Měření klíčových rozměrů vztahů mezi sociálními partnery a průmyslové demokracie (aktualizace z roku 2023)

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

María Caprile

Pablo Sanz de Miguel

Jordi Potrony

Dalia Argudo

Christian Welz

Ricardo Rodriguez Contreras

Abstract

V rámci předchozího výzkumu nadace Eurofound byly vyvinuty tři doplňkové nástroje pro zkoumání dynamiky vztahů mezi sociálními partnery a pro porovnání toho, jak si vnitrostátní systémy vztahů mezi sociálními partnery vedou z hlediska kvality a změn v průběhu času. Těmito nástroji jsou přehled ukazatelů, index pro měření výsledků zemí v oblasti vztahů mezi sociálními partnery jako celku, čtyři klíčové rozměry a dílčí rozměry a typologie systémů vztahů mezi sociálními partnery založená na výsledcích v oblasti průmyslové demokracie a příslušných charakteristikách systémů vztahů mezi sociálními partnery.

Tato zpráva vychází z tohoto předchozího výzkumu a má tři hlavní cíle: přezkoumat a aktualizovat index každého ze čtyř klíčových rozměrů za období 2018–2021 na základě nových údajů a ukazatelů, analyzovat konvergenční trendy klíčového rozměru průmyslové demokracie v letech 2008 až 2021 napříč vnitrostátními systémy vztahů mezi sociálními partnery a aktualizovat typologii systémů vztahů mezi sociálními partnery s cílem přispět k analýze příslušných vzorců změn v letech 2008 až 2021 napříč jednotlivými zeměmi, zejména pokud jde o kolektivní vyjednávání.

Measuring key dimensions of industrial relations and industrial democracy

English (1.48 MB - PDF)

Key messages

• Nová zjištění poskytují tvůrcům politik konkrétní důkazy, které mají podpořit posílení vztahů mezi sociálními partnery v zemích, které vykazují slabé výsledky, přičemž šest členských států (Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) prokázalo, že v systému vyzrálých vztahů mezi sociálními partnery je možné spojit efektivitu, spravedlnost a možnost nechat zaznít vlastní názor. Tyto země, nacházející se na nejvyšších příčkách celkového indexu vztahů mezi sociálními partnery, patří mezi sedm zemí s nejlepšími výsledky, pokud jde o index průmyslové demokracie a index konkurenceschopnosti průmyslu, a patří také mezi osm zemí s nejlepšími výsledky v indexu sociální spravedlnosti.

• Analýza vývoje indexu průmyslové demokracie v letech 2008 až 2021 vykazuje velmi mírný trend vzestupné divergence, což znamená, že průměrné bodové hodnocení EU-27 se mírně zvýšilo a rozdíly mezi členskými státy byly většinou beze změny. Jedná se o výsledek dvou protichůdných a poměrně výrazných trendů: počáteční divergenci směrem dolů vystřídala od období 2013–2017 konvergence směrem nahoru.

• Aktualizované indexy průmyslové demokracie a vztahů mezi sociálními partnery jako celku ukazují v letech 2018–2021 poměrně polarizovaný obraz, přičemž malé skupiny zemí vykazují velmi dobré nebo velmi slabé výsledky. V ostatních klíčových rozměrech – konkurenceschopnost průmyslu, sociální spravedlnost a kvalita práce a zaměstnanosti – jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi méně výrazné.

• Dvanáct zemí vykazuje v letech 2008 až 2021 poměrně stabilní trendy v blízkosti průměru indexu průmyslové demokracie v rámci EU-27 (Belgie, Česko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Německo, Irsko, Itálie, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko). Zbylých patnáct zemí vykazuje významnou odchylku od průměru EU-27 v návaznosti na trendy konvergence nebo divergence.

• Nová zjištění a analýza poukazují na nedostatky, pokud jde o stávající údaje o vztazích mezi sociálními partnery a průmyslové demokracii a o ukazatele používané k jejich měření. Rostoucí politický význam vztahů mezi sociálními partnery a průmyslové demokracie bude vyžadovat společné úsilí o shromažďování porovnatelných a vysoce kvalitních údajů o míře pokrytí kolektivními smlouvami.

