Důvěřovat
Sociální nebo interpersonální důvěra se týká důvěry mezi jednotlivci, zatímco důvěra v instituce je definována jako důvěra ve státní organizace (parlament, vláda, policie nebo soudy) nebo nestátní organizace (média, nevládní organizace (NGO), církve nebo korporace). Důvěra v lidi a instituce je faktorem určujícím kvalitu společnosti, je významným ukazatelem blahobytu na individuální i společenské úrovni a je hlavním veřejným zájmem naší doby. Jak se společnost mění, napětí, účast, zapojení komunity a role vlády, to vše má vliv na úroveň důvěry.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Evropský průzkum pracovních podmínek 2024 – Hlavní body
Tento digitální příběh představuje hlavní body z přehledné zprávy Evropského průzkumu pracovních podmínek 2024. Zkoumá klíčová zjištění z každé kapitoly zprávy se zaměřením na evropskou pracovní sílu, pracovní postupy, měření kvality práce, trendy v kvalitě zaměstnání v průběhu času a kvalitu pracovního života v EU.Evropský průzkum pracovních podmínek 2024: Přehledná zpráva
Nyní již v osmém vydání Evropský průzkum pracovních podmínek 2024 mapuje změny v pracovním životě během více než tří desetiletí. Tento vysoce kvalitní průzkum založený na pravděpodobnosti pokrývá 35 evropských zemí, včetně 27 členských států EU, Norska, Švýcarska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie, Kosova a Srbska. V rámci průzkumu proběhlo přes 36 600 osobních rozhovorů, z nichž každý trval přibližně 45 minut.Formování sociální a zaměstnanosti Evropy
Evropská unie prochází obdobím hluboké transformace – od krize životních nákladů přes zelené a digitální transformace, demografické změny až po geopolitickou nejistotu. V jádru reakce EU na tyto výzvy stojí Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti Evropského parlamentu. S 60 členy hraje výbor ústřední roli při zajištění spravedlivých pracovních podmínek, silné sociální ochrany a rovných příležitostí v celé Unie.Aspekty důvěry jsou zahrnuty v celé řadě výzkumů nadace Eurofound, v jejích průzkumech a dalších výzkumech souvisejících se zlepšováním životních a pracovních podmínek v EU.
Důvěra ve veřejné instituce je důležitým předpokladem pro provedení nezbytné reformy politiky. Pokud jde o opatření, která mohou posílit důvěru v instituce, EU přijímá opatření k posílení právního státu, zvyšování informovanosti občanů a boji proti dezinformacím.
Během velké recese v roce 2008 důvěra v instituce prudce poklesla, ale v letech 2016–2017 se úroveň důvěry a sociální soudržnosti v EU celkově zotavila, vnímané sociální vyloučení se snížilo a aktivní občanství a občanská angažovanost se zvýšily. Bylo zjištěno, že zlepšení kvality veřejných služeb je nejsilnějším hnacím motorem zvyšování důvěry v instituce.
Vzhledem k tomu, že COVID-19 měl dalekosáhlé důsledky, důvěra ve vládu a v sebe navzájem nebyla nikdy důležitějším problémem. Zachování důvěry v instituce v této náročné době má zásadní význam pro zajištění koordinované, komplexní a účinné reakce na pandemii, na ruskou invazi na Ukrajinu, jakož i pro utváření budoucnosti EU