Podpora Ukrajiny je stále vysoká mezi občany EU, ale u některých skupin je patrně slabá

EU se zavázala stát při Ukrajině a chránit ji, demokratický stát, proti autoritářskému režimu. EU a její členské státy přijaly několik opatření na pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům, například sankce proti Rusku, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině a rozšíření pomoci a ochrany vysídleným Ukrajincům v EU. Ačkoliv tyto snahy podporuje většina občanů EU, nejnovější e-průzkum Eurofoundu zaznamenal pokles podpory, zejména mezi dvěma skupinami – lidmi ekonomicky nejistými a lidmi, kteří používají sociální média jako hlavní zdroj zpráv.

V roce 2022 ukázal Flash Eurobarometr o reakci EU na válku na Ukrajině silnou podporu Evropanů pro Ukrajinu a její vysídlené osoby: 88 % respondentů v EU schvalovalo přijetí lidí prchajících před válkou, přičemž vysoká míra podpory přicházela ze severských zemí. O rok později Eurobarometr ukázal pokles této podpory, i když zůstala vysoká na úrovni 76 % v celé EU. V roce 2024 podpora ukrajinských uprchlíků opět klesla na 71 %, přičemž zvláště nízký podíl v Polsku (60 %) signalizoval znepokojivou únavu z války v zemi, která byla po celou dobu na frontě. [1]

Eurofoundův e-průzkum Living and Working in the EU doplňuje Eurobarometr a mapuje názory Evropanů na válku a na podporu EU Ukrajině od ruské invaze v roce 2022. Jak ukazuje obrázek 1, respondenti e-průzkumu uvedli vysokou míru znepokojení ohledně války v roce 2022, která pak v roce 2023 klesla a v roce 2024 zůstala převážně stabilní.

Pokles obav z války byl doprovázen zvýšenou nespokojeností s vládní pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. Nejvýraznější změna názorů se týká bydlení Ukrajinců. Respondenti stále častěji uvádějí, že jejich vláda udělala příliš mnoho v poskytování bydlení a pomoci ukrajinským uprchlíkům, přičemž podíl lidí, kteří zaujali tento postoj, vzrostl za poslední dva roky o 7,9 procentního bodu. Pokud jde o humanitární pomoc, došlo k mírnému oslabení střední cesty, kdy se názor posunul k příliš velkému nebo příliš malému. Nakonec se respondenti neshodli na úrovni vojenské pomoci, rozděleni mezi ty, kteří věřili, že vláda udělala příliš málo, správnou částku a příliš mnoho.

Obraz je výmluvnější, když jsou respondenti kategorizováni podle jejich ekonomické jistoty, měřené jejich schopností vyjít s penězi. To ukazuje, že největší změna je u těch, kteří jsou finančně nejistí (kteří mají potíže vyjít s penězi). Mezi těmi respondenty vzrostl podíl, kteří věří, že vláda udělala příliš pro ubytování a pomoc ukrajinským uprchlíkům, o 14 procentních bodů mezi lety 2022 a 2024 (Obrázek 3).

Podobně mezi respondenty, kteří uvedli potíže s vycházením s penězi, vzrostla nespokojenost s humanitární pomocí o 8 procentních bodů a s vojenskou pomocí o 7,5 procentního bodu. Zajímavé však je, že podpora těchto intervencí nejvíce oslabila mezi těmi, kteří cítili, že jejich vláda poskytla dostatečnou podporu (11,4 procentního bodu) a nejméně mezi těmi, kteří měli pocit, že vláda udělala příliš málo (2,6 procentního bodu).

Elektronický průzkum Eurofoundu poskytuje více informací o tom, jak respondenti změnili názor od začátku války až do jejího dvouletého výročí. Panel tvoří evropští občané, kteří se zúčastnili v letech 2022 a 2024 a u nichž můžeme sledovat změny názorů. [2] V této skupině se nejvíce změnila podpora bydlení Ukrajinců, přičemž mezi lety 2022 a 2024 došlo k výraznému nárůstu podílu těch, kteří uvedli, že jejich vláda poskytla příliš velkou podporu (+7,4 procentního bodu) (Obrázek 4).

Celkově byly názory na vojenskou pomoc nejvíce rozdělené, přičemž tři kategorie odpovědí byly víceméně rovnoměrně rozděleny. Střední cesta se však během dvou let zhoršila, s nárůstem jak těch, kteří cítili, že jejich vláda poskytuje příliš malou podporu, tak těch, kteří měli pocit, že jejich vláda poskytuje příliš mnoho podpory.

Změněné mediální prostředí, kde méně autoritativní a více zaujaté zdroje získávají publikum prostřednictvím sociálních médií, přispělo k nespokojenosti a nejistotě ohledně války (Zilinsky et al., 2024). Rozlišit pravdivé od falešných zpráv může být v tomto zpravodajském prostředí obtížné. K tomu připojme fakt, že sociální média jsou známá tím, že zesilují dezinformace vytvářením ozvěnových komor a umožňují rozkvět a šíření okrajových názorů, naznačuje to, že sociální média mohou hrát rozdělující roli v podpoře Ukrajiny. Eurofoundův e-průzkum se respondentů ptá na jejich preferovaný zdroj zpráv, ať už tradiční média, jako televize a noviny, nebo sociální média. V kontextu trvalého znepokojení nad rolí sociálních sítí při formování postojů jsme analyzovali vztah mezi hlavním zdrojem zpráv respondentů a jejich postojem k podpoře Ukrajiny ze strany vlády.