Executive summary

Tato zpráva vychází z předchozích studií nadace Eurofound, ve kterých byl vypracován koncepční rámec pro mapování vztahů mezi sociálními partnery a byly vymezeny jejich čtyři klíčové rozměry: průmyslová demokracie, konkurenceschopnost průmyslu, sociální spravedlnost a kvalita práce a zaměstnanosti. Cílem zprávy je aktualizovat konkrétně studii nadace Eurofound z roku 2018, která se zaměřila na průmyslovou demokracii. Zpráva si vytkla tři hlavní cíle: aktualizovat indexy čtyř klíčových rozměrů na období 2018–2021; vypracovat analýzu vývoje indexu průmyslové demokracie v letech 2008 až 2021, zejména pokud jde o trendy vnitrostátních systémů vztahů mezi sociálními partnery, a to v souvislosti s konvergencí EU, a aktualizovat typologii systému vztahů mezi sociálními partnery v oblasti průmyslové demokracie s cílem přispět k analýze měnících se trendů a vzorců změn napříč jednotlivými zeměmi v letech 2008 až 2021.

Klíčovými aspekty metodického přístupu jsou využívání vysoce kvalitních údajů (uplatňování přísných koncepčních a statistických kritérií kvality při přezkumu a dolaďování ukazatelů), dodržování metodiky pro vytváření indexů vypracované Společným výzkumným střediskem Evropské komise a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a dodržování metodiky nadace Eurofound pro analýzu trendů konvergence v oblasti průmyslové demokracie.

Politické souvislosti

Politické souvislosti poznamenal dopad pandemie covidu-19 a války na Ukrajině, které ohrožují probíhající hospodářské oživení v Evropě. Nedávné vypuknutí války mezi Izraelem a hnutím Hamás pravděpodobně povede k další destabilizaci hospodářského růstu.

Orgány EU přijaly nástroj NextGenerationEU, tedy dočasný finanční nástroj určený na podporu oživení, který disponuje prostředky ve výši 806,9 miliardy EUR získanými emisí společného evropského dluhopisu, přičemž Nástroj pro oživení a odolnost poskytl členským státům 672,5 miliardy EUR na investice a reformy.

Válka na Ukrajině způsobila rozsáhlou humanitární krizi a vedla k prudkému nárůstu cen základního zboží, zvýšení rizika chudoby v Evropě a zpomalení hospodářského růstu. Ve snaze zmírnit důsledky války orgány EU do konce roku 2023 pozastavily uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu. To umožnilo zemím eurozóny vypracovat fiskální opatření s velkým prostorem pro vlastní uvážení s cílem omezit rostoucí náklady na energii, posílit obranné schopnosti a řešit uprchlickou krizi.

Vztahy mezi sociálními partnery v EU vycházejí z evropského pilíře sociálních práv, jehož cílem je posílit práva pracovníků na důstojné pracovní podmínky a na kvalitní pracovní prostředí. Znovu potvrzuje závazek EU k oboustrannému sociálnímu dialogu a vyjednávání o kolektivních smlouvách mezi sociálními partnery. Dalším krokem při podpoře sociálního dialogu na úrovni EU je summit sociálních partnerů ve Val Duchesse plánovaný na rok 2024.

Úloha kolektivního vyjednávání v rámci modelu vztahů mezi sociálními partnery v EU byla posílena směrnicí o přiměřených minimálních mzdách v EU. Jejím primárním cílem je vytvořit rámec pro zlepšení přiměřenosti zákonné minimální mzdy a zlepšení účinného přístupu pracovníků k ochraně formou minimální mzdy. Výslovně podporuje kolektivní vyjednávání a uznává, že silné a inkluzivní systémy kolektivního vyjednávání jsou pro zajištění odpovídající ochrany minimální mzdy důležité. Po této směrnici následovalo sdělení Komise a návrh doporučení Rady, které jsou zaměřeny na podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. Směrnice stanoví poměrně přísné požadavky, pokud jde o kolektivní vyjednávání, a navrhuje, aby členské státy usilovaly o nejméně 80% míru pokrytí kolektivními smlouvami.

