Subjektivní pohoda
Subjektivní well-being se týká toho, jak lidé vnímají kvalitu svého života. Podpora blahobytu občanů je klíčovým cílem EU a v posledním desetiletí se dostala do popředí v agendě sociální politiky. To zahrnuje rozdíly nebo nerovnosti ve zdraví.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
The roots of Europe's mental health crisis run deep
This article looks at the trends, the groups at risk, the services and policies in the area of mental health. The European Commission’s communication on a comprehensive approach to mental health, adopted in June 2023, aims to place mental health on an equal footing with physical health and ensure a new, cross-sectoral approach to mental health issues. But, solutions must be sought not only narrowly within mental health care, but also in improving living and working conditions and facilitating social and economic inclusion.Quality of life in the EU in 2024: Results from the Living and Working in the EU e-survey
Eurofound’s e-survey captures the situation of European respondents and their post-pandemic concerns. This factsheet outlines the most recent data on the main challenges faced by Europeans, with a particular emphasis on the rising cost of living, health and mental health, access to healthcare services, work–life balance, and changes in telework opportunities. View the publication or read the findings in digital format via the related content.
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
Průzkum kvality života v Evropě
Průzkum kvality života v Evropě nadaceEurofound obsahuje jedinečně rozsáhlý soubor ukazatelů subjektivní pohody (26 ukazatelů v průzkumu z roku 2016). Pro zachycení celkové subjektivní pohody jsou obvykle zahrnuta dvě globální měřítka:
životní spokojenost, která umožňuje lidem poskytnout celkové zhodnocení svého života
celkové štěstí, které lidem umožňuje emocionálněji zhodnotit, jak se cítí
Ukazatele pohody
Nadace Eurofound zahájila svůj první průzkum kvality života v Evropě v roce 2003 poté, co v roce 2016 dokončila čtvrtý průzkum. Koncepční rámec použitý v průzkumu kvality života v Evropě je obecně v souladu se směrnicemi OECD. Řeší subjektivní well-being pomocí tří skupin indikátorů:
evaluativní well-being – životní spokojenost a spokojenost s oblastmi života
pozitivní a negativní vliv – štěstí, vitalita, pocit klidu, pocit radosti, pocit deprese
Eudaimonická pohoda – optimismus, samostatnost, pocit smysluplnosti, čas užívat si života a odolnost
Zjištění EQLS ukazují, že nejsilnějšími determinanty vyšší životní spokojenosti a štěstí je pocit smysluplnosti, následovaný optimismem ohledně vlastní budoucnosti a samostatností.
Zdraví je dalším klíčovým faktorem pohody. Údaje o průzkumu kvality života v Evropě objasňují změny ve zdravotním stavu, který respondenti uvádějí, u populace EU jako celku a ve vztahu ke skupinám vzbuzujícím zvláštní obavy. Pokud jde o duševní zdraví a pohodu, EQLS klade několik otázek, které lze použít k vytvoření indexu duševní pohody WHO (WHO-5).
Průzkum kvality života v Evropě v roce 2016 zahrnoval dvě další položky, které měří odolnost s cílem zachytit vnímanou schopnost vypořádat se s problémy a dobu potřebnou k zotavení. Vnímaná odolnost pozitivně koreluje s proměnnými duševní pohody.
Článek 3 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje, že pro EU je důležité podporovat blahobyt svých obyvatel a usilovat o udržitelný rozvoj Evropy. Evropský pilíř sociálních práv tento cíl potvrzuje a zdůrazňuje, že silná sociální Evropa spočívá v tom, že lidé a jejich dobré životní podmínky jsou středem pozornosti. Dobré zdraví a pohoda je také jedním ze 17 cílů udržitelného rozvoje OSN.
Aby bylo možné zachytit složitost moderních společností, iniciativa Evropské komise Beyond GDP si klade za cíl měřit pokrok, skutečné bohatství a blahobyt vytvořením ukazatelů, které doplňují údaje o HDP, ale více zohledňují environmentální a sociální aspekty pokroku. Ukazatele kvality života Eurostatu navíc poskytují aktuální statistiky o různých dimenzích kvality života v EU, které rovněž doplňují tradičně používaný ukazatel HDP.
Evropský akční rámec WHO pro duševní zdraví a pohodu na období 2021–2025, spolufinancovaný Komisí, podporuje členské státy EU při přezkumu jejich politik a sdílení zkušeností se zlepšováním jejich účinnosti a účelnosti.
V celosvětovém kontextu vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pokyny pro shromažďování a používání měřítek subjektivního blahobytu.
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Organizace spojených národů: Cíle udržitelného rozvojeopens in new tab
Evropská komise: Alternativní měřítka pokroku nad rámec HDP opens in new tab
Eurostat: Ukazatele kvality životaopens in new tab a subjektivní pohoda – statistikyopens in new tab
OECD: Směrnice OECD pro měření subjektivní pohodyopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
21 May 2024
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
7 December 2022
Living, working and COVID-19 in the European Union and 10 EU neighbouring countries
The Living, working and COVID-19 survey, first launched by Eurofound in early 2020, aims to capture the wide-ranging impact of the pandemic on the work and lives of EU citizens. The fifth round of the Eurofound survey, which was implemented in spring 2022, also sheds light on a new uncertain reality caused by the war in Ukraine, record-high inflation and sharp rises in the cost of living. As a pilot survey, a shorter version of the questionnaire was fielded by the European Training Foundation (ETF) in 10 European Union (EU) neighbouring countries. This joint Eurofound-ETF factsheet presents a selection of results from the survey covering both the EU-27 and the 10 selected EU neighbouring countries.
The results reveal at least one clear commonality across respondents from all countries: serious concerns about the rising cost of living. At the same time, the results point to a large divergence in living and working conditions between respondents in the two groups of countries, but also show large differences within the EU itself and amongst the selected EU neighbouring countries.
28 January 2022
COVID-19 and older people: Impact on their lives, support and care
This report captures the impact of the COVID-19 crisis on the quality of life of older citizens, including the impact on their well-being, finances, employment and social inclusion. It explores the effects on the use of care services and older people’s reliance on other support. The report presents policy measures that have been implemented in EU Member States to support older people along all of the above-mentioned dimensions. These include measures to support independent living and schemes to support the labour market integration of older people or to prevent unemployment, all of which play a role in the quality of life of older citizens.
9 November 2021
Impact of COVID-19 on young people in the EU
Following a long recovery from the economic crisis (2007–2013), young people in the EU proved to be more vulnerable to the effects of the restrictions put in place to slow the spread of the COVID-19 pandemic. Young people were more likely than older groups to experience job loss, financial insecurity and mental health problems. They reported reduced life satisfaction and mental well-being associated with the stay-at-home requirements and school closures. While governments responded quickly to the pandemic, most efforts to mitigate the effects of restrictions were temporary measures aimed at preventing job loss and keeping young people in education. This report explores the effects of the pandemic on young people, particularly in terms of their employment, well-being and trust in institutions, and assesses the various policy measures introduced to alleviate these effects.
27 January 2020
What makes capital cities the best places to live?
Quality of life data show that in most countries, the capital city has advantages compared to the regions outside the capital. In light of the continued growth of capital city populations and the concentration of resources within them, this policy brief explores the source of the advantages of capital cities in quality of life. Are these advantages mostly related to specific demographics that these cities nurture and attract? Or do these advantages stem from opportunities that major cities provide due to their scale and economic growth?
The policy brief aims to clarify why policy should focus on both the economy and society when it comes to advancing economic, social and territorial cohesion.
19 December 2019
Household composition and well-being
Demographic change, social progress and economic cycles have impacted household composition in Europe. This report provides an overview of household types in the European Union, how they have changed over the period 2007–2017 and how household type relates to outcomes in terms of living conditions and well-being – such as life satisfaction, the feeling of social exclusion and mental well-being. Changes in household structure have a potential impact on demand for public services and social benefits. The report also discusses the policy implications of changing household composition and recent policies responding to the increasing diversity of households. The report underlines the importance of recognition of diverse family forms, of the provision of social support, and of family policy measures complementing income support in reducing inequality of well-being among households.
12 November 2018
Social cohesion and well-being in Europe
This report provides an analysis of European societies in terms of social cohesion – in particular, social tensions, perceived social exclusion and community engagement are explored as key dimensions. It analyses the links between societal characteristics (quality of society) and well-being of different social groups. The analysis looks at how perceived levels of societal tensions have changed in European societies over time (2003–2016). It also examines which dimensions of social cohesion are most important for individual well-being. The report is based on data from Eurofound’s European Quality of Life Survey 2016, the fourth survey since 2003.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Eszter Sándor
Senior research managerEszter Sandor je vedoucí výzkumnou manažerkou v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Má odborné znalosti v oblasti metodologie průzkumů a statistické analýzy, pracovala na přípravě a řízení průzkumu kvality života v Evropě a naposledy elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19 a je zodpovědná za kvalitu datových souborů. Jejími výzkumnými oblastmi jsou well-being mládeže a kvalita života v domácnostech a rodinách, včetně subjektivní well-being, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a životní podmínky. Dříve pracovala jako ekonomická konzultantka ve Skotsku, kde se zaměřovala na hodnocení ekonomických dopadů, hodnocení a analýzu vstupů a výstupů. Má magisterský titul v oboru ekonomie a mezinárodních vztahů na Korvínově univerzitě v Budapešti.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
