebo mladé ženy obecně jsou vzácná. Možná bude potřeba více důrazu na genderový rozměr míry NEET.
Znepokojující úroveň duševní pohody je hlášena mezi mladými lidmi v EU, zejména pokud jde o pocity osamělosti a deprese, kde mladí lidé trpí dopady pandemie a snížené sociální interakce více než starší populace.
S implementací Youth Guarantee se počet NEET ve věku 15–29 let snížil, z přibližně 14 milionů v době vrcholící krize v letech 2008–2013 na 9,3 milionu v roce 2019 (12,6 %), přičemž během pandemie COVID-19 vzrostl a v roce 2023 opět klesl na 8,2 milionu (11,2 %). Výzkum Eurofoundu však odhaduje, že ztráta evropských ekonomik v dávkách a ztracených příjmech a daních je významná (142 miliard eur ročně v roce 2015). To má zásadní dopad na ekonomický a sociální rozvoj EU.
S ohledem na situaci mladých lidí, kterou pandemie COVID-19 zhoršila, Eurofound analyzuje dopad krize na tyto údaje a navazuje na svůj předchozí výzkum týkající se mládeže.
Snižování nezaměstnanosti mladých a snaha efektivně zapojit co nejvíce mladých lidí v Evropě do světa práce je jádrem agendy EU. Ekonomická krize v letech 2008–2013 vedla k vysoké nezaměstnanosti mladých a tím i k odstupu mladých lidí. Vzhledem k tomu výzkumníci a vládní představitelé hledali nové způsoby monitorování a analýzy rozšířenosti zranitelnosti a neangažovanosti mladých lidí na trhu práce.
Koncept NEET je od roku 2010 široce využíván jako ukazatel pro informování politik zaměřených na mládež v oblasti zaměstnatelnosti, vzdělávání, školení a také sociálního začleňování v členských státech EU.
NEET byly poprvé konkrétně zmíněny v evropských politických diskusích v vlajkové iniciativě Europe 2010 'Mládež na cestách'. Věková kategorie zahrnutá v tomto termínu byla 15–24 let a později byla rozšířena o osoby ve věku 15–29 let. Tento koncept je nyní ústřední součástí politického diskurzu na úrovni EU. V roce 2023 bylo NEET 11,2 % populace ve věku 15–29 let, což je historické minimum. Míra NEET během pandemie vzrostla v roce 2020 na 13,8 %, ale od té doby postupně klesá.
V dubnu 2013 byl přijat návrh Evropské komise Radě Evropské unie na zavedení záruky pro mládež ve všech členských státech. Snížení počtu NEET je jasným politickým cílem Záruky pro mládež. Tato iniciativa měla zajistit, aby všichni mladí lidé ve věku 15–24 let obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže do čtyř měsíců od ztráty nezaměstnanosti nebo ukončení formálního vzdělávání. Zavedení Záruky pro mládež napříč členskými státy prostřednictvím Iniciativy zaměstnanosti mládeže přispělo ke zlepšení situace na místě a snížení počtu NEETů.
V prosinci 2016 Komise zahájila iniciativu 'Investování do evropské mládeže', obnovené úsilí o podporu mladých lidí. Vzhledem k pozitivnímu dopadu Youth Guarantee do té doby Komise zvýšila prostředky na Youth Employment Initiative až do roku 2020, aby podpořila efektivnější oslovování mladých lidí.
V roce 2018 byla přijata nová strategie EU pro mládež, která stanovuje rámec spolupráce s členskými státy na jejich mládežnických politikách pro období 2019–2027. Strategie se zaměřuje na tři klíčové oblasti činnosti, soustředěné kolem slov "zapojit se, spojit, posilovat". Mezitím měl COVID-19 vážný dopad na učňovské programy a školení. Aby podpořila ekonomické zotavení po pandemii, spustila nová Komise dne 1. července 2020 balíček podpory zaměstnanosti mládeže, který má poskytnout "most k pracovním místům" pro další generaci. Komise předložila návrh doporučení Rady "Most k pracovním místům – posilování záruky pro mládež", které by nahradilo doporučení z roku 2013. Rozšiřuje věkové rozpětí pokryté zárukou pro mládež od 24 do 29 let.
Evropský akční plán Pilíř sociálních práv, navržený Evropskou komisí v březnu 2021 a následovaný deklarací na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, představil nové, ambiciózní cíle pro mladé lidi, například snížení podílu NEET v EU na 9 % do roku 2030.
