Budoucnost práce na dálku a hybridní práce

V postpandemickém světě práce se někteří zaměstnanci vrátili na svá pracoviště na plný úvazek, avšak mnozí volí hybridní práci, tj. často pracují z domova nebo na jiném místě mimo pracoviště, a to několikrát týdně a v různou denní dobu. Na podporu tvůrců politik při zajišťování vhodných podmínek pro práci na dálku a hybridní práci vypracovala nadace Eurofound různé scénáře budoucnosti práce na dálku a hybridní práce, které poukazují na různé důsledky těchto forem práce pro kvalitu práce a organizační postupy.

Přestože se práce na dálku a hybridní práce stále vyvíjejí, nový výzkum naznačuje, že spravedlivý přístup k zavádění práce na dálku a hybridní práce přináší lepší výsledky, pokud jde o kvalitu pracovních míst a organizační postupy. Bude proto zásadní, aby sociální partneři a tvůrci politik zohlednili určité otázky, jako je zajištění spravedlnosti na pracovišti, přezkum organizačních postupů a umožnění autonomie, rozvoj dovedností vedoucích pracovníků, zefektivnění regulačních opatření, zaručení kvality pracovních míst v rámci práce na dálku nebo hybridní práce a zohlednění hlasu pracovníků při navrhování příznivé budoucnosti práce na dálku a hybridní práce.

Bez pečlivého plánování může změna uspořádání práce narušit dynamiku na pracovišti a prohloubit genderovou nerovnováhu. Tato skutečnost zdůrazňuje důležitost podpory organizací při zavádění práce na dálku a hybridní práce v celé řadě oblastí, jako je přehodnocení postupů hodnocení zdravotních a bezpečnostních rizik ve vztahu k psychosociálním rizikům, vytváření kultury důvěry v organizacích a věnování pozornosti moderním technologiím, které mohou v budoucnu ovlivnit řízení úkolů na dálku.

Aby bylo zajištěno, že přímí nadřízení budou dobře vybaveni k řízení hybridní práce, budou muset organizace investovat do odborné přípravy. Účinné strategie odborné přípravy budou vyžadovat pokyny k tématům, jako je komunikace, zajištění spravedlnosti a začleňování, jakož i doporučení například ohledně provozní účinnosti a podpory zapojení zaměstnanců v prostředí hybridní práce.

Pro tvůrce politik na vnitrostátní úrovni bude prioritou zvážit nejvhodnější způsoby stanovení minimálních standardů pro práci na dálku a hybridní práci, například v takových oblastech, jako je právo odpojit se, náklady na vybavení, komunikace, náklady na energii, ochrana zdraví a bezpečnost, duševní zdraví a rovné zacházení s osobami pracujícími na dálku a osobami pracujícími výhradně v prostorách zaměstnavatele. Při vypracovávání těchto standardů hrají zásadní úlohu sociální partneři. Na úrovni EU bude rovněž důležité monitorování a řešení problematiky přeshraniční práce na dálku a hybridní práce, včetně daňových dopadů a dopadů na sociální zabezpečení.