Přejít k hlavnímu obsahu
Abstract

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, jimž odvětví civilního letectví čelilo během pandemie covidu-19. Zapojení sociálních partnerů do opatření přijatých ke zmírnění negativních dopadů pandemie se v jednotlivých evropských zemích liší. Ve většině zemí sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrály významnou úlohu, zatímco v jiných byla jejich úloha menší. Zpráva také zkoumá změny ve stávajících postupech sociálního dialogu a/nebo kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni. Přestože studie neodhalila žádné významné změny, pokud jde o instituce a standardní postupy v oblasti sociálního dialogu, vyplývá z ní, že v rámci sociálního dialogu se řešily i jiné než tradiční otázky, jako je zaměstnanost a pracovní podmínky. Sociální partneři byli čím dál více zapojováni do otázek, které vyvstaly v důsledku pandemie covidu-19, jako je udržení pracovních míst, včetně pomocí režimů zkrácené pracovní doby, propouštění a zachování likvidity a solventnosti společností.

Key findings

Míra, do jaké sociální dialog a kolektivní vyjednávání zmírnily dopad pandemie na společnosti i zaměstnance v odvětví civilního letectví, se v jednotlivých zemích značně lišila. V zemích se zavedenými institucemi činnými v oblasti pracovněprávních vztahů, jako je Belgie, Lucembursko či Rakousko, byly uplatněny záchranné balíčky a programy pro udržení pracovních míst. V zemích, ve kterých jsou pracovněprávní vztahy rozvinuty méně, sociální dialog přispěl k zachování pracovních míst v tomto odvětví, a to např. díky uplatnění systémů náhrady mezd v Bulharsku či režimů zkrácené pracovní doby v Chorvatsku. V některých zemích, jako je Řecko a Maďarsko, k sociálnímu dialogu nedošlo, protože vláda sociální partnery obešla.

Navzdory často dobře fungujícímu a produktivnímu sociálnímu dialogu se vyjednávací síla zaměstnanců v odvětví civilního letectví během pandemie snížila, zatímco postoji zaměstnavatelů byla většinou postupně přikládána větší váha. Tato změna vedla některé odbory k tomu, že zaujaly konfliktnější postoj, a to i v zemích s dlouhou tradicí sociálního partnerství a sociálního smíru.

Ze studie vyplývá, že sociální dialog účinně odvrátil bezprostřední hrozby související s pandemií. Nepodařilo se však vyřešit zásadní otázky týkající se nejistých pracovních podmínek plynoucích z měnícího se podnikatelského prostředí v odvětví letectví.

V mnoha zemích se sociální dialog nezabýval jen tradiční problematikou mezd a pracovní doby, ale i dalšími otázkami, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby, likvidita společností postižených zdravotní krizí a hromadné propouštění.

Jedním z nejpalčivějších problémů odvětví civilního letectví je to, že pandemie zvýšila tlak na mzdy. Vzhledem k tomu, že průměrná výše mezd ve všech profesních skupinách v tomto odvětví v posledních patnácti letech klesala (většinou v důsledku intenzivnější hospodářské soutěže a obchodních modelů zaměřených na nízké náklady), sociální partneři dosud nenalezli společné řešení.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

  • Table 1: Employees in the civil aviation sector, 2018
  • Table 2: Drops in the number of commercial flights per airport, January–October 2020 compared with the same period in 2019
  • Table 3: Distribution of social dialogue and collective bargaining practices by type of social partner involvement and issues covered (2020)
  • Table 4: Distribution of social dialogue and collective bargaining practices by level of social dialogue, subsector and issues covered (2020)
  • Table 5: Industrial relations regimes and the main developments since COVID-19 in sectoral social dialogue and collective bargaining (summary)

List of figures

  • Figure 1: Proportion of passenger air transport employment to total employment per EU Member State, 2015, 2019 and 2020 (%)
  • Figure 2: Number of employees in the passenger air transport sector (NACE 51.10) in the EU27 and the UK, and in the service activities incidental to air transport sector (NACE 52.23) in the EU27, 2011–2018
  • Figure 3: Relative change in the number of employees in the passenger air transport sector (NACE 51.10), 2011–2018 (%)
  • Figure 4: Relative change in the number of employees in the service activities incidental to air transport sector, including ground handling and air traffic management activities, 2011–2018 (%)
  • Figure 5a: Absolute number of companies in the civil aviation sector in the EU27, 2011–2017
  • Figure 5b: Relative change of number of companies in the civil aviation sector in the EU27, 2011–2017
  • Figure 6: Decrease in air passengers per Member State, Q2 2020 compared with Q2 2019
Number of pages
52
Reference nº
EF22023
ISBN
978-92-897-2282-7
Catalogue nº
TJ-04-22-010-EN-N
DOI
10.2806/80520
Permalink

Cite this publication

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.