Pracovněprávní vztahy a sociální dialog

Hlavní zjištění výzkumu nadace Eurofound slouží jako podklad pro tvůrce politik při řešení některých klíčových problémů v této oblasti.

• Sociální partneři hrají prostřednictvím kolektivního vyjednávání zásadní roli v zajišťování spravedlivého zacházení s evropskými pracovníky a stabilního a předvídatelného rámce pro zaměstnavatele.
• Účinné kolektivní vyjednávání zajišťuje, aby se mohla hospodářská soutěž mezi podniky soustřeďovat spíše na rostoucí účinnost než na využívání pracovní síly, a to pomocí společných pravidel, pokud jde o podmínky odměňování a pracovní podmínky.
• Systémy pracovněprávních vztahů jsou stále více ohrožovány změnami ve společnosti, na trzích práce a v organizaci práce. To vyvolalo problémy týkající se kapacity hlavních účastníků v systémech pracovněprávních vztahů v členských státech.
• Ze zjištění týkajících se odměňování vyplývá, že sedm z deseti pracovníků s minimální mzdou v EU udává přinejmenším určité problémy vyjít s příjmem ve srovnání s méně než pěti z deseti ostatních pracovníků. Tyto údaje se však mezi jednotlivými zeměmi značně liší. V souvislosti s pandemií mohou hrát minimální mzdy určitou roli v kombinaci politických strategií, jejichž cílem je stabilizovat příjmy, a tudíž poptávku, a zmírnit tak sestupnou spirálu vedoucí k recesi nebo depresi.
• Efektivní evropský sociální dialog závisí na silných vazbách na vnitrostátní úroveň, aby agenda EU zůstala relevantní a samostatné dohody EU byly prováděny smysluplným způsobem na vnitrostátní úrovni.
• Ačkoli z evropského sociálního dialogu vyplynulo několik společných iniciativ, bylo prozatím uzavřeno pouze několik málo dohod. V některých odvětvích panují obavy, že žádosti sociálních partnerů o provádění dohod prostřednictvím evropských právních předpisů byly zamítnuty a že je zapotřebí lepších vazeb mezi EU a členskými státy.
• Klesající trendy v hustotě odborových organizací jsou v mnoha členských státech předmětem obav. Méně než jedno ze tří pracovišť (s 10 a více zaměstnanci) v EU (29 %) má určitou formu zastoupení zaměstnanců. Legislativní požadavky jsou klíčovým faktorem pro existenci takového zastoupení.
• Kolektivní vyjednávání zůstává jádrem systémů pracovněprávních vztahů v EU. Tvůrci politik by měli využít příležitosti krize COVID-19 k zavedení nových iniciativ na podporu a posílení kolektivního vyjednávání.
• Kromě úsilí sociálních partnerů vyžaduje efektivní sociální dialog spolu s dobře fungujícími pracovněprávními vztahy veřejné prostředky a podporu veřejných orgánů. Tvůrci politik by měli prozkoumat nové možnosti předávání znalostí, poskytování zdrojů a spolupráce se sociálními partnery na unijní i vnitrostátní úrovni.
• Pro zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění a společenský pokrok v EU je zásadní ochrana a podpora spravedlivých, dobře fungujících a vyvážených pracovněprávních vztahů. Po pandemii COVID-19 to bude také důležitý způsob pro tvůrce politik, jak integrovat sociální a ekonomické aspekty EU, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv.