Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.
Mládež
Mládí je termín používaný k označení období mezi dětstvím a dospělostí. Ačkoli může jít o volnou definici, používá se také v politických termínech k označení konkrétních věkových skupin. Zajištění vhodného prostředí, ve kterém mohou mladí lidé vyrůstat, učit se a pracovat, představuje pro Evropu i nadaci Eurofound jeden z klíčových cílů, který se však potýká se značnými problémy. Mladí lidé byli dlouhodobě ve středu zájmu politiky na úrovni EU a je tomu tak zejména dnes.
In this episode of Eurofound Talks Mary McCaughey speaks with Eurofound Research Manager Daniel Molinuevo about the European Child Guarantee, how bad the situation is with regard to child poverty...
Zaměstnanost mládeže a otázky týkající se mladých lidí zůstávají na předních místech politické agendy EU a panují velké obavy, že mladí lidé budou mezi hlavními oběťmi sociálních a ekonomických dopadů krize COVID-19. Vzhledem k tomu, že již předchozí recese si na mládeži vybrala svou daň, aby se předešlo opakování historie Evropská komise navrhla posílený systém záruk pro mladé lidi jako konkrétní nástroj politiky k řešení důsledků, jaké měla pandemie COVID-19 na zaměstnanost a sociální situaci. Cílem této snahy je zajistit, že mladí lidé do věku 30 let získají ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, nabídku kvalitního zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže.
Tato iniciativa navazuje na předchozí opatření na evropské úrovni. Cílem sdělení Komise „Investice do evropské mládeže“ z roku 2016 bylo podpořit mladé lidi formou tzv. balíčku pro mládež. Tento balíček podporuje větší dostupnost zaměstnání, a to prostřednictvím záruk pro mladé lidi a iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, lepších příležitostí díky vzdělávání a odborné přípravě, stejně jako více příležitostí pro solidaritu, mobilitu ve vzdělávání a pro účast na vzdělávání.
Nejnovější Strategie EU pro mládež (2019–2027), přijatá 26. listopadu 2018, stanoví v rámci tohoto úsilí rámec pro spolupráci s členskými státy na jejich politikách týkajících se mládeže. Činnosti jsou seskupeny do tří hlavních oblastí opatření podle klíčových slov „Zapojovat", „Propojovat“ a „Posílit“.
V lednu 2020 představila Komise své sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“. To připravilo cestu pro akční plán k zavedení Evropského pilíře sociálních práv, který znovu potvrzuje závazek EU vzhledem k zárukám pro mladé lidi.
Když se ukázalo, že mladí lidé jsou skupinou, která patří mezi nejzranitelnější vůči vážným sociálním a ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a restriktivním opatřením, Komise v červenci 2020 vydala balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí strukturovaný do čtyř prvků, který má zajistit „most k pracovním místům“ pro další generaci. Komise předložila návrh doporučení Rady „Most k pracovním místům – posílení záruky pro mladé lidi“, které nahradí doporučení z roku 2013. Tato iniciativa je propojena s potřebami firem, aby poskytla dovednosti potřebné zejména pro zelenou a digitální transformaci. Rozšiřuje věkové rozmezí, na které se vztahuje záruka pro mladé, z 15–24 na 15–29 let. Balíček rovněž obsahuje návrh na odborné vzdělávání a přípravu, obnovený podnět pro učňovskou přípravu a další opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Akční plán Evropského pilíře sociálních práv, navržený Evropskou komisí v březnu 2021, po němž následovalo prohlášení na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, zavedl nové, ambiciózní cíle pro mladé lidi, jako např. snížení počtu mladých lidí ve věku 15–29 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET) z 12,6 % (2019) na 9 % do roku 2030.
Práce nadace Eurofound v otázkách mládeže souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024 pro ekonomiku, která slouží lidem, a je zde vysoce relevantní.
Na mladé lidi doléhají značné ekonomické a sociální důsledky kvůli spirálovitě rostoucí nezaměstnanosti od roku 2008. Hospodářská ztráta pro EU v důsledku tak velkého počtu mladých lidí mimo trh práce a vzdělávání se odhaduje na více než 153 miliard EUR ročně.
Krize v letech 2008–2013 ukázala, že mladí lidé jsou vůči ekonomické recesi zranitelnější než jiné věkové skupiny. Nezaměstnanost mládeže se v mnoha zemích EU vyšplhala nad 40 % a podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy dosáhl nejvyšší historické úrovně16 % z celé populace EU ve věku 15–29 let.
