Přejít k hlavnímu obsahu
Shutterstock image of man teleworking on laptop

Práce na dálku

Práce na dálku je taková forma práce, při které se pracovní činnost vykonává jinde než na standardním pracovišti, což jsou obvykle prostory zaměstnavatele, a to s využitím informačních a komunikačních technologií. Charakteristickými znaky práce na dálku je používání počítačů a telekomunikačních zařízení za účelem změny obvyklého místa výkonu práce, četnost, se kterou zaměstnavatel pracuje mimo prostory zaměstnavatele, a počet míst, odkud zaměstnanci pracují na dálku (mobilita).

Vzhledem k mobilitě může být práce na dálku definována jako použití informačních a komunikačních technologií, jako jsou chytré telefony, tablety, notebooky a/nebo stolní počítače, k práci vykonávané mimo prostory zaměstnavatele, většinou „nezávisle na místě“. Mobilní práci lze považovat za variantu práce na dálku. Pojem mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií se používá tehdy, pokud se důraz klade na skutečnost, že zaměstnanci pracují na různých místech a používají informační a komunikační technologie k připojení se ke sdíleným počítačovým systémům společnosti.

Různé úrovně intenzity nebo četnosti práce na dálku / mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií a rozmanitost míst, odkud zaměstnanci pracují, mohou mít různé důsledky, pokud jde o pracovní podmínky.

Topic

Recent updates

eurofound-talks-20-rtd.png

In this episode of Eurofound Talks Mary McCaughey speaks with Eurofound Research Manager Tina Weber about new research on the right to disconnect, the evolution of the right to disconnect...
Podcast

Souvislosti v EU

Informační a komunikační technologie představují revoluční změnu práce a života v 21. století. Pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií otevřel dveře novým způsobům práce. Práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií byly zahrnuty do balíčku o pružném uspořádání práce, jehož cílem je modernizovat organizaci práce. Tvůrci politik v řadě zemí EU diskutují o rychlé změně našeho způsobu práce a o dominovém efektu na jiné aspekty každodenního života, jako je organizace práce, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, zdraví a pohoda.

Evropská rámcová dohoda o práci na dálku podepsaná evropskými sociálními partnery v roce 2002 definuje práci na dálku a stanoví na evropské úrovni obecný rámec pro pracovní podmínky pracovníků na dálku. Cílem je najít kompromis mezi potřebami flexibility a bezpečnosti sdílenými zaměstnavateli a zaměstnanci. Od té doby přispěl technologický vývoj k rozšíření této formy práce a připravil cestu k vyšší míře mobility pracovníků na dálku.

V červnu 2020 podepsali evropští sociální partneři rámcovou dohodu o digitalizaci, která obsahuje příslušná ustanovení o „způsobech připojení a odpojení“, jež mají být provedena na vnitrostátní úrovni v souladu s postupy a praxí, které jsou typické pro vedení a pracovníky v jednotlivých členských státech.

V lednu 2021 Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla právní předpis, jež umožní osobám pracujícím digitálně odpojit se mimo pracovní dobu. Rovněž by měla stanovit minimální požadavky na práci na dálku a vyjasnit pracovní podmínky, pracovní dobu a doby odpočinku.

Od začátku roku 2020 přešla v důsledku pandemie COVID-19 řada zaměstnavatelů a zaměstnanců na práci na dálku jako na standardní formu práce, což může potenciálně změnit způsob práce i do budoucna. Tato změna nabízí příležitosti pro podniky a pomáhá pracovníkům udržet si zaměstnání, ale také představuje výzvy týkající se zdraví a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v souvislosti se stíráním hranic, dlouhou pracovní dobou a neustálou dostupností.

Činnost nadace Eurofound v oblasti práce na dálku souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024 týkající se Evropy připravené na digitální věk.

Klíčová sdělení

  • Práce na dálku je ve všech zemích EU na vzestupu, přičemž na počátku pandemie COVID-19 začala pracovat na dálku více než třetina zaměstnanců. Řada z nich měla v minulosti s tímto druhem práce jen omezené nebo žádné zkušenosti.
  • Šetření pracovních sil Evropské unie rozlišuje mezi pracovníky, kteří pracují „obvykle“ z domova, a těmi, kteří z domova pracují „občas“. Prudký nárůst práce na dálku v roce 2020 byl dán větším počtem lidí pracujících obvykle z domova. Před pandemií byla ve většině zemí nejčastější občasná práce z domova a v roce 2020 zůstala na podobných úrovních jako v roce 2019. V roce 2020 se obvyklá práce z domova stala z těchto dvou forem práce tou častější.
  • Většina pracovníků v EU dává dlouhodobě přednost práci z domova několikrát týdně. 
  • U zaměstnanců pracujících z domova je v porovnání se zaměstnanci pracujícími v prostorách zaměstnavatele dvakrát pravděpodobnější, že překročí 48hodinové omezení pracovní doby, a značně pravděpodobnější, že budou pracovat ve svém volném čase.
  • Častější využívání práce z domova poukázalo na stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem. Pro vlády a sociální partnery bude zásadní zavést „právo odpojit se“ nebo související iniciativy s cílem zabránit tomu, aby velké skupiny pracovníků byly ohroženy fyzickým a emocionálním vyčerpáním.
  • Po přechodu na práci na dálku během pandemie se opět nejběžnější formou práce na dálku stal hybridní způsob práce, který byl nejčastější před pandemií.
  • Sociální partneři a tvůrci politiky by měli usilovat o začlenění ustanovení, která řeší výzvy týkající se pracovní doby, BOZP nebo přístupu k vybavení a jeho používání, do veškerých právních rámců nebo dohod.

Souvislosti v EU

Informační a komunikační technologie představují revoluční změnu práce a života v 21. století. Pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií otevřel dveře novým způsobům práce. Práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií byly zahrnuty do balíčku o pružném uspořádání práce, jehož cílem je modernizovat organizaci práce. Tvůrci politik v řadě zemí EU diskutují o rychlé změně našeho způsobu práce a o dominovém efektu na jiné aspekty každodenního života, jako je organizace práce, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, zdraví a pohoda.

Evropská rámcová dohoda o práci na dálku podepsaná evropskými sociálními partnery v roce 2002 definuje práci na dálku a stanoví na evropské úrovni obecný rámec pro pracovní podmínky pracovníků na dálku. Cílem je najít kompromis mezi potřebami flexibility a bezpečnosti sdílenými zaměstnavateli a zaměstnanci. Od té doby přispěl technologický vývoj k rozšíření této formy práce a připravil cestu k vyšší míře mobility pracovníků na dálku.

V červnu 2020 podepsali evropští sociální partneři rámcovou dohodu o digitalizaci, která obsahuje příslušná ustanovení o „způsobech připojení a odpojení“, jež mají být provedena na vnitrostátní úrovni v souladu s postupy a praxí, které jsou typické pro vedení a pracovníky v jednotlivých členských státech.

V lednu 2021 Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla právní předpis, jež umožní osobám pracujícím digitálně odpojit se mimo pracovní dobu. Rovněž by měla stanovit minimální požadavky na práci na dálku a vyjasnit pracovní podmínky, pracovní dobu a doby odpočinku.

Od začátku roku 2020 přešla v důsledku pandemie COVID-19 řada zaměstnavatelů a zaměstnanců na práci na dálku jako na standardní formu práce, což může potenciálně změnit způsob práce i do budoucna. Tato změna nabízí příležitosti pro podniky a pomáhá pracovníkům udržet si zaměstnání, ale také představuje výzvy týkající se zdraví a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v souvislosti se stíráním hranic, dlouhou pracovní dobou a neustálou dostupností.

Činnost nadace Eurofound v oblasti práce na dálku souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024 týkající se Evropy připravené na digitální věk.

Klíčová sdělení

  • Práce na dálku je ve všech zemích EU na vzestupu, přičemž na počátku pandemie COVID-19 začala pracovat na dálku více než třetina zaměstnanců. Řada z nich měla v minulosti s tímto druhem práce jen omezené nebo žádné zkušenosti.
  • Šetření pracovních sil Evropské unie rozlišuje mezi pracovníky, kteří pracují „obvykle“ z domova, a těmi, kteří z domova pracují „občas“. Prudký nárůst práce na dálku v roce 2020 byl dán větším počtem lidí pracujících obvykle z domova. Před pandemií byla ve většině zemí nejčastější občasná práce z domova a v roce 2020 zůstala na podobných úrovních jako v roce 2019. V roce 2020 se obvyklá práce z domova stala z těchto dvou forem práce tou častější.
  • Většina pracovníků v EU dává dlouhodobě přednost práci z domova několikrát týdně. 
  • U zaměstnanců pracujících z domova je v porovnání se zaměstnanci pracujícími v prostorách zaměstnavatele dvakrát pravděpodobnější, že překročí 48hodinové omezení pracovní doby, a značně pravděpodobnější, že budou pracovat ve svém volném čase.
  • Častější využívání práce z domova poukázalo na stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem. Pro vlády a sociální partnery bude zásadní zavést „právo odpojit se“ nebo související iniciativy s cílem zabránit tomu, aby velké skupiny pracovníků byly ohroženy fyzickým a emocionálním vyčerpáním.
  • Po přechodu na práci na dálku během pandemie se opět nejběžnější formou práce na dálku stal hybridní způsob práce, který byl nejčastější před pandemií.
  • Sociální partneři a tvůrci politiky by měli usilovat o začlenění ustanovení, která řeší výzvy týkající se pracovní doby, BOZP nebo přístupu k vybavení a jeho používání, do veškerých právních rámců nebo dohod.

Key outputs

ef22011_card_cover.png

Pojem „hybridní práce“ se popularizoval s nárůstem práce na dálku během pandemie covidu-19, kdy společnosti a zaměstnanci začali diskutovat o způsobech organizace práce po této zdravotní krizi. Pojem se stále...

25 Květen 2023
Publication
Research report
ef22028_card_cover.png

Zpráva se zaměřuje na pravděpodobné a představitelné scénáře a zkoumá jednak to, jak by se práce na dálku a hybridní práce v EU mohly vyvinout do roku 2035, a jednak...

28 Duben 2023
Publication
Research report
ef22032_card_cover.png

Cílem této zprávy je zmapovat a analyzovat právní předpisy a kolektivní vyjednávání týkající se práce na dálku ve 27 členských státech a Norsku. Zdůrazňuje hlavní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v...

1 Září 2022
Publication
Research report
ef21049_card_cover.png

Digitální technologie umožnily mnoha pracovníkům vykonávat svoji práci kdykoliv a odkudkoliv, což s sebou přináší jisté výhody i nevýhody. Z údajů nadace Eurofound vyplývá, že je dvakrát pravděpodobnější, že osoby...

9 Září 2021
Publication
Research report

Ongoing work

Nadace Eurofound provádí výzkum týkající se práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií v rámci své činnosti v oblasti pracovních podmínek a udržitelné práce, včetně výzkumu nových forem zaměstnávání. Mezi témata, jimiž se zabývá, patří rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní doba, pracovní podmínky a právo odpojit se, jakož i dopad pandemie COVID-19 na způsob práce.

Dopad na zaměstnanost a pracovní podmínky

V rámci analýzy týkající se práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií nadace Eurofound zkoumala, jak pružná pracovní doba a autonomie pracovníků ovlivňuje zaměstnanost a pracovní podmínky v digitálním věku, přičemž se zaměřila na to, jak ovlivňuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem , zdraví, výkonnost a profesní vyhlídky. Vycházela při tom z údajů z průzkumu pracovních podmínek v Evropě nadace Eurofound a z dalšího výzkumu.

Společný výzkum provedený nadací Eurofound a Mezinárodní organizací práce (MOP) se zabýval dopadem práce na dálku a mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií z různých lokalit (z domova, z kanceláře nebo z jiného místa) na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a rovněž vycházel z údajů z průzkumu pracovních podmínek v Evropě. Mobilní práce s využitím informačních a komunikačních technologií je rovněž jednou z několika nových forem zaměstnávání, které jsou v EU na vzestupu a které zkoumá nadace Eurofound.

