Průzkum kvality života v Evropě (EQLS) je zavedený nástroj, který má postihovat kvalitu života v mnoha jejích aspektech. Od svého zahájení v roce 2003 se průzkum EQLS vyvinul v hodnotnou soustavu ukazatelů, které doplňují tradiční ukazatele hospodářského růstu a životní úrovně, jako jsou HDP nebo úroveň příjmů. Ukazatele průzkumu EQLS jsou stejně jasné a vypovídající jako HDP, ve větší míře však zohledňují aspekty životního prostředí a sociální aspekty rozvoje. Je proto možné je snadno zahrnout do rozhodovacího procesu a využít v rámci veřejných diskusí na úrovni EU i jednotlivých států v rámci Evropské unie.
Cíle průzkumu
Průzkum kvality života v Evropě zkoumá objektivní podmínky života evropských občanů i to, co si občané myslí o těchto podmínkách a svých životech obecně.
Hlavní cíle průzkumu jsou tyto:
- určit ohrožené skupiny a oblasti spojené s obavami i s pokrokem,
- monitorovat trendy stanovením stejnorodých ukazatelů pro tyto oblasti,
- přispívat k rozvoji evropských politik v oblasti životních podmínek.
Jak se průzkum provádí?
Průzkum kvality života v Evropě je reprezentativní dotazníkové šetření zahrnující dospělou populaci (starší 18 let).
Zaměření průzkumu
Průzkum kvality života v Evropě pokrývá oblasti života, které odpovídají široké škále oblastí politiky a programů prováděných evropskými institucemi. Mnohé z těchto politik se zabývají celou řadou otázek ovlivňujících kvalitu života, kvalitu společnosti a kvalitu veřejných služeb. K těm patří zaměstnanost, příjem, vzdělávání, bydlení, rodina, zdraví a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Průzkum se zabývá i subjektivními tématy, jako je úroveň štěstí člověka, jak jsou lidé spokojeni se svým životem a jak vnímají kvalitu své společnosti a veřejných služeb. Tento vícerozměrný přístup ke kvalitě života zůstává v jednotlivých vydáních průzkumu velmi důkladný, jakkoli se témata a ukazatele časem rozšiřují, aby odrážely nově vznikající politická témata. Na základě pravidelného provádění průzkumu je rovněž možné sledovat hlavní trendy v oblasti kvality života lidí v čase.
Rozsah pokrytí průzkumu
S ohledem na budoucí rozšíření Evropské unie a na zájem zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) se zeměpisné pokrytí průzkumu kvality života v Evropě postupem času rozšiřovalo:
- Průzkum kvality života v Evropě 2016 : 33 zemí včetně členských států EU, Albánie, Severní Makedonie, Černé Hory, Srbska a Turecka
- Průzkum kvality života v Evropě 2012 : 34 zemí včetně členských států EU, Chorvatska, Islandu, Severní Makedonie, Černé Hory, Srbska, Turecka a Kosova
- Průzkum kvality života v Evropě 2007 : 31 zemí včetně členských států EU, Chorvatska, Severní Makedonie, Turecka a Norska
- Průzkum kvality života v Evropě 2003 : 28 zemí včetně členských států EU a Turecka
Kromě toho byla řada otázek z průzkumu kvality života v Evropě v letech 2007–2008 položena v rámci průzkumu Eurobarometr v roce 2009, což umožnilo vypracovat studii Trendy v oblasti kvality života v EU: 2003–2009.
2016
Round 4
33 countries, including the EU Member States, Albania, North Macedonia, Montenegro, Serbia and Turkey
2012
Round 3
34 countries, including the EU Member States, Croatia, Iceland, North Macedonia, Montenegro, Serbia, Turkey and Kosovo
2007
Round 2
31 countries, including the EU Member States, Croatia, North Macedonia, Turkey and Norway
2003
Round 1
28 countries, including the EU Member States and Turkey