Navzdory snahám EU a členských států o podporu mladých lidí v důsledku finanční krize v roce 2008 byli mladí lidé během krize COVID-19 také nejvíce postiženi ztrátou zaměstnání. Mladí ve věku 18–29 let jsou nadměrně zastoupeni v sektorech nejvíce postižených omezeními kvůli pandemii a je u nich pravděpodobnější, že budou pracovat na dočasné smlouvy nebo částečný úvazek, přičemž 12 % z těch, kteří odpověděli alespoň ve dvou kolech elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19, uvedlo, že přišli o práci, a 12 % studentů také čelí nezaměstnanosti.
Nezaměstnaní nebo neaktivní mladí lidé se během pandemie s větší pravděpodobností potýkali s nejistotou bydlení než jiné skupiny (17 % na jaře 2021) a uvedli, že mají potíže vyjít s penězi (43 %) a současně nemají žádné úspory (39 %); více než polovina mladých lidí však uvedla, že bydlí se svými rodiči, což jim poskytuje určité zajištění. Pokud se mladí lidé nebudou moci aktivně zapojit do vzdělávání a na trhu práce, existuje vysoké riziko, že se nebudou angažovat dlouhodobě, což by mohlo mít vážné důsledky pro jejich budoucnost i budoucnost společnosti.
Krize COVID-19 měla ve srovnání se staršími skupinami neúměrný dopad na životní spokojenost a duševní pohodu u mladých lidí. To se zlepšilo mezi jarem a létem 2020, kdy se omezení volného pohybu osob zmírnilo, ale poté na jaře 2021, kdy se omezení a zavírání škol vrátila, došlo ke snížení životní spokojenosti a duševní pohody na nejnižší hodnoty, přičemž téměř dvě třetiny mladých lidí byly ohroženy depresí.
Důvěra mladých lidí v instituce celkově zůstala vyšší než u jiných skupin, přestože byly krizí COVID-19, pokud jde o duševní zdraví a zaměstnanost, nejvíce zasaženy. Pro tvůrce politik bude důležité stavět na tomto sociálním kapitálu a zajistit, aby investice do mládeže zůstaly na prvním místě politického programu EU.
Byla zavedena široká škála opatření na podporu mladých lidí během pandemie. Mezi ně patří posílená Evropská záruka pro mladé, vnitrostátní iniciativy na udržení mladých lidí ve vzdělávání a opatření ke snížení překážek stávající finanční podpory a sociální ochrany speciálně pro mladé lidi; mnohé z těchto politických reakcí však byly dočasné. Pro zajištění větší odolnosti v budoucích krizích bude pro tvůrce politik zásadní upřednostňovat dlouhodobá opatření pro mladé lidi, jako je trvalé zlepšování přístupu k práci a učňovské přípravě a opatření ke zvýšení jistoty zaměstnání.
Infographic: Youth in the EU
The economic loss to the EU of youth disengagement was estimated at over €142 billion a year in 2015.
Due to the COVID-19 pandemic, the rate of young people not in employment, education or training (NEET) increased to 13.7% (9.8 million) in 2020.
Despite the recent crisis, young people remain slightly more optimistic than other age groups.
Eurofound has carried out a large body of work on youth issues related to employment, quality of life and social cohesion. In light of the economic and social crisis following the COVID-19 pandemic, research continues to look at issues affecting young people in several topic areas, particularly employment and labour markets, living conditions and quality of life, as well as access to public services.
COVID-19 and its impact on young people
Eurofound’s unique e-survey, Living, working and COVID-19, provides an insight into the impact of the pandemic on people's lives, including young people, with the aim of helping policymakers shape the response to this crisis. Carried out in several rounds, it allows for comparison of the challenges facing young people during the different stages of living through the pandemic.
Building on this research, Eurofound has analysed the impact of COVID-19 on young people in the EU in terms of employment, their economic situation, social exclusion, mental well-being and trust in institutions. It also provides an overview of the policy measures put in place to reduce the economic and social impact of the pandemic on young people.
