Tato zpráva analyzuje úlohu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání při řešení výzev, které pandemie covidu-19 v odvětví nemocniční péče způsobila nebo prohloubila. Rovněž zkoumá, zda v zájmu řešení těchto nových výzev byly stávající postupy sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni upraveny. Výzkum zahrnoval přezkum literatury, jehož cílem bylo zasadit do souvislostí strukturální rysy odvětví nemocniční péče a analýzu politických iniciativ pro řešení krize prováděných v celé EU-27 a Norsku. Ze zjištění vyplývá, že míra a povaha zapojení sociálních partnerů do reakcí na pandemii se v jednotlivých evropských zemích lišila. V některých zemích hrál sociální dialog a kolektivní vyjednávání významnou úlohu, zatímco v jiných byli sociální partneři zapojeni méně. I když v institucích a procesech sociálního dialogu nebyly zjištěny žádné podstatné změny, rozsah otázek, kterými se zabývají, se rozšířil nad rámec tradičních oblastí zaměstnanosti a pracovních podmínek.
Key findings
V zemích s dlouhou tradicí spolupráce mezi sociálními partnery hrál při řešení některých výzev, které pro odvětví nemocniční péče představuje pandemie covidu-19, významnou úlohu sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Jednání mezi sociálními partnery měla zásadní význam mimo jiné pro dohodnutí změn v organizaci práce, které jsou nezbytné pro řešení zdravotní krize a pro úspěšné přidělení dodatečných finančních prostředků a zdrojů.
Během krize způsobené covidem-19 měl sociální dialog a kolektivní vyjednávání zásadní význam pro nalezení řešení problémů v odvětví nemocniční péče v některých zemích, kde obvykle nehrají významnou úlohu. Například v Bulharsku, Česku, Estonsku, na Kypru a na Maltě došlo v odvětví nemocniční péče k posílení sociálního dialogu. Naopak v zemích, které byly po finanční krizi v letech 2007–2008 nejvíce postiženy úspornými opatřeními ve zdravotnictví, konkrétně v Portugalsku, Řecku a Španělsku, a jejichž systémy zdravotní péče se ze snižování počtu zaměstnanců a zmrazení mezd v tomto období plně nezotavily, provedly vlády právní předpisy bez zapojení sociálních partnerů, kteří při řízení celkové reakce hráli omezenou úlohu.
Během pandemie se sociální partneři v odvětví nemocniční péče zapojili do témat nad rámec tradičních otázek mezd a pracovní doby. Potřeba zajistit kapacitu pracovních sil v nemocnicích často vyžadovala jejich zapojení do přizpůsobování postupů organizace práce a přerozdělování zaměstnanců a do dalších opatření týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců.
Pandemie prohloubila stávající nedostatek zaměstnanců a pravděpodobně povede k větší mezinárodní konkurenci v oblasti náboru zdravotnických pracovníků. Sociální partneři v tomto odvětví jsou stále více znepokojeni vlivem, který může mít vysoká míra stresu a pracovní zátěže na udržení zaměstnanců, neboť se jedná o faktory, které jsou často spojeny se záměrem pracovníků opustit toto odvětví.
Ze zjištění vyplývá, že v případech, kdy sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrály významnou úlohu při řešení problémů, jimž odvětví nemocniční péče čelilo během pandemie covidu-19, byly reakce lepší a rychlejší. To poukazuje na to, že dobře fungující sociální dialog a kolektivní vyjednávání mají zásadní význam pro silné odvětví nemocniční péče a mohou zvýšit připravenost EU na potenciální budoucí zdravotní krize.
The report contains the following lists of tables and figures.
List of tables
- Table 1: Distribution of social dialogue and collective bargaining practices, by type of social partner involvement and issues covered
- Table 2: Bargaining level of pay initiatives addressed in social dialogue and collective bargaining rounds
- Table 3: Summary of major developments in social dialogue and collective bargaining in the hospital sector during the COVID-19 pandemic in different industrial democracy clusters
List of figures
- Figure 1: Change in employment in the hospital sector (%), EU Member States, 2015–2020
- Figure 2: Share of hospital employment out of total employment (%), EU Member States and the United Kingdom, 2015 and 2020
- Figure 3: Breakdown of hospital doctors by gender (%), EU Member States and Norway, 2019
- Figure 4: Breakdown of hospital doctors by age (%), EU Member States and Norway, 2019
- Figure 5: Ratio of nurses and midwives to doctors in hospitals (full-time equivalents), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019 or most recent data available
- Figure 6: Share of temporary employment in hospital sector and total employment (%), EU Member States, 2020
- Figure 7: Share of part-time employment in hospital sector and total employment (%), EU Member States, 2020
- Figure 8: Share of foreign-trained doctors in country (%), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
- Figure 9: Share of foreign-trained nurses in country (%), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
- Figure 10: Distribution of hospital beds (%), by type of ownership, EU Member States, 2019
- Figure 11: Remuneration of nurses and doctors (salary ratio to national average wage), EU Member States, Norway and the United Kingdom, 2019
- Figure 12: Wages of hospital nurses and specialists in selected central and eastern European countries, 2010–2019
- Figure 13: Wages of hospital nurses and specialists in Greece, Ireland, Italy, Portugal and Spain, 2010–2019
- Number of pages
-
52
- Reference nº
-
EF21030
- ISBN
-
978-92-897-2296-4
- Catalogue nº
-
TJ-05-22-381-EN-N
- DOI
-
10.2806/660968
- Permalink