Veřejné služby
Veřejné služby, jako je zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání a doprava, jsou nezbytné pro dosažení vysoké úrovně sociální ochrany, sociální soudržnosti a sociální inkluze. Úspěch jejich úspěchu v proměnlivém sociálním a demografickém prostředí však určuje kvalita a přístup ke službám. Výzvou pro tvůrce politik je zajistit návrh a poskytování zdravotních a sociálních služeb, které odpovídají různorodým potřebám občanů. Tuto výzvu ještě zhoršily vážné finanční omezení a rostoucí poptávka, částečně způsobená demografickým stárnutím a částečně přílivem uprchlíků do Evropy. Kromě dostupnosti a kvality se objevují i nové problémy. Patří sem příležitosti digitalizace, spolu s rizikem, že nové digitální kanály pro poskytování služeb mohou izolovat již znevýhodněné komunity a potenciální hrozbou rostoucí rozmanitosti poskytovatelů služeb v přístupu k veřejným službám a jejich kvalitě.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Europe’s digital welfare revolution: Progress at what price?
As Europe races to digitalise its social protection systems, the promise of efficiency collides with the reality of exclusion—creating a paradox where the most vulnerable risk being left furthest behind.Na práci pro děti záleží: Přehled poskytování služeb a pracovní síly v Evropě
Podpora dobrých životních podmínek dětí a boj proti dětské chudobě jsou klíčovými cíli nové Evropské komise. Tato zpráva analyzuje trendy a rozdíly v dostupnosti služeb pro děti, které je třeba řešit, abychom toho dosáhli. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci hrají nedílnou roli při určování kvality a dostupnosti těchto služeb, popisuje tato zpráva současný stav pracovních podmínek zaměstnanců a možností odborné přípravy. Dobré pracovní podmínky a cenově dostupné vysoce kvalitní služby, jako je předškolní vzdělávání a péče, rovněž hrají klíčovou úlohu při podpoře účasti na trhu práce a zvyšování produktivity.
Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits
This report focuses on unemployment and minimum income benefits for people of working age. Individuals with short or no employment records (mainly young people), the self-employed, those with non-standard working arrangements, and the long-term unemployed are often not entitled to higher-tier, or any, unemployment benefits. No Member State was identified where more than 80% of those entitled to minimum income benefits receive them. Benefit recipients at higher risk of having an inadequate income include those without access to social housing in areas with high housing costs, unemployed individuals whose most recent job was low paid and the long-term unemployed people. The report also investigates the rejection of applications (frequently, around 30% are rejected), the digitalisation of application processes (most common for unemployment benefits) and economic activation requirements (typically, 1–6% of benefit recipients annually are sanctioned for not complying with activity requirements) and service entitlements.
Eurofound zkoumá potřeby občanů obecně, se zvláštním zaměřením na mladé lidi, starší osoby a osoby s fyzickými či duševními problémy. Monitoruje a analyzuje změny ve veřejných službách způsobené rozpočtovými omezeními, změnami politik a pokrokem v technologiích a digitalizaci. Výzkum Eurofoundu zaměřený na veřejné služby také zkoumá pohledy poskytovatelů služeb a jejich reakci na měnící se potřeby uživatelů.
Balíček sociálních investic Evropské komise, zahájený v roce 2013, vyzval členské státy, aby kladly větší důraz na kvalitní veřejné služby. Zdůraznila důležitost zlepšení přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči o děti, stejně jako kvalitní zdravotní péči jako klíčový prvek pro zlepšení celkového zdraví a udržení produktivity pracovní síly. V květnu 2019 Rada EU přijala doporučení o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče, které má členské státy podpořit při zlepšování přístupu a kvality poskytovaných služeb. Následně byla v červnu 2021 přijata Evropská záruka pro děti, která si klade za cíl zajistit, aby všechny děti měly přístup k těm nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče a vzdělání.
Dále strategie Digitálního jednotného trhu Komise pro Evropu, přijatá v roce 2015, klade důraz na modernizaci veřejných služeb jako způsob zvýšení konkurenceschopnosti. Přijímání nových technologií, online veřejných služeb a přeshraniční interoperability je klíčové pro zvýšení nákladové efektivity a kvality služeb. Digitální dekáda EU, oznámená v roce 2021, stanovuje vizi digitální transformace Evropy do roku 2030. Uvádí čtyři klíčové oblasti, z nichž jednou je digitalizace veřejných služeb.
Evropská komise: Balíček sociálních investicopens in new tab
Evropská komise: Výbor pro sociální ochranuopens in new tab
Evropská komise: Evropská záruka pro dětiopens in new tab
Evropská komise: Evropské digitální desetiletí: digitální cíle pro rok 2030opens in new tab
Evropská komise: Podpora našeho evropského způsobu životaopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
20 September 2023
Guaranteeing access to services for children in the EU
The European Child Guarantee was established in 2021 to ensure that children in need have access to a set of key services. This policy brief analyses trends and disparities in children’s access to early childhood education and care, education, healthcare, nutrition and housing. This is done using a convergence analysis, which tracks whether Member States are improving in respect of specific performance indicators and whether disparities between them are expanding or narrowing. The analysis, where possible, also looks at the differences between urban and rural areas and between children living in households with different levels of income and risk of social exclusion. The indicators chosen for analysis highlight the links between the Guarantee, the European Semester and the Social Scoreboard.
16 August 2023
Social services in Europe: Adapting to a new reality
This report addresses the impact of the COVID-19 crisis on social services in the EU. While the pandemic negatively affected social services, it nevertheless provided lessons on how to adapt them in response to new challenges and social risks. One lesson, for instance, is that policies should be developed to make better use of digitalisation in the sector, to improve access to new technologies and training for both workers and services’ target groups. And, most importantly, there is a need for clear contingency plans and funding for adaptation in times of crisis.
An increase in public expenditure on social protection, healthcare and education was a critical part of the pandemic response. However, there is uncertainty about the future development of social services in the context of the overarching policy interest and investment in the green and digital transition. This implies that the contribution of social services to the resilience of European societies needs to remain in the policy debate and that policies should be further fine-tuned.
7 September 2022
Access to essential services for people on low incomes: Energy, public transport and digital communications
In collecting information on essential services, the European Commission requested Eurofound to provide input on certain aspects of existing and planned measures in the Member States to improve access to essential services in reference to Principle 20 of the European Pillar of Social Rights. For this exercise, the scope was on energy services, public transport, and digital communications, and the focus on people at risk of poverty or social exclusion (in most cases in practice, people on low incomes). This paper provides an overview of the measures in the Member States based mainly on the inputs from the Network of Eurofound Correspondents, collected in February–March 2022. The paper reviews the measures across the entire EU by clustering the major types or targets of the measures to make essential services accessible, and by succinctly listing main country-level examples. It provides information for understanding the diversity and similarities of the measures applied and suggests pointers on areas where policy action could be developed.
30 September 2021
COVID-19: A turning point for upward convergence in health and healthcare in the EU?
The impact of COVID-19 has moved public health up the EU social policy agenda. As the EU directs its efforts towards establishing a European Health Union to guard against future health crises, this policy brief examines the extent to which the EU achieved upward convergence in terms of health and healthcare outcomes, as well as health expenditures and delivery, prior to the pandemic. It also examines convergence patterns in infections and deaths from COVID-19 and in the mitigating measures adopted by the EU and national governments.
The findings indicate that, from 2008 to 2019, the health of EU citizens improved overall, and Member States converged in health outcomes, but disparities in government expenditures and delivery of health services continued to widen. Against this background, the COVID-19 pandemic caused further divergence, with death and infection tolls varying greatly across countries. The policy brief stresses that a European Health Union would ideally not only reinforce the crisis preparedness of the EU but also ultimately enable convergence in health and healthcare indicators across its Member States.
14 December 2020
Long-term care workforce: Employment and working conditions
The long-term care (LTC) sector employs a growing share of workers in the EU and is experiencing increasing staff shortages. The LTC workforce is mainly female and a relatively large and increasing proportion is aged 50 years or older. Migrants are often concentrated in certain LTC jobs. This report maps the LTC workforce’s working conditions and the nature of employment and role of collective bargaining in the sector. It also discusses policies to make the sector more attractive, combat undeclared work and improve the situation of a particularly vulnerable group of LTC workers: live-in carers. The report ends with a discussion and policy pointers on addressing expected staff shortages and the challenges around working conditions.
8 October 2020
Access to care services: Early childhood education and care, healthcare and long-term care
The right of access to good-quality care services is highlighted in the European Pillar of Social Rights. This report focuses on three care services: early childhood education and care (ECEC), healthcare, and long-term care. Access to these services has been shown to contribute to reducing inequalities throughout the life cycle and achieving equality for women and persons with disabilities. Drawing on input from the Network of Eurofound Correspondents and Eurofound’s own research, the report presents an overview of the current situation in various EU Member States, Norway and the UK, outlining barriers to the take-up of care services and differences in access issues between population groups. It pays particular attention to three areas that have the potential to improve access to services: ECEC for children with disabilities and special educational needs, e-healthcare and respite care.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Daniel Molinuevo
Senior research managerDaniel Molinuevo je vedoucím výzkumu v oddělení sociální politiky, který do nadace Eurofound nastoupil v roce 2010. Jeho výzkum v oblasti zdravotní a sociální péče se zaměřil na kvalitu a dostupnost služeb, jejich digitální transformaci a pracovní podmínky zaměstnanců. Jeho práce se zaměřovala především na služby pro děti, a to jak v nadaci Eurofound, tak v UNICEF, kde v roce 2021 podporoval implementaci evropské záruky pro děti. Studoval sociologii v Salamance ve Španělsku a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Má magisterský titul v oboru evropských politických a správních studií na College of Europe v Bruggách a magisterský titul v oboru evropské sociální politiky na London School of Economics, kde také pracoval jako výzkumný pracovník.
Hans Dubois
Senior research managerHans Dubois je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení sociálních politik nadace Eurofound. Mezi jeho výzkumná témata patří bydlení, předlužení, zdravotní péče, dlouhodobá péče, sociální dávky, důchod a kvalita života v místní oblasti. Před nástupem do nadace Eurofound působil jako odborný asistent na Kozminského univerzitě ve Varšavě. Získal doktorát v oboru Business Administration and Management na Bocconiho univerzitě (Milán) poté, co pracoval jako výzkumný pracovník na Evropské observatoři zdravotnických systémů a politik (Madrid).
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