Práce na dálku a COVID-19

Jedinečný elektronický průzkum nadace Eurofound s názvem Život, práce a COVID-19 poskytuje přehled o aktuálním dopadu změn, jež nastaly během pandemie, na životy lidí, a to s cílem pomoci tvůrcům politik informovaněji reagovat na krizi. Tento průzkum byl prováděn v několika kolech v letech 2020 a 2021 a umožňuje porovnání problémů, které vyvstaly během různých fází života za pandemie. Řada otázek se zaměřila na pracovní situaci lidí, míru, v jaké pracovali na dálku během pandemie COVID-19, na zkušenosti s prací z domova a na dopad na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Právo odpojit se

Výzvy se netýkají jen rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem: stírání hranic, neustálé připojení a dlouhá pracovní doba mohou představovat problém pro duševní a tělesnou pohodu pracovníků. S tím, jak exponenciálně roste práce na dálku kvůli pandemii COVID-19, nabývají na významu také opatření týkající se práva odpojit se. Na základě výzkumu ve formě případových studií nadace Eurofound v roce 2021 zkoumala uplatňování a dopad práva odpojit se na úrovni pracovišť.

Jaký bude celkový dopad pandemie, to se teprve ukáže, ale pandemie COVID-19 by mohla natrvalo změnit práci na dálku a mobilní práci s využitím informačních a komunikačních technologií v EU i mimo ni.

 

 

Výzkum tohoto tématu pokračuje s ohledem na řadu námětů, jež jsou uvedeny níže s odkazy na připravované tituly.

Eurofound expert(s)

Oscar Vargas Llave

Oscar Vargas Llave is a research manager in the Working Life unit at Eurofound and manages projects on changes in the world of work and the impact on working conditions and related...

Research manager,
Working life research unit
Publications results (26)

The effect of the COVID-19 pandemic on the lives of individuals and societies, including on the economy and labour markets, is unprecedented. The impact of the global health emergency has placed a growing number of businesses under threat, putting the jobs of more and more workers at risk and

24 June 2020

Za pouhých několik týdnů změnila pandemie COVID-19, způsobená novým koronavirem, radikálním způsobem životy lidí na celém světě. Kromě ničivých dopadů na zdraví lidí, kteří jsou virem postiženi přímo, pandemie COVID-19 zásadním způsobem ovlivnila způsob života a práce lidí, což má závažný dopad na

06 May 2020

Advances in ICT have opened the door to new ways of organising work. We are shifting from a regular, bureaucratic and ‘factory-based’ working time pattern towards a more flexible model of work. Telework and ICT-based mobile work (TICTM) has emerged in this transition, giving workers and employers

16 January 2020

New information and communications technologies have revolutionised work and life in the 21st century. The constant connectivity enabled by these devices allows work to be performed at any time and from almost anywhere. This joint report by the ILO and Eurofound synthesises the findings of national

15 February 2017

As the average age of the European population and of the European workforce rises, more people of working age will have to combine employment with the provision of care, especially to elderly relatives. There are many actors and institutions involved in organising such care, and many institutional

22 October 2015

This quarterly presents some of the key developments and research findings on aspects of work organisation in workplaces in the EU during the first quarter of 2014. Telework and working from home, employee involvement and participation at work are the main focus of this report.

18 February 2015

Online resources results (40)
In this episode of Eurofound Talks Mary McCaughey speaks with Eurofound Research Manager Tina Weber about new research on the right to disconnect, the evolution of the right to disconnect in Europe, the reasons why legislative and procedural actions are being called for, the impacts that effective
15 Duben 2024

Flexible work increases post-pandemic, but not for everyone

Even before the outbreak of COVID-19, various forms of flexible work, such as teleworking and flexitime, were in place across EU Member States. However, the pandemic led to a surge in flexible working practices with many workers wanting to focus on their work–life balance and have more time for

In this episode of Eurofound Talks Oscar Vargas and Mary McCaughey use results from the Living, working and COVID-19 online surveys, the European Working Conditions Telephone Survey, and other analyses from Eurofound to investigate what the future holds for telework in Europe, whether the mass rollo
2 Prosinec 2022
Podcast
ef22035.png

COVID-19 in the workplace: Employer’s responsibility to ensure a safe workplace

Throughout 2021, the second year of the COVID-19 pandemic, specific occupational health and safety rules were reintroduced due to increases in infection rates. Mandatory face masks, physical distancing and hygiene measures were enforced, and the recommendation to telework was largely re-instated in

Female teleworker taking notes during video conference on her laptop

Workers want to telework but long working hours, isolation and inadequate equipment must be tackled

