Evropský průzkum společností (ECS) se provádí pravidelně od svého prvního ročníku v letech 2004–2005, kdy se uskutečnil pod názvem Evropský průzkum podniků zaměřený na pracovní dobu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (ESWT). Druhý průzkum s novým názvem „Evropský průzkum společností“ byl dokončen v roce 2009, třetí průzkum proběhl v roce 2013 a čtvrtý v roce 2019 ve spolupráci se sesterskou agenturou nadace Eurofound, Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop).
Cíle průzkumu
Hlavní cíle průzkumu jsou tyto:
- harmonizovaným způsobem zmapovat, posoudit a kvantifikovat informace o politikách a postupech společností v celé Evropě,
- analyzovat souvislosti mezi postupy společností a jejich dopady, jakož i posoudit postupy z hlediska struktur na úrovni společnosti se zvláštním zaměřením na sociální dialog,
- sledovat trendy,
- přispět k agendě pro Evropu prostřednictvím zmapování a pochopení politik a postupů společností, na nichž může Evropa budovat hospodářství, které přináší prospěch lidem, chrání základní hodnoty EU, například význam dobře fungujícího dialogu, a odpovídá potřebám digitálního věku.
Jak se průzkum provádí?
Evropský průzkum společností je dotazníkové šetření prováděné na reprezentativním vzorku podniků s nejméně deseti zaměstnanci. Rozhovory se provádějí v přítomnosti vedoucího pracovníka odpovídajícího za řízení lidských zdrojů v příslušné společnosti a také zástupce zaměstnanců, je-li to možné.
Zaměření průzkumu
První vydání průzkumu se věnovalo otázkám týkajícím se uspořádání pracovní doby a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem na úrovni společnosti. Druhé vydání se zaměřilo na různé formy flexibility, včetně flexibility v oblasti pracovní doby, smluvní flexibility, variabilních složek odměňování a finanční účasti, a také na související opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a na podobu a kvalitu sociálního dialogu na pracovišti. Třetí průzkum se zabýval organizací pracoviště, inovacemi na pracovišti, účastí zaměstnanců a sociálním dialogem na evropských pracovištích. Tato témata se zopakovala i ve čtvrtém vydání průzkumu, které zahrnuje rovněž otázky týkající se využívání dovedností, strategií dovedností a digitalizace.
Rozsah pokrytí průzkumu
Jednotlivá vydání průzkumu zahrnují tyto země:
· Návazný Evropský průzkum společností 2020 týkající se pandemie COVID-19: 28 zemí včetně členských států EU a Spojeného království. V listopadu 2020 obdrželi respondenti z řad vedoucích pracovníků v Evropském průzkumu společností 2019, kteří souhlasili s opětovným kontaktováním, návazný on-line dotazník, jehož cílem bylo zachytit dopad onemocnění COVID-19 na postupy na pracovišti.
- Evropský průzkum společností 2019 : 28 zemí včetně členských států EU a Spojeného království
- Evropský průzkum společností (ESC) 2013 : 32 zemí včetně členských států EU, Chorvatska, Severní Makedonie, Islandu, Černé Hory a Turecka
- Evropský průzkum společností 2009 : 30 zemí včetně členských států EU, Chorvatska, Severní Makedonie a Turecka
- Evropský průzkum společností (Evropský průzkum zaměřený na pracovní dobu a rovnováhu mezi prací a soukromým životem) 2004–2005 : 21 zemí včetně členských států EU, Kypru, Česka, Maďarska, Lotyšska, Polska a Slovinska
2020
ECS COVID-19 follow-up
28 countries, including the EU Member States and the United Kingdom
In November 2020, ECS 2019 management respondents that had agreed to be recontacted received an online follow-up questionnaire aiming to capture the impact of COVID-19 on workplace practices.
2019
Round 4
28 countries, including the EU Member States and the United Kingdom
2013
Round 3
32 countries, including the EU Member States, Croatia, North Macedonia, Iceland, Montenegro and Turkey
2009
Round 2
30 countries, including the EU Member States, Croatia, North Macedonia and Turkey
2004–2005
Round 1 (ESWT)
21 countries, including the EU Member States, Cyprus, Czechia, Hungary, Latvia, Poland and Slovenia