Klíčová zjištění

• Aktualizované indexy průmyslové demokracie a vztahů mezi sociálními partnery jako celku ukazují polarizovaný obraz, přičemž malé skupiny členských států vykazují velmi dobré nebo velmi slabé výsledky. V ostatních klíčových rozměrech jsou rozdíly mezi zeměmi méně výrazné.

• Analýza vývoje indexu průmyslové demokracie v letech 2008 až 2021 vykazuje velmi mírný trend vzestupné divergence, což znamená, že průměrné bodové hodnocení EU-27 se mírně zvýšilo a rozdíly mezi zeměmi byly většinou beze změny. To je důsledek počáteční divergence směrem dolů (průměr se snižoval a rozdíly mezi členskými státy se zvětšovaly) až do období 2013–2017, kdy došlo k obratu a ke konvergenci směrem nahoru.

• V devíti zemích dochází ke konvergenci. Z nich Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Portugalsko dohánějí ostatní (jejich bodové hodnocení bylo zpočátku nižší než průměr EU, ale roste rychleji a rozdíly se stírají). V případě Dánska, Nizozemska a Slovinska bylo bodové hodnocení zpočátku vyšší než průměr EU, ale klesá, a tudíž se přibližuje ke zvyšujícímu se průměru EU.

• V šesti zemích dochází ke divergenci. Z nich Finsko, Lucembursko, Rakousko a Švédsko měly zpočátku vyšší bodové hodnocení než průměr EU a jejich průměry rostou rychleji než průměr EU. Bodové hodnocení Maďarska a Malty bylo zpočátku nižší než průměr EU a dále se snižuje.

• Aktualizovaná typologie průmyslové demokracie (2008–2021) znázorňuje čtyři skupiny členských států.

• Skupina správy založené na průmyslové demokracii zahrnuje Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Tyto členské státy mají nejlepší výsledky v oblasti průmyslové demokracie a vyznačují se vysokou mírou centralizace kolektivního vyjednávání, vysokou mírou koordinace a běžným zapojením sociálních partnerů do tvorby politik. Tato skupina vykazuje výraznou odchylku od průměru EU-27 a systematickou konvergenci. Výsledky této skupiny byly zpočátku vyšší než průměr EU, ale nyní rostou pomaleji.

• Skupina tržně orientované správy má velmi slabé výsledky v oblasti průmyslové demokracie a nekoordinované a decentralizované systémy kolektivního vyjednávání. Zahrnuje liberální země (Irsko, Kypr a Maltu), pobaltské státy (Estonsko, Litvu a Lotyšsko), Bulharsko a Polsko. Do této skupiny patří od období 2013–2017 Rumunsko a Řecko. Tato skupina vykazuje významnou odchylku od průměru EU-27 a dochází u ní k systematické divergenci. Její výsledky byly zpočátku slabší než průměr EU a rostou pomaleji, čímž se rozdíl v průběhu času zvyšuje.

• Skupina správy s ústřední úlohou státu a skupina správy zaměřené na podniky, kam patří zbývající členské státy, mají v oblasti průmyslové demokracie středně dobré výsledky. Obě skupiny vykazují poměrně stabilní trendy kolem průměru EU-27.

• Tyto výsledky odrážejí roztříštěný nebo rozdělený model vztahů mezi sociálními partnery, který má své vítěze a poražené. Některé země jižní a východní Evropy se nicméně jen pomalu zotavují z dopadu hospodářské krize v letech 2008–2012.

Politické ukazatele

• Analýza poukazuje na nedostatky, pokud jde o stávající údaje o vztazích mezi sociálními partnery a průmyslové demokracii a ukazatele používané k jejich měření. Dostupný ukazatel míry pokrytí kolektivními smlouvami nesplňuje v plné míře kritéria kvality z důvodu problémů s porovnatelností. Další problémy s kvalitou se týkají ukazatelů sociálního dialogu na makro úrovni a na podnikové úrovni a státních zásahů do kolektivního vyjednávání.

