COVID-19

This report explores the drivers of economic and social convergence in Europe, using a selected set of economic and social indicators to examine trends in the performance of individual Member States. It also investigates what role the Economic and Monetary Union plays in convergence, particularly in southern and eastern Member States. The impact of the COVID-19 pandemic on convergence is analysed and initial conclusions are drawn about the impact of EU recovery packages and their ability to prevent divergence.

The COVID-19 pandemic had varying impacts on social groups, depending on existing disadvantages, and it was widely believed that it triggered a rise in inequalities across different areas of life. Using indicators from the EU’s Multidimensional Inequality Monitoring Framework (MIMF), this report shows how inequality in the spheres of income, health, employment and education changed between 2010 and 2020. It also examines the main drivers of this change during the pandemic and explores the relationships between government policies in several domains and inequality.

Tato zpráva představuje výzkum nadace Eurofound zaměřený na práci na dálku během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021. Zkoumá změny v míře využívání práce na dálku, změny pracovních podmínek zaměstnanců pracujících z domova a změny předpisů, které řeší otázky s tímto pracovním režimem související. Zjištění průzkumu odhalují, že v důsledku pandemie došlo k rychlému rozšíření práce na dálku: v roce 2021 pracovali na dálku 2 z 10 evropských zaměstnanců, což je podíl, kterého by bez pandemie nebylo dosaženo dříve než v roce 2027.

Cílem průzkumu Život, práce a COVID-19, který nadace Eurofound poprvé zahájila počátkem roku 2020, je zachytit rozsáhlý dopad pandemie na práci a život občanů EU. Páté kolo průzkumu nadace Eurofound, které se uskutečnilo na jaře roku 2022, tematicky pokrylo rovněž novou, nejistou realitu způsobenou válkou na Ukrajině, rekordně vysokou inflací a prudkým nárůstem životních nákladů. V rámci pilotního průzkumu využila Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) v 10 zemích sousedících s EU zkrácenou verzi dotazníku.

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, jimž odvětví civilního letectví čelilo během pandemie covidu-19. Zapojení sociálních partnerů do opatření přijatých ke zmírnění negativních dopadů pandemie se v jednotlivých evropských zemích liší. Ve většině zemí sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrály významnou úlohu, zatímco v jiných byla jejich úloha menší. Zpráva také zkoumá změny ve stávajících postupech sociálního dialogu a/nebo kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni.

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, které pandemie covidu-19 v odvětví nemocniční péče způsobila nebo prohloubila. Rovněž zkoumá, zda v zájmu řešení těchto nových výzev byly stávající postupy sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni upraveny. Výzkum zahrnoval přezkum literatury, jehož cílem bylo zasadit do souvislostí strukturální rysy odvětví nemocniční péče a analýzu politických iniciativ pro řešení krize prováděných v celé EU-27 a Norsku.

Zpráva zkoumá, jak se během pandemie covidu-19 v letech 2020 a 2021 vyvíjela důvěra občanů v instituce – včetně vnitrostátních vlád, EU, vědeckých institucí a sdělovacích prostředků. Analyzuje úlohu sdělovacích prostředků, zejména souvislost mezi používáním sociálních sítí a důvěrou a dopad neúmyslně nesprávných informací (nepravdivých nebo zavádějících ) a dezinformací (úmyslně klamavých informací) během krize.

Evropské trhy práce se z pandemie covidu-19 velmi dobře zotavily. Na konci roku 2021, více než 18 měsíců po začátku pandemie, byla míra zaměstnanosti v EU na téměř stejné úrovni jako před krizí. Tato zpráva shrnuje vývoj na trhu práce v letech 2020 a 2021 pomocí čtvrtletních údajů získaných ze šetření pracovních sil v EU. Činí tak ze strukturálního hlediska se zaměřením na údaje na úrovni odvětví a povolání a na klíčové demografické proměnné: gender a věk. I když se míra zaměstnanosti v členských státech EU vrátí na úroveň před krizí, struktura zaměstnanosti se výrazně změní.

Pandemie COVID-19 upozornila na nerovnosti v mnoha aspektech evropských společností, včetně nerovností mezi ženami a muži v několika klíčových oblastech. Tato zpráva se zabývá genderovými nerovnostmi, které existovaly již před krizí COVID-19, a popisuje, jakým způsobem pandemie genderové rozdíly ovlivnila. Analyzuje rovněž různé politické reakce vlád jednotlivých členských států v celé EU s cílem řešit genderové rozdíly a zabránit jejich prohlubování během pandemie.

Lower levels of health, increasing financial pressure and a significant degree of unmet healthcare: these are the findings of the fifth round of the Living, working and COVID-19 e-survey: Living in a new era of uncertainty – a report that presents an overview of responses from over 200,000 people across all five rounds of the e-survey, which took place from spring 2020 to spring 2022.

In this data story, we use the e-survey data to take a closer look at the impact of the pandemic on mental health.