In the aftermath of the 2008–2013 crisis, EU unemployment soared to alarming levels, hitting 20% for those aged 15–29 and reaching even higher levels in individual Member States. With the help of the Young Guarantee and other measures, youth unemployment has recovered in recent years, finally reaching pre-crisis levels in 2019. But the questions remain as to where the jobs are and how young people can be helped, particularly those who are disengaged from the labour market over the long term. The reinforced Youth Guarantee will be crucial here in reacting to the COVID-19 crisis and in avoiding another sharp increase in youth unemployment. Eurofound's research provides a broad range of inputs to the development of youth policy, looking at:
long-term unemployed youth
start-up support for young people
youth entrepreneurship in Europe
mapping youth transitions in Europe
youth and work and policy pointers aimed at improving this aspect of life for young people
helping young workers during the crisis and the contributions of social partners and public authorities
experiences of the Youth Guarantee in Finland and Sweden
young people not in employment, education or training.
The focus of research has recently been adapted to examine the effects of COVID-19 on young people in Europe.
NEETs and exclusion
Alongside high unemployment, since 2008 the Member States have been dealing with the disproportionate impact of the recession on young people under 30, even those with higher levels of education. The number of those aged 15–29 who were not in employment, education or training (NEET) rose rapidly after 2008, but had been declining again since 2014, returning to pre-crisis levels by 2018. Yet the rates remained high in some Member States, particularly Italy and Greece. Eurofound seeks to understand the economic and social consequences of youth disengagement from the labour market and education.
Research on the impact of COVID-19 on young people has focused on the economic and social situation of young people at the onset of the pandemic, particularly NEETs. It describes the labour market participation of young people during the period 2007–2020 and discusses the characteristics and diversity of NEETs.
Some young people face particular difficulties in accessing employment: for example, those who have a disability or other health problem are 40% more likely of becoming NEET than others. A policy of active inclusion is seen as the most appropriate for addressing these difficulties. Eurofound has analysed active inclusion policy for young people with disabilities or health problems in 11 EU Member States.
Youth dimension in Eurofound’s surveys
The youth dimension is relevant across many areas of Eurofound research, including its surveys.
The Living, working and COVID-19 e-survey, carried out in several rounds in 2020 and 2021, explores the impact of the pandemic across age groups. Topics affecting young people include job loss and insecurity, mental well-being, social exclusion and optimism about the future, experiences with online education, trust in institutions and access to public services. The findings show that young people are again being hard-hit by the social and economic impacts of yet another crisis.
The European Quality of Life Survey (EQLS) 2016 found important differences between age groups in relation to quality of life, social inclusion, the quality of society and access to public services. EQLS data have also been used to compile a policy brief on the social situation of young people in Europe.
The European Working Conditions Survey (EWCS) 2010 revealed that some aspects of the working conditions of young workers (under 25) differ considerably from those of older workers. Data from the EWCS 2015 have shown that the skills gap between younger and older workers is gradually closing.
Páté kolo elektronického průzkumu nadace Eurofound, které probíhalo od 25. března do 2. května 2022, objasňuje sociální a ekonomickou situaci lidí v Evropě dva roky poté, co byl na evropském...
Po dlouhé době zotavování se z hospodářské krize (2007–2013) se ukázalo, že mladí lidé v EU jsou více ohroženi dopady omezení zavedených s cílem zpomalit šíření pandemie COVID-19. Mladí lidé...
The exponential growth of COVID-19 cases across Europe this autumn has quickly erased hopes that the virus had been contained and confirmed the surge of another wave of the pandemic...
From 11:00 IST (12:00 CET) to 12:00 IST (13:00 CET) on 23 October 2020, Eurofound ran a webinar jointly with the European Parliament Liaison Office, Dublin and European Parliament Liaison...
In recent years, concerns have been expressed at EU and national level that the combined stresses arising from school, parental expectations and societal pressures can make the transition to adulthood...
While the youth labour market has improved considerably since 2014, one legacy of the recent economic crisis is the large cohort of long-term unemployed young people, which represents nearly one-third...
14 Prosinec 2017
Publication
Research report
Current and ongoing research
Infografika
Nadace Eurofound vykonala značné množství práce v souvislosti s problémy zaměstnanosti mladých lidí, jejich kvalitou života a sociální soudržností. Ve světle hospodářské a sociální krize po pandemii COVID-19 se výzkum nadále zabývá problémy, které ovlivňují mladé lidi v několika tematických oblastech, zejména v oblasti zaměstnanosti a trhů práce, životních podmínek a kvality života a také přístupu k veřejným službám.