• Je třeba vyvinout společné úsilí s cílem shromáždit porovnatelné a vysoce kvalitní údaje o míře pokrytí kolektivními smlouvami (což má rostoucí politický význam) a dalších oblastech souvisejících se vztahy mezi sociálními partnery a průmyslovou demokracií. Ukazatele by měly být založeny na jasných definicích dohodnutých na evropské úrovni, aby se zajistila porovnatelnost mezi členskými státy. Údaje by se měly shromažďovat pravidelně, aby bylo možné provádět analýzy vývoje v čase.

• Použité výzkumné nástroje doplňují analýzu dynamiky a změn vnitrostátních systémů vztahů mezi sociálními partnery. Měly by být pravidelně aktualizovány, aby přispívaly k systematičtějšímu monitorování a dalším srovnávacím analýzám měnících se trendů ve vztazích mezi sociálními partnery.

• Evropská komise, sociální partneři na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, vlády členských států a agentury EU se vyzývají, aby se pokusili doplnit chybějící porovnatelné a vysoce kvalitní údaje měřící kvalitu a vzorce změn vztahů mezi sociálními partnery v EU-27.

• Zjištění poskytují tvůrcům politik konkrétní důkazy při podpoře posilování vztahů mezi sociálními partnery v členských státech, které vykazují slabší výsledky. Bodová hodnocení šesti členských států ve skupině založené na průmyslové demokracii podle všeho dokazují, že v systému „dobrých“ a vyzrálých vztahů mezi sociálními partnery je možné spojit efektivitu, spravedlnost a možnost nechat zaznít vlastní názor. Tyto země se nacházejí na nejvyšších příčkách celkového indexu vztahů mezi sociálními partnery. Patří sem sedm zemí s nejlepšími výsledky, pokud jde o index průmyslové demokracie a index konkurenceschopnosti průmyslu, a osm zemí s nejlepšími výsledky v indexu sociální spravedlnosti.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Quality assessment of the indicators – Conceptual and statistical criteria
Table 2: Industrial Democracy Index 2008–2017 – Subdimensions, indicators, sources and quality assessment
Table 3: Efficiency Index and Equity Index indicators, Kim et al (2015)
Table 4: Industrial Relations Index, Ounnas (2022) – Dimensions and indicators
Table 5: Economic Democracy Index, Cumbers et al (2023) – Dimensions and indicators
Table 6: Associational Governance Index and State Governance Index, Meardi (2018) – Dimensions and indicators
Table 7: Corporatism Index, Jahn (2016) – Dimensions and indicators
Table 8: CLF index, Metten (2021) – Power resources and variables
Table 9: Industrial Democracy Index – New indicators for revised dashboard, 2018–2021
Table 10: Industrial Competitiveness Index 2018 – Subdimensions, indicators, sources and quality assessment
Table 11: GCI (edition 2017–2018), Schwab (2017) – Subindices and pillars
Table 12: Main differences between the GCI (edition 2017–2018) and GCI 4.0 (edition 2018)
Table 13: RCI, Annoni and Dijkstra (2019) – Subindices and pillars
Table 14: Industrial Competitiveness Index – New indicators for revised dashboard, 2018–2021
Table 15: Social Justice Index 2018 – Subdimensions, indicators, sources and quality assessment
Table 16: SJI, Bertelsmann Stiftung Foundation – Subdimensions and indicators
Table 17: Social Justice Index – New indicators for revised dashboard, 2018–2021
Table 18: Quality of Work and Employment Index 2018 – Subdimensions, indicators, sources and quality assessment
Table 19: Quality of work and employment – Conceptual approaches
Table 20: Extrinsic and intrinsic work quality indices
Table 21: Job quality dimensions and indicators of demands and resources
Table 22: Quality of Work and Employment Index – New indicators for dashboard, 2018–2021
Table 23: Measurement framework of the Industrial Relations Index, 2018–2021
Table 24: Methods used to calculate the Industrial Relations Index, 2018–2021
Table 25: Industrial Democracy Index scores and absolute variation, by Member State and year range, 2008–2021
Table 26: Industrial Democracy Index scores, by subdimension and Member State, 2008–2021
Table 27: General trend at EU level – Upward/downward convergence/divergence
Table 28: Upward/downward convergence/divergence patterns
Table 29: Examples of significant versus non-significant patterns
Table 30: Industrial Democracy Index – Mean and standard deviation, EU27, 2008–2021
Table 31: Industrial democracy convergence patterns in the Member States, 2008–2021
Table 32: Industrial democracy contextual indicators 2018, sources and quality assessment
Table 33: Industrial democracy clusters, EU27, 2008–2021
Table 34: Industrial democracy typology  Scores and absolute variation by cluster, EU27, 2008–2021
Table 35: Industrial Democracy Index – Mean and standard deviation by cluster, EU27, 2008–2021
Table A1: Outcomes of the quality assessment of the indicators included in the Eurofound (2018a) Industrial Relations Index measurement framework
Table A2: Quality assessment of indicator I4, 2008–2021
Table A3: PCA results – Industrial democracy
Table A4: PCA results – Industrial competitiveness
Table A5: PCA results – Social justice
Table A6: PCA results – Quality of work and employment
Table A7: Convergence and divergence patterns
Table A8: Quality assessment of contextual indicators C3 and C4
Table A9: PCA results  Industrial democracy typology, 2008–2021

