Přejít k hlavnímu obsahu
Abstract

Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, které pandemie covidu-19 v odvětví nemocniční péče způsobila nebo prohloubila. Rovněž zkoumá, zda v zájmu řešení těchto nových výzev byly stávající postupy sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni upraveny. Výzkum zahrnoval přezkum literatury, jehož cílem bylo zasadit do souvislostí strukturální rysy odvětví nemocniční péče a analýzu politických iniciativ pro řešení krize prováděných v celé EU-27 a Norsku. Ze zjištění vyplývá, že míra a povaha zapojení sociálních partnerů do reakcí na pandemii se v jednotlivých evropských zemích lišila. V některých zemích hrál sociální dialog a kolektivní vyjednávání významnou úlohu, zatímco v jiných byli sociální partneři zapojeni méně. I když v institucích a procesech sociálního dialogu nebyly zjištěny žádné podstatné změny, rozsah otázek, kterými se zabývají, se rozšířil nad rámec tradičních oblastí zaměstnanosti a pracovních podmínek.

Key findings

V zemích s dlouhou tradicí spolupráce mezi sociálními partnery hrál při řešení některých výzev, které pro odvětví nemocniční péče představuje pandemie covidu-19, významnou úlohu sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Jednání mezi sociálními partnery měla zásadní význam mimo jiné pro dohodnutí změn v organizaci práce, které jsou nezbytné pro řešení zdravotní krize a pro úspěšné přidělení dodatečných finančních prostředků a zdrojů.

Během krize způsobené covidem-19 měl sociální dialog a kolektivní vyjednávání zásadní význam pro nalezení řešení problémů v odvětví nemocniční péče v některých zemích, kde obvykle nehrají významnou úlohu. Například v Bulharsku, Česku, Estonsku, na Kypru a na Maltě došlo v odvětví nemocniční péče k posílení sociálního dialogu. Naopak v zemích, které byly po finanční krizi v letech 2007–2008 nejvíce postiženy úspornými opatřeními ve zdravotnictví, konkrétně v Portugalsku, Řecku a Španělsku, a jejichž systémy zdravotní péče se ze snižování počtu zaměstnanců a zmrazení mezd v tomto období plně nezotavily, provedly vlády právní předpisy bez zapojení sociálních partnerů, kteří při řízení celkové reakce hráli omezenou úlohu.

Během pandemie se sociální partneři v odvětví nemocniční péče zapojili do témat nad rámec tradičních otázek mezd a pracovní doby. Potřeba zajistit kapacitu pracovních sil v nemocnicích často vyžadovala jejich zapojení do přizpůsobování postupů organizace práce a přerozdělování zaměstnanců a do dalších opatření týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců.

Pandemie prohloubila stávající nedostatek zaměstnanců a pravděpodobně povede k větší mezinárodní konkurenci v oblasti náboru zdravotnických pracovníků. Sociální partneři v tomto odvětví jsou stále více znepokojeni vlivem, který může mít vysoká míra stresu a pracovní zátěže na udržení zaměstnanců, neboť se jedná o faktory, které jsou často spojeny se záměrem pracovníků opustit toto odvětví.

Ze zjištění vyplývá, že v případech, kdy sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrály významnou úlohu při řešení problémů, jimž odvětví nemocniční péče čelilo během pandemie covidu-19, byly reakce lepší a rychlejší. To poukazuje na to, že dobře fungující sociální dialog a kolektivní vyjednávání mají zásadní význam pro silné odvětví nemocniční péče a mohou zvýšit připravenost EU na potenciální budoucí zdravotní krize.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

  • Table 1: Distribution of social dialogue and collective bargaining practices, by type of social partner involvement and issues covered
  • Table 2: Bargaining level of pay initiatives addressed in social dialogue and collective bargaining rounds
  • Table 3: Summary of major developments in social dialogue and collective bargaining in the hospital sector during the COVID-19 pandemic in different industrial democracy clusters

List of figures

  • Figure 1: Change in employment in the hospital sector (%), EU Member States, 2015–2020
  • Figure 2: Share of hospital employment out of total employment (%), EU Member States and the United Kingdom, 2015 and 2020
  • Figure 3: Breakdown of hospital doctors by gender (%), EU Member States and Norway, 2019
  • Figure 4: Breakdown of hospital doctors by age (%), EU Member States and Norway, 2019
  • Figure 5: Ratio of nurses and midwives to doctors in hospitals (full-time equivalents), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019 or most recent data available
  • Figure 6: Share of temporary employment in hospital sector and total employment (%), EU Member States, 2020
  • Figure 7: Share of part-time employment in hospital sector and total employment (%), EU Member States, 2020
  • Figure 8: Share of foreign-trained doctors in country (%), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
  • Figure 9: Share of foreign-trained nurses in country (%), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
  • Figure 10: Distribution of hospital beds (%), by type of ownership, EU Member States, 2019
  • Figure 11: Remuneration of nurses and doctors (salary ratio to national average wage), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
  • Figure 12: Wages of hospital nurses and specialists in selected central and eastern European countries, 2010–2019
  • Figure 13: Wages of hospital nurses and specialists in Greece, Ireland, Italy, Portugal and Spain, 2010–2019
Number of pages
52
Reference nº
EF21030
ISBN
978-92-897-2296-4
Catalogue nº
TJ-05-22-381-EN-N
DOI
10.2806/660968
Permalink

Cite this publication

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.