COVID-19 a jeho dopad na mladé lidi
Jedinečný elektronický průzkum nadace Eurofound Život, práce a COVID-19 poskytuje pohled na dopad pandemie na životy lidí, včetně mladých lidí, s cílem pomoci tvůrcům politik utvářet reakci na krizi. Průzkum proběhl v několika kolech a umožňuje srovnání výzev, kterým čelí mladí lidé v různých fázích života během pandemie.
Na základě tohoto výzkumu nadace Eurofound analyzovala dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi v EU, pokud jde o zaměstnanost, jejich ekonomickou situaci, sociální vyloučení, duševní pohodu a důvěru v instituce. Výzkum poskytuje přehled politických opatření přijatých ke snížení ekonomického a sociálního dopadu pandemie na mladé lidi.
Po krizi v letech 2008–2013 vyletěla nezaměstnanost v EU na alarmující úroveň, atakovala hranici 20 % u osob ve věku 15–29 let a v jednotlivých členských státech dosáhla ještě vyšší úrovně. Díky záruce pro mladé a dalším opatřením nezaměstnanost mladých v posledních letech opět klesala a v roce 2019 konečně dosáhla úrovně před krizí. Otázkou však zůstává, kde aktuálně pracovní místa jsou a jak lze mladým lidem pomoci, zejména těm, kteří se trhu práce dlouhodobě neúčastní. Posílená záruka pro mladé zde bude mít zásadní význam pro reakci na krizi COVID-19 a pro zamezení dalšího prudkého nárůstu nezaměstnanosti u mladých lidí. Z výzkumu nadace Eurofound vzešla široká škála vstupních informací pro přípravu politiky v oblasti mládeže zaměřující se na:
dlouhodobě nezaměstnané mladé lidi,
podporu zahájení podnikání mladých lidí,
podnikatelské aktivity mladých lidí v Evropě,
mapování přechodu mladých lidí do pracovního prostředí v Evropě,
práci mládeže a politické ukazatele zaměřené na zlepšení tohoto aspektu života mladých lidí,
pomoc mladým pracovníkům během krize a na příspěvek sociálních partnerů a orgánů veřejné moci,
zkušenosti se zárukou pro mladé lidi ve Finsku a Švédsku,
mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy“.
Zaměření výzkumu bylo nedávno upraveno tak, aby zkoumalo účinky pandemie COVID-19 na mladé lidi v Evropě.
Lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a vyloučení
Kromě vysoké nezaměstnanosti se členské státy od roku 2008 potýkají s nepřiměřeným dopadem hospodářského úpadku na mladé lidi do 30 let, a to i na ty s vyšším vzděláním. Počet lidí ve věku 15–29 let, kteří nebyli zaměstnaní ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy, po roce 2008 rychle vzrostl, ale od roku 2014 opět klesal a do roku 2018 se vrátil na úroveň před krizí. V některých členských státech, zejména v Itálii a Řecku, však jejich počet zůstal vysoký. Nadace Eurofound se snaží porozumět hospodářským a sociálním důsledkům stahování mladých lidí z trhu práce a vzdělávání.
Výzkum dopadu pandemie COVID-19 na mladé lidi se zaměřil na ekonomickou a sociální situaci mladých lidí na začátku pandemie, zejména na kategorii mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Popisuje účast mladých lidí na trhu práce v období 2007–2020 a pojednává o charakteristikách a rozmanitosti kategorie mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.
Bez ohledu na krizi se někteří mladí lidé zejména potýkají se obtížemi v přístupu k zaměstnání: např. u lidí s postižením nebo jiným zdravotním problémem je v porovnání s ostatní populací o 40 % vyšší pravděpodobnost, že budou spadat do kategorie osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Jako nejvhodnější pro řešení těchto problémů se jeví politika aktivního začleňování. Nadace Eurofound analyzovala politiku aktivního začleňování mladých lidí s postižením nebo zdravotním problémem v 11 členských státech EU.
Rozměr mládeže v průzkumech nadace Eurofound
Rozměr mládeže je významný v řadě oblastí, jež jsou předmětem průzkumů nadace Eurofound.