The COVID-19 pandemic prompted a surge in telework, with dramatic increases in the number of employees working from home (teleworking) in many European countries. What for many employees started out as a mandatory move seems to have transformed into a preference among the majority for part-time or

photo_ivailo_kalfin.png

Twin transition and pandemic challenge Eurofound to increase expertise, strengthen partnerships, expand reach, says new Director

Eurofound welcomed Ivailo Kalfin to his new role as Executive Director on 1 June. After one month in the job, he reflects on the challenges facing the EU, how they will impact on the work of Eurofound and his priorities for shaping the Agency over the next five years.

ef21018.png

Mixed impacts of COVID-19 on social dialogue and collective bargaining in 2020

​​​​​​​A first analysis of developments in working life in 2020 shows that the COVID-19 pandemic had a considerable impact on social dialogue and collective bargaining in the EU, Norway and the UK, albeit to varying degrees. While in some countries, standard procedures were by and large maintained

ef21017_v2.png

Changing priorities: The impact of COVID-19 on national policy agendas

A first analysis of working life policies and developments in 2020 shows that the COVID-19 pandemic has in some cases speeded up and in other cases slowed down several policy developments in the EU, Norway and the UK, albeit to varying degrees, and dependent on national contexts. Increased


Blogs results (20)
ef23048.png

Europe Day is a celebration of unity, solidarity and harmony. While we may not have had much to celebrate this past year, one thing we can be proud of is how Europe has come together in the face of large-scale challenges and threats, showing that solidarity is the key to resilience and resolve.

8 Květen 2023
ef22080.png

The dawn of 2022 brought muted optimism to a Europe beginning to emerge from the COVID-19 pandemic, and the progress of vaccination programmes worldwide brought hope. Government and EU support during the pandemic had kept unemployment at bay, averting the widescale collapse of businesses. In step wi

19 Prosinec 2022
ef22060.png

Telework has become a permanent feature of working life in Europe. While we’ve seen the benefits of more flexible ways of working – particularly during the pandemic – the problems that arise from an increasingly connected life are also becoming clearer. Unfortunately, legislation alone may not be

13 Červenec 2022
ef22059.png

The answer is yes – potentially. Assessing the environmental benefits of telework is a complex task, because any move to work from home involves a series of changes in individuals’ daily lives and activities, as well as company-level decisions, that may positively or negatively influence the level

23 Červen 2022
ef22052.png

When it comes to Europe’s COVID-19 recovery and its aspiration to build back a more resilient society, the so-called green and digital transitions have dominated EU policy discussions. And as Eurofound made preparations for the 2022 Foundation Forum – a unique occasion for high-level debate on the

11 Březen 2022
ef21077.png

COVID-19 has shown that some things can hit us out of the blue. The pandemic sent a shockwave through businesses all over the world and has brought massive changes to work organisation, internal communication and day-to-day operations for many companies. Doubtless, the depth of the pandemic’s impact

21 Červen 2021
ef21076.png

The massive and rapid adoption of telework in 2020 in response to the COVID-19 lockdowns exposed gaps in the legislation governing telework arrangements across the EU Member States. In some cases, there was no regulation in place; in others, it was too restrictive. Governments scrambled to put

31 Květen 2021
ef21074.png

On 9 May, the Conference on the Future of Europe will get underway. Floated well before the COVID-19 outbreak, its timing in the wake of the seismic shifts precipitated by the pandemic, and its implementation alongside the European Pillar of Social Rights Action Plan, means that the outcomes could

4 Květen 2021
ef21075_v2.png

The pandemic has had differential impacts on women. Raised consciousness about them must be applied to advance gender equality in recovery measures. All crises have a strongly gendered impact and none more so than the current pandemic, across a range of indicators. While the virus itself seems to

28 Duben 2021

Upcoming publications results (2)

This policy brief investigates how organisations are adapting their work organisation and practices to hybrid work. Based on case studies and on data from the European Working Conditions Survey 2024, the policy brief examines how hybrid work is being managed in organisations and profiles t

April 2025

This report investigates regional employment dynamics in Europe before and during the COVID-19 pandemic, as well as the subsequent recovery from the crisis. Almost 90% of regions across the EU had exceeded their pre-pandemic employment levels by 2022. However, significant regional disparities in emp

August 2024
Data results (20)

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.