Mezi panelisty, kteří již konzumovali své zprávy prostřednictvím sociálních médií, je podpora bydlení Ukrajinců, humanitární a vojenské pomoci mnohem nižší než u těch, jejichž hlavním zdrojem zpráv jsou tradiční média, nebo mezi těmi, kteří změnili preferovaný zdroj zpráv na sociální média. Navíc při pohledu na obrázek 5 si všimněte, jak jsou ti, kdo konzumují zprávy převážně na sociálních sítích, polarizováni ohledně vojenské pomoci. Tento závěr možná odráží fragmentované a polarizované online prostředí, které ovlivňuje názory panelistů na válku a podporu jejich země jí.

Respondenti, jejichž ekonomická situace byla obtížná nebo se během dvou let zhoršila, změnili názor na ubytování Ukrajinců a posílání vojenské pomoci ve větší míře než ti, jejichž situace byla nebo se stala snadnou (Obrázky 6(a) a 6(b)). Téměř každý pátý (18,1 %) těch, jejichž ekonomická situace byla během dvou let obtížná, stáhl svou podporu vládnímu bydlení Ukrajinců, zatímco 22 % těch, jejichž ekonomická situace se zhoršila, stáhlo podporu vládní vojenské pomoci.

Zkušenost s nedostatkem – nemožnost si dovolit základní ekonomické a sociální potřeby – je dalším silným faktorem podpory vysídlených Ukrajinců. Mnozí z těch, kteří původně podporovali pomoc své vládě na Ukrajině a Ukrajincům (tvrdili, že jejich vláda poskytla příliš málo nebo dostatečnou částku) a pak změnili názor (tvrdí, že jejich vláda dává příliš mnoho), také uvedli, že si v roce 2024 nemohou dovolit alespoň jednu základní potřebu, ať už výměnu oblečení nebo nábytku, přístup k internetu nebo setkání s přáteli a rodinou.

Struktura panelu umožňuje stejným respondentům být kladeny stejné otázky s dvouletým odstupem a vypočítat rozdíl mezi odpověďmi za roky 2022 a 2024. To umožňuje analyzovat ty, kteří v průběhu času stáhli podporu vládní pomoci, spolu s jakoukoli změnou jejich osobní a finanční pohody. Pokles osobní a finanční pohody je znám jako jeden z klíčových faktorů třenic mezi občany země a migranty a uprchlíky. Přestože výsledky se týkají pouze panelistů, je přesto poučné vědět, co vedlo některé Evropany k stažení podpory Ukrajině.

Analýza zjistila, že ti, jejichž duševní stav se zhoršil, měli větší tendenci stáhnout podporu vládnímu bydlení Ukrajinců. Navíc podpora klesla i mezi těmi, kteří se válkou méně obávali, a těmi, kteří zažili nedostatek. Ve srovnání se středoevropskými a středoevropskými zeměmi byl větší pokles podpory zaznamenán v kontinentální Evropě a Irsku, východním Středomoří a balkánských státech, zatímco severské a západostředomořské země si udržely podporu na stejné úrovni.

Podobný obraz je vidět i při pohledu na stažení podpory pro posílání vojenské pomoci. Podpora v roce 2024 klesla mezi respondenty, kteří se válkou méně obávali a měli nižší důvěru ve svou vládu. Někdo, kdo viděl erozi své ekonomické prosperity – nárůst obtíží s vyplacením peněz nebo zažívání nedostatku – měl větší pravděpodobnost stažení podpory. Navíc ti, kteří získávali zprávy přes sociální média nebo přešli na sociální média pro zpravodajství mezi lety 2022 a 2024, měli větší pravděpodobnost, že stáhli svou podporu vládním vojenským pomoci. Zjištění naznačují, že prostředí sociálních médií může poskytovat nepřesný obraz konfliktu, což ovlivňuje názor publika proti podpoře Ukrajiny.

Velká část Evropanů stále podporuje Ukrajinu a opatření svých vlád na pomoc zemi a jejím obyvatelům: 75,1 % podporuje ubytování vysídlených Ukrajinců, 82,4 % podporuje humanitární pomoc Ukrajině a 65,2 % vojenskou pomoc. Přesto se zdá, že značná část populace EU zažívá únavu z války. To platí zejména pro ty, kteří od vypuknutí války nejvíce bojují s rostoucími životními náklady. Výsledky e-průzkumu Eurofoundu ukazují, jakou roli hrají sociální média v poklesu podpory.

EU zavedla několik opatření ke zmírnění negativních dopadů války na své občany. Vytvořila agilní systém pro absorpci ekonomických šoků včetně energetických balíčků po ruské invazi, který navzdory krizi životních nákladů účinně omezil cenu na trhu s energií a omezil negativní dopady na životy občanů. [3] A zavázala se podporovat zdravé demokracie a silný právní stát prostřednictvím Evropského akčního plánu pro demokracii a Štítu demokracie s cílem bojovat proti dezinformacím a posílit svobodu médií, což může pomoci řešit zjevně rostoucí rozdělení veřejného mínění kolem války.