Elektronický průzkum Život, práce a COVID-19, který proběhl v několika kolech v letech 2020 a 2021, zkoumá dopad pandemie napříč věkovými skupinami. Mezi témata, která se týkají mladých lidí, patří ztráta zaměstnání a nejistota, duševní pohoda, sociální vyloučení a optimismus do budoucna, zkušenosti s online vzděláváním, důvěra v instituce a přístup k veřejným službám. Zjištění průzkumu ukazují, že mladí lidé jsou opět tvrdě zasaženi sociálními a ekonomickými dopady další krize.
V průzkumu kvality života v Evropě 2016 byly zjištěny významné rozdíly mezi věkovými skupinami, pokud jde o kvalitu života, sociální začleňování, kvalitu společnosti a přístup k veřejným službám. Údaje z průzkumu kvality života v Evropě byly rovněž použity k vyhotovení informativní zprávy o sociální situaci mladých lidí v Evropě.
Průzkum pracovních podmínek v Evropě 2010 odhalil, že se některé aspekty pracovních podmínek mladých pracovníků (do 25 let) podstatně liší od podmínek starších pracovníků. Údaje z průzkumu pracovních podmínek v Evropě 2015 ukázaly, že rozdíl v dovednostech mezi mladšími a staršími pracovníky se postupně zmenšuje.
Elektronický průzkum Život, práce a COVID-19 nadace Eurofound použil různé otázky z průzkumů kvality života v Evropě i z průzkumů pracovních podmínek v Evropě a v případě potřeby je upravil pro účely průzkumu.
Výzkum tohoto tématu pokračuje s ohledem na řadu námětů, jež jsou uvedeny níže s odkazy na připravované tituly.
Eszter Sandor is a senior research manager in the Social Policies unit at Eurofound. She has expertise in survey methodology and statistical analysis, has worked on the preparation...
The various economic and social shocks of the past decade and a half – most recently the COVID-19 pandemic – have ongoing consequences for the living standards and prospects of Europeans, and sometimes these outcomes have been uneven across age groups. Social policies – such as those in the areas of
The European Child Guarantee was established in 2021 to ensure that children in need have access to a set of key services. This policy brief analyses trends and disparities in children’s access to early childhood education and care, education, healthcare, nutrition and housing.
V reakci na ruskou válku proti Ukrajině aktivovala EU směrnici o dočasné ochraně osob, které z této země uprchly, což jim umožnilo usadit se v EU a získat přístup k základním veřejným službám a trhu práce. Do jara 2023 využilo tuto směrnici nebo podobné vnitrostátní systémy ochrany v EU více než 4,5
Nedostupné bydlení v EU vzbuzuje velké obavy. Vede k bezdomovectví, nejistotě v oblasti bydlení, finančnímu tlaku a nevyhovujícímu bydlení. Brání také mladým lidem v opuštění domácnosti rodičů. Tyto problémy mají vliv na zdraví a pohodu lidí, dávají najevo nerovné životní podmínky a příležitosti a
Cílem průzkumu Život, práce a COVID-19, který nadace Eurofound poprvé zahájila počátkem roku 2020, je zachytit rozsáhlý dopad pandemie na práci a život občanů EU. Páté kolo průzkumu nadace Eurofound, které se uskutečnilo na jaře roku 2022, tematicky pokrylo rovněž novou, nejistou realitu způsobenou
Páté kolo elektronického průzkumu nadace Eurofound, které probíhalo od 25. března do 2. května 2022, objasňuje sociální a ekonomickou situaci lidí v Evropě dva roky poté, co byl na evropském kontinentu poprvé zjištěn COVID-19. Zkoumá také realitu života v nové éře nejistoty způsobené válkou na Ukraj
Po dlouhé době zotavování se z hospodářské krize (2007–2013) se ukázalo, že mladí lidé v EU jsou více ohroženi dopady omezení zavedených s cílem zpomalit šíření pandemie COVID-19. Mladí lidé se častěji než starší skupiny potýkají se ztrátou zaměstnání, finanční nejistotou a problémy v oblasti
Třetí kolo elektronického průzkumu nadace Eurofound, provedené v únoru a březnu 2021, objasňuje sociální a ekonomickou situaci lidí v Evropě po téměř roce života s omezeními v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tato zpráva analyzuje hlavní zjištění a sleduje průběžný vývoj a tendence v 27 členských
This report presents the findings of the Living, working and COVID-19 e-survey, carried out by Eurofound to capture the far-reaching implications of the pandemic for the way people live and work across Europe. The survey was fielded online, among respondents who were reached via Eurofound’s
This report summarises out-of-school care (OSC) in the EU and examines related issues, including take-up of OSC, barriers and policy solutions. The report uses information gathered by the Network of Eurofound Correspondents, data from the European Working Conditions Survey 2015 (EWCS 2015), the Euro
In this episode of Eurofound Talks Mary McCaughey speaks with Eurofound Research Manager Daniel Molinuevo about the European Child Guarantee, how bad the situation is with regard to child poverty and social exclusion in Europe, what Member States have committed to doing about it, what the implicatio