Evropská komise: Posílená záruka pro mládežopens in new tab
EUR-Lex: Komunikace o investicích do evropské mládežeopens in new tab
Evropská komise: Strategie EU pro mládežopens in new tab
EUR-Lex: Podpora zaměstnanosti mládeže: Most k pracovním místům pro další generaciopens in new tab
Evropská komise: Evropský pilíř akčního plánu pro sociální právaopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
21 May 2024
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
9 November 2021
Impact of COVID-19 on young people in the EU
Following a long recovery from the economic crisis (2007–2013), young people in the EU proved to be more vulnerable to the effects of the restrictions put in place to slow the spread of the COVID-19 pandemic. Young people were more likely than older groups to experience job loss, financial insecurity and mental health problems. They reported reduced life satisfaction and mental well-being associated with the stay-at-home requirements and school closures. While governments responded quickly to the pandemic, most efforts to mitigate the effects of restrictions were temporary measures aimed at preventing job loss and keeping young people in education. This report explores the effects of the pandemic on young people, particularly in terms of their employment, well-being and trust in institutions, and assesses the various policy measures introduced to alleviate these effects.
9 May 2021
Living, working and COVID-19 (Update April 2021): Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year
The third round of Eurofound's e-survey, fielded in February and March 2021, sheds light on the social and economic situation of people across Europe following nearly a full year of living with COVID-19 restrictions. This report analyses the main findings and tracks ongoing developments and trends across the 27 EU Member States since the survey was first launched in April 2020. It pinpoints issues that have surfaced over the course of the pandemic, such as increased job insecurity due to the threat of job loss, decline in mental well-being levels, erosion of recent gains in gender equality, fall in trust levels vis-à-vis institutions, deterioration of work–life balance and growth of vaccine hesitancy. The results of the survey highlight the need for a holistic approach to support all the groups hit hard by the crisis in order to prevent them from falling further behind.
23 October 2020
Youth in a time of COVID
14 December 2017
Long-term unemployed youth: Characteristics and policy responses
While the youth labour market has improved considerably since 2014, one legacy of the recent economic crisis is the large cohort of long-term unemployed young people, which represents nearly one-third of jobless young people. This report provides an updated profile of the youth labour market in 2016 and describes trends over the past decade. It explores the determinants of long-term unemployment, at both sociodemographic and macroeconomic levels. It also provides evidence on the serious consequences for young people of spending a protracted time in unemployment, such as scarring effects on income and occupation and on several dimensions of young people’s well-being. The report concludes with a discussion of selected policy measures recently implemented by 10 Member States in order to prevent young people from becoming long-term unemployed or, if they are in such circumstances, to integrate them into the labour market or education.
4 July 2016
Exploring the diversity of NEETs
The concept of NEET (young people not in employment, education or training) has, since 2010, been widely used as a tool to inform youth-oriented policies in the 28 Member States of the European Union. While it has been a valuable addition to more traditional indicators used to understand the economic and social vulnerability of young people and their labour market participation, it has often been criticised because of the heterogeneity of the population it captures. This report explores the diversity of NEETs and suggests seven subgroups into which the NEET population can be disaggregated using data routinely collected for the EU Labour Force Survey. Through analysis of the data for each of these subgroups, it offers a contemporary overview of the composition of the NEET population, both at EU28 level and in each Member State. It is hoped this information will help policymakers more precisely target interventions intended to ease young people’s engagement with the world of work and training. A separate annex presents detailed information on the composition of NEETs in the 28 Member States.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Eszter Sándor
Senior research managerEszter Sandor je vedoucí výzkumnou manažerkou v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Má odborné znalosti v oblasti metodologie průzkumů a statistické analýzy, pracovala na přípravě a řízení průzkumu kvality života v Evropě a naposledy elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19 a je zodpovědná za kvalitu datových souborů. Jejími výzkumnými oblastmi jsou well-being mládeže a kvalita života v domácnostech a rodinách, včetně subjektivní well-being, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a životní podmínky. Dříve pracovala jako ekonomická konzultantka ve Skotsku, kde se zaměřovala na hodnocení ekonomických dopadů, hodnocení a analýzu vstupů a výstupů. Má magisterský titul v oboru ekonomie a mezinárodních vztahů na Korvínově univerzitě v Budapešti.
Massimiliano Mascherini
Head of UnitMassimiliano Mascherini je od října 2019 vedoucím jednotky sociální politiky ve společnosti Eurofound. Do Eurofoundu nastoupil v roce 2009 jako manažer výzkumu, kde navrhoval a koordinoval projekty zaměřené na zaměstnanost mládeže, NEET a rovnost pohlaví. V roce 2017 se stal senior manažerem výzkumu a vedl nový výzkum monitorování konvergence v EU. Kromě toho vedl koncepci Evropského průzkumu kvality života 2026. V roce 2025 získal cenu Brendana Walshe za nejlepší článek publikovaný v Economic and Social Review. Předtím působil jako vědecký pracovník ve Společném výzkumném centru Evropské komise. Studoval na Univerzitě ve Florencii, kde se specializoval na aktuárské a statistické vědy a získal doktorát z aplikované statistiky. V roce 2014 získal vědeckou kvalifikaci jako docent sociální statistiky a demografie na italském ministerstvu univerzit a výzkumu. Byl hostujícím vědeckým pracovníkem na University of Sydney a na Aalborg University a hostujícím profesorem na Papežské akademii sociálních věd.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
