NEET
NEET je zkratka pro "not in employment, education or training" (nejsou zaměstnaní, neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy) a označuje situaci mnoha mladých lidí ve věku od 15 do 29 let v Evropě. Cílem konceptu NEET je rozšířit povědomí o zranitelném postavení mladých lidí a lépe monitorovat jejich problematický přístup na trh práce.
Nadace Eurofound poskytuje vhled do tohoto tématu sledováním trendů NEET v celé EU, analýzou rozdílů mezi ženami a muži a sledováním dopadů krizí, jako je Velká recese a pandemie COVID-19. Její zjištění podporují politiky, jako jsou záruky pro mladé lidi, a zdůrazňují potřebu cílenějších opatření pro mladé ženy a matky.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Young people in the Western Balkans
This report analyses data from Eurofound’s 2021 European Working Conditions Telephone Survey and its 2022 Living, working and COVID-19 e-survey, as well as data from official statistics, to examine employment trends, working conditions and the social situation of young people in the Western Balkans (Albania, Bosnia and Herzegovina, Kosovo, Montenegro, North Macedonia and Serbia). Employment trends are also presented for Türkiye. This report is part of Eurofound’s ongoing effort to support informed policymaking in EU accession countries through the Instrument for Pre-accession Assistance (IPA). It is the first output from a project financed by the Directorate-General for Neighbourhood and Enlargement Negotiations (DG NEAR) under the auspices of the IPA. Its aim is to provide knowledge that will support better-informed social, employment and work-related policies in the Western Balkans and Türkiye. It offers a comparative perspective between the countries and with the EU based on sound statistical analysis and expert consultation.
Zklamala Evropa svou mládež?
V této epizodě pořadu Eurofound Talks hovoří Mary McCaugheyová s výzkumnými pracovníky nadace Eurofound Eszter Sandorovou a Massimilianem Mascherinim o situaci mladých lidí v Evropě, od dopadů hospodářské krize a velké recese až po následky pandemie COVID-19 a volební trendy v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Diskutují o tom, že i když v posledních letech došlo v posledních letech k určitým pozitivním trendům v oblasti zaměstnanosti, existují znepokojivé problémy, kterým čelí mladí lidé v Evropě a které je třeba překonat – nejen pro dotyčné mladé lidi, ale také pro širší ekonomickou a společenskou stabilitu.Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
NEET se po Velké recesi v letech 2008–2013 ukázaly jako jedna z nejzranitelnějších skupin. Nezaměstnanost mladých lidí v mnoha zemích EU přesáhla 40 %, což ukazuje, že mladí lidé jsou vůči hospodářské recesi zranitelnější než jiné věkové skupiny.
V EU-27 dosáhl podíl osob ve věku 15–29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v roce 2013 vrcholu ve výši 16,1 %, přičemž v následujících letech došlo k určitému zlepšení díky politickým opatřením, jako jsou záruky pro mladé lidi. Do roku 2019 míra klesla na 12,6 %, což je nejnižší hodnota za 10 let.
Pandemie COVID-19 a související ekonomická omezení přispěly ke zvýšení míry NEET na 13,8 % v roce 2020 v důsledku ztráty pracovních míst a překážek ve vzdělávání a odborné přípravě pro mladé lidi. Míra NEET od roku 2021 neustále klesá a v roce 2023 dosáhla historického minima 11,2 %. Kromě toho je podíl odrazených pracovníků mezi obyvatelstvem NEET rovněž na nejnižší zaznamenané úrovni.
Míra NEET u mladých žen ve věku 15–29 let v EU činila v roce 2020 15,5 % a v roce 2023 zůstává vyšší s 12,5 % než míra NEET u mladých mužů, která činila 10,1 %. Tento podíl je vyšší u mladých žen téměř ve všech členských státech.
V mnoha zemích jsou nyní mladé matky častěji NEET než mladí muži, přičemž rodinnými povinnostmi jsou největší důvod pro NEET. Politických opatření EU konkrétně zaměřených na mladé matky nebo obecněji na mladé ženy je však poskrovnu. Může být zapotřebí větší důraz na genderový rozměr míry NEET.
Mezi mladými lidmi v EU je hlášena znepokojivá úroveň duševní pohody, zejména pokud jde o pocity osamělosti a deprese, kdy mladí lidé trpí dopadem pandemie a omezením sociálních interakcí více než starší populace.
Díky zavedení záruk pro mladé lidi se počet osob spadajících do kategorie NEET ve věku 15–29 let snížil, a to z přibližně 14 milionů na vrcholu krize v letech 2008–2013 na 9,3 milionu v roce 2019 (12,6 %), přičemž během pandemie COVID-19 vzrostl a v roce 2023 opět klesl na 8,2 milionu (11,2 %). Výzkum nadace Eurofound však odhaduje, že ztráta evropských ekonomik na dávkách, ušlých příjmech a daních je značná (142 miliard EUR ročně v roce 2015). To má zásadní dopad na hospodářský a sociální rozvoj EU.
Vzhledem k tomu, že se situace mladých lidí zhoršila také v důsledku pandemie COVID-19, nadace Eurofound analyzuje dopad krize na tato čísla, přičemž vychází ze svého předchozího výzkumu zaměřeného na mládež.
Snížení nezaměstnanosti mladých lidí a snaha účinně zapojit co nejvíce mladých lidí v Evropě do světa práce je ústředním prvkem politické agendy EU. Hospodářská krize v letech 2008–2013 vedla k vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, a tím i k neangažovanosti mladých lidí. S ohledem na tuto skutečnost výzkumníci a vládní úředníci hledají nové způsoby monitorování a analýzy výskytu zranitelnosti a neangažovanosti na trhu práce mezi mladými lidmi.
Koncept NEET je od roku 2010 široce používán jako ukazatel pro informování politik zaměřených na mladé lidi v oblasti zaměstnatelnosti, vzdělávání, odborné přípravy a také sociálního začlenění v členských státech EU.
O NEET se poprvé konkrétně hovořilo v evropských politických diskusích ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2010 "Mládež v pohybu". Věková kategorie, na kterou se tento termín vztahoval, byla 15–24 let a později byla rozšířena o osoby ve věku 15–29 let. Tento koncept je nyní ústředním bodem politického diskurzu na úrovni EU. V roce 2023 bylo 11,2 % populace ve věku 15–29 let NEET, což je historické minimum. Míra NEET během pandemie vzrostla na 13,8 % v roce 2020, ale od té doby neustále klesá.
V dubnu 2013 byl přijat návrh Evropské komise předložený Radě Evropské unie na zavedení záruk pro mladé lidi ve všech členských státech. Snížení počtu osob, které nejsou členy skupiny "NEET", je výslovným politickým cílem záruk pro mladé lidi. Cílem této iniciativy bylo zajistit, aby všichni mladí lidé ve věku 15–24 let obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání. Zavedení záruk pro mladé lidi ve všech členských státech prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí přispělo ke zlepšení situace v praxi a ke snížení počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.
V prosinci 2016 zahájila Komise iniciativu "Investice do evropské mládeže", která je obnoveným úsilím na podporu mladých lidí. Vzhledem k dosavadnímu pozitivnímu dopadu záruk pro mladé lidi Komise navýšila finanční prostředky dostupné pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí do roku 2020, aby podpořila účinnější oslovování mladých lidí.
V roce 2018 byla přijata nová strategie EU pro mládež, která stanoví rámec pro spolupráci s členskými státy na jejich politikách v oblasti mládeže na období 2019–2027. Strategie se zaměřuje na tři hlavní oblasti činnosti, které se soustředí kolem slov "zapojit, propojit, posílit". Mezitím měl COVID-19 vážný dopad na učňovskou přípravu a odbornou přípravu. S cílem napomoci hospodářskému oživení po pandemii zahájila nová Komise dne 1. července 2020 balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který má poskytnout "most k pracovním místům" pro příští generaci. Komise předložila návrh doporučení Rady "Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi", které má nahradit doporučení z roku 2013. Rozšiřuje věkové rozmezí, na které se vztahují záruky pro mladé lidi, z 24 na 29 let.
Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který Evropská komise navrhla v březnu 2021 a po němž následovalo prohlášení na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, zavedl nové ambiciózní cíle pro mladé lidi, jako je snížení míry osob spadajících do důchodu v EU na 9 % do roku 2030.
Evropská komise: Posílené záruky pro mladé lidiopens in new tab
EUR-Lex: Sdělení o investicích do mladých lidí v Evropěopens in new tab
Evropská komise: Strategie EU pro mládežopens in new tab
EUR-Lex: Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaciopens in new tab
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
21 May 2024
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
9 November 2021
Impact of COVID-19 on young people in the EU
Following a long recovery from the economic crisis (2007–2013), young people in the EU proved to be more vulnerable to the effects of the restrictions put in place to slow the spread of the COVID-19 pandemic. Young people were more likely than older groups to experience job loss, financial insecurity and mental health problems. They reported reduced life satisfaction and mental well-being associated with the stay-at-home requirements and school closures. While governments responded quickly to the pandemic, most efforts to mitigate the effects of restrictions were temporary measures aimed at preventing job loss and keeping young people in education. This report explores the effects of the pandemic on young people, particularly in terms of their employment, well-being and trust in institutions, and assesses the various policy measures introduced to alleviate these effects.
9 May 2021
Living, working and COVID-19 (Update April 2021): Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year
The third round of Eurofound's e-survey, fielded in February and March 2021, sheds light on the social and economic situation of people across Europe following nearly a full year of living with COVID-19 restrictions. This report analyses the main findings and tracks ongoing developments and trends across the 27 EU Member States since the survey was first launched in April 2020. It pinpoints issues that have surfaced over the course of the pandemic, such as increased job insecurity due to the threat of job loss, decline in mental well-being levels, erosion of recent gains in gender equality, fall in trust levels vis-à-vis institutions, deterioration of work–life balance and growth of vaccine hesitancy. The results of the survey highlight the need for a holistic approach to support all the groups hit hard by the crisis in order to prevent them from falling further behind.
23 October 2020
Youth in a time of COVID
14 December 2017
Long-term unemployed youth: Characteristics and policy responses
While the youth labour market has improved considerably since 2014, one legacy of the recent economic crisis is the large cohort of long-term unemployed young people, which represents nearly one-third of jobless young people. This report provides an updated profile of the youth labour market in 2016 and describes trends over the past decade. It explores the determinants of long-term unemployment, at both sociodemographic and macroeconomic levels. It also provides evidence on the serious consequences for young people of spending a protracted time in unemployment, such as scarring effects on income and occupation and on several dimensions of young people’s well-being. The report concludes with a discussion of selected policy measures recently implemented by 10 Member States in order to prevent young people from becoming long-term unemployed or, if they are in such circumstances, to integrate them into the labour market or education.
4 July 2016
Exploring the diversity of NEETs
The concept of NEET (young people not in employment, education or training) has, since 2010, been widely used as a tool to inform youth-oriented policies in the 28 Member States of the European Union. While it has been a valuable addition to more traditional indicators used to understand the economic and social vulnerability of young people and their labour market participation, it has often been criticised because of the heterogeneity of the population it captures. This report explores the diversity of NEETs and suggests seven subgroups into which the NEET population can be disaggregated using data routinely collected for the EU Labour Force Survey. Through analysis of the data for each of these subgroups, it offers a contemporary overview of the composition of the NEET population, both at EU28 level and in each Member State. It is hoped this information will help policymakers more precisely target interventions intended to ease young people’s engagement with the world of work and training. A separate annex presents detailed information on the composition of NEETs in the 28 Member States.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Eszter Sándor
Senior research managerEszter Sandor je vedoucí výzkumnou manažerkou v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Má odborné znalosti v oblasti metodologie průzkumů a statistické analýzy, pracovala na přípravě a řízení průzkumu kvality života v Evropě a naposledy elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19 a je zodpovědná za kvalitu datových souborů. Jejími výzkumnými oblastmi jsou well-being mládeže a kvalita života v domácnostech a rodinách, včetně subjektivní well-being, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a životní podmínky. Dříve pracovala jako ekonomická konzultantka ve Skotsku, kde se zaměřovala na hodnocení ekonomických dopadů, hodnocení a analýzu vstupů a výstupů. Má magisterský titul v oboru ekonomie a mezinárodních vztahů na Korvínově univerzitě v Budapešti.
Massimiliano Mascherini
Head of UnitMassimiliano Mascherini je od října 2019 vedoucím jednotky sociální politiky ve společnosti Eurofound. Do Eurofoundu nastoupil v roce 2009 jako manažer výzkumu, kde navrhoval a koordinoval projekty zaměřené na zaměstnanost mládeže, NEET a rovnost pohlaví. V roce 2017 se stal senior manažerem výzkumu a vedl nový výzkum monitorování konvergence v EU. Kromě toho vedl koncepci Evropského průzkumu kvality života 2026. V roce 2025 získal cenu Brendana Walshe za nejlepší článek publikovaný v Economic and Social Review. Předtím působil jako vědecký pracovník ve Společném výzkumném centru Evropské komise. Studoval na Univerzitě ve Florencii, kde se specializoval na aktuárské a statistické vědy a získal doktorát z aplikované statistiky. V roce 2014 získal vědeckou kvalifikaci jako docent sociální statistiky a demografie na italském ministerstvu univerzit a výzkumu. Byl hostujícím vědeckým pracovníkem na University of Sydney a na Aalborg University a hostujícím profesorem na Papežské akademii sociálních věd.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