In this episode of Eurofound Talks, we speak with Daphne Ahrendt, expert on Eurofound’s unique Living, working and COVID-19 e-survey, on these very issues. As Daphne explains, the latest round of the survey reveals many insights that could help policymakers respond to the extraordinary circumstances
New day, new data highlighting the devastating impact of COVID-19 on young people across the European Union – most recently Eurofound’s unique pan-European Living, working and COVID-19 e-survey. We know this has taken an unprecedented toll on young people particularly – their mental well-being, thei
Young people and long-term unemployed – Remaining challenges in the labour market Informal Meeting of Employment, Social Policy, Health and Consumer Affairs Council (EPSCO) - Employment & Social Policy, 17-18 April 2018, Sofia, Bulgaria Presentation by Juan Menéndez-Valdés, Director, Eurofound
The French government introduced a plan for the wide-scale reform of apprenticeship programmes in February 2018 that gives professional organisations a greater role in defining the content and number of training courses. The social partners, particularly employers, have welcomed the reform, which is
Increase in employment figures and childcare facilities, a rise in the number of accidents in the workplace, initiatives to boost youth employment and new collective agreements are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life in
A collective agreement for the healthcare sector, the start of negotiations on the minimum wage, changes in employment regulations for minors and a plan to close the gender pay gap are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life
Changes to state employment, a new youth traineeship framework and an agreement to halt the off-shoring of call centres are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life in Italy in the second quarter of 2017.
Emergency legislation to prevent the collapse of large companies, help for posted workers, Croatia’s slow post-transition economic progress and the retention of young and skilled labour are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working
Today is Europe Day, and one hundred young people from Ireland and Ukraine will be marking the event at Eurofound, in peaceful south Dublin. Europe Day has traditionally been seen as a celebration of peace and unity in Europe, but, unfortunately, it must be marked differently this year. Europe Day
We need to study and understand the blow Europe’s youth have suffered from the COVID-19 pandemic, in order to adjust recovery and resilience measures to their needs: without prioritising young people in the present, we have little hope for the future.
On 9 May, the Conference on the Future of Europe will get underway. Floated well before the COVID-19 outbreak, its timing in the wake of the seismic shifts precipitated by the pandemic, and its implementation alongside the European Pillar of Social Rights Action Plan, means that the outcomes could
The exponential growth of COVID-19 cases across Europe this autumn has quickly erased hopes that the virus had been contained and confirmed the surge of another wave of the pandemic. With Member States now implementing new restrictive measures for the second time since March in an attempt to control
While we now know that the idea that ‘COVID-19 only affects older people’ is fake news, the first weeks of the pandemic have shown that young people are in general more resilient than older people to the disease. But are they also more resilient to its social and economic impacts?
The impact of COVID-19 continues to create chaos in people’s lives across Europe and the world. The economy is heading towards another major dip, and a sense of general insecurity pervades. The daunting challenges confronting health services and projections on the long-term impact of the crisis
Europe has weathered a number of storms in recent years, yet despite the Great Recession, the migration crisis and the challenges posed by Brexit, the EU continues on a stable path to economic recovery, closer cooperation and cohesion. However, the legacy of the crisis lives on in the number of
In this blog, originally posted in Social Europe, Massimiliano Mascherini looks at the enduring issue of long-term unemployment among young people. Despite considerable improvement in the labour market participation of youth in recent years, the legacy of the crisis is still visible in the
A key priority for EU policy makers is to combat high levels of youth unemployment. Supporting young people to start a new business is increasingly regarded as a way to achieve this goal. And yet the understanding of what drives the success and failure of youth entrepreneurship policies remains
Since the COVID-19 pandemic, young Europeans face many obstacles in their path to independence, including securing employment, the rise in cost of living and the inability to leave the family home. This report builds on recent Eurofound survey data to explore the lives of young people in the EU.