List of figures

Figure 1: Compass of good industrial relations
Figure 2: RCI 2.0 (2022 edition) scores, EU Member States
Figure 3: Dimensions and indicators of job quality
Figure 4: Industrial Relations Index – Distribution of differences in country ranks between chosen formula and other formulae
Figure 5: Industrial Relations Index scores, EU and Member States, 2018–2021
Figure 6: Industrial Democracy Index scores, EU and Member States, 2018–2021
Figure 7: Industrial Competitiveness Index scores, EU and Member States, 2018–2021
Figure 8: Social Justice Index scores, EU and Member States, 2018–2021
Figure 9: Quality of Work and Employment Index scores, EU and Member States, 2018–2021
Figure 10: Industrial Democracy Index – Mean and standard deviation, EU27, 2008–2021
Figure 11: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns, EU Member States, 2008–2021
Figure 12: Industrial democracy clusters, EU27, 2008–2021
Figure 13: Industrial Democracy Index – Mean and standard deviation by cluster, EU27, 2008–2021
Figure 14: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns by cluster, EU27, 2008–2021
Figure 15: Cluster 1 – Mean and standard deviation on Industrial Democracy Index, 2008–2021
Figure 16: Cluster 1 – Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns, 2008–2021
Figure 17: Cluster 2 – Mean and standard deviation on Industrial Democracy Index, 2008–2021
Figure 18: Cluster 2 – Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns, 2008–2021
Figure 19: Cluster 3 – Mean and standard deviation on Industrial Democracy Index, 2008–2021
Figure 20: Cluster 3 – Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns, 2008–2021
Figure 21: Cluster 4 – Mean and standard deviation on Industrial Democracy Index, 2008–2021
Figure 22: Cluster 4 – Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns, 2008–2021
Figure A1: Hierarchical cluster analysis of industrial democracy, EU27, 2008–2021
Figure A2: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the EU Member States, 2008–2021
Figure A3: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the EU27 clusters, 2008–2021
Figure A4: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the Member States in Cluster 1, 2008–2021
Figure A5: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the Member States in Cluster 2, 2008–2021
Figure A6: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the Member States in Cluster 3, 2008–2021
Figure A7: Industrial Democracy Index – Convergence and divergence patterns in the Member States in Cluster 4, 2008–2021

Number of pages: 112

Reference nº: EF23008

ISBN: 978-92-897-2376-3

Catalogue nº: TJ-02-23-217-EN-N

DOI: 10.2806/09130

Permalink: eurofound.link/ef23008

Cite this publication
Eurofound (2023), Measuring key dimensions of industrial relations and industrial democracy (2023 update), Publications Office of the European Union, Luxembourg.