Protestní akce a spory na Kypru

Právo na stávku je zaručeno ústavou Kyperské republiky. Konkrétně článek 27 odstavec 1 stanoví:

právo na stávku je uznáno a jeho výkon může být upraven zákonem pouze za účelem zajištění bezpečnosti republiky nebo ústavního pořádku nebo veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti nebo zachování dodávek a služeb nezbytných pro život obyvatel nebo ochrany práv a svobod zaručených touto ústavou jakékoli osobě

Podle odstavce 2 článku 27 nemají příslušníci ozbrojených sil, policie a četnictva právo na stávku. Mohl by být přijat zákon, který by tento zákaz rozšířil na zaměstnance ve veřejném sektoru. Žádný takový zákon však nikdy nebyl přijat.

Otázka regulace stávek a postupu řešení sporů v základních službách zůstávala nevyřešena po řadu let, přičemž tři pokusy regulovat tuto záležitost prostřednictvím legislativy vedly k patové situaci. V březnu 2004 byla konečně podepsána trojstranná dohoda o postupu při řešení pracovněprávních sporů v oblasti základních služeb. Dohoda zavádí arbitrážní proceduru v takových sporech, ale nevylučuje protestní akce. V rámci nové dohody by měly být zrušeny obranné předpisy 79A a 79B, které byly vydány na základě stávající objednávky základních služeb. Mezinárodní úřad práce i Rada Evropy poznamenaly, že předpisy 79A a 79B nejsou v souladu se smlouvami těchto orgánů ratifikovanými Kyperskou republikou.

V ústavě ani v žádném jiném zákoně není žádná konkrétní zmínka o právu zavést výluku. Ve studii generálního prokurátora na toto téma dospěl k závěru, že v souladu se stávajícími právními předpisy na Kypru je výluka, i když není uznána ústavou, "právem, které má zaměstnavatel za předpokladu, že je vykonáváno za účelem ochrany nebo prosazování zákonných zájmů zaměstnavatele během obchodního sporu a aniž by byl spáchán jakýkoli trestný nebo nezákonný čin nebo činnost". Kromě toho IRC v části II, oddílu B, odstavci 1(d) (porušení kolektivních smluv) stanoví, že "poškozená strana se může uchýlit k jakémukoli zákonnému jednání, včetně stávky nebo výluky, na obranu svých zájmů".

Vývoj v oblasti protestních akcí, 2012–2022

Zdroj: DLR (nedatováno)

Mechanismy kolektivního řešení sporů a individuální mechanismy řešení sporů

V současném systému kolektivního vyjednávání je vládní koordinace poměrně slabá. Stát zasahuje, jak je stanoveno v IRC, prostřednictvím mediační služby Ministerstva práce, když je obtížné dosáhnout dohody v přímém dvoustranném vyjednávání mezi organizacemi zaměstnavatelů a odbory.

Konkrétně se IRC skládá ze dvou částí. V první části, nadepsané "Hmotněprávní ustanovení", dvě hlavní zúčastněné strany uznávají a zajišťují určitá základní práva na svobodné kolektivní vyjednávání, zatímco ve druhé části, nazvané "Procesní ustanovení", IRC stanoví samostatné postupy, které je třeba dodržovat pro řešení sporů týkajících se zájmů a pro řešení stížností/sporů týkajících se práv. Jak uvádí ministerstvo práce, vzhledem ke složité povaze dohod vzniká mnoho pracovních sporů z výkladu dohod (spory o stížnosti), což vede k neustálému proudu pracovních sporů.

V uplynulém desetiletí hrála MLSI důležitou roli při udržování pracovního míru poskytováním mediačních služeb při obnově kolektivních smluv. V této souvislosti stojí za zmínku, že ve stejném období bylo ve fázi přímého vyjednávání uzavíráno stále méně odvětvových kolektivních smluv, což způsobovalo závažná zpoždění při obnovování dohod. Konkrétně podle oficiálních údajů DLR MPSI za rok 2017 bylo mediaci postoupeno 150 pracovněprávních sporů, kterých se zúčastnilo celkem 14 144 zaměstnanců, oproti 177 pracovněprávním sporům v roce 2016, kterých se zúčastnilo celkem 61 693 zaměstnanců.

Využívání mechanismů řešení sporů, 2012–2022

Zdroj: DLR (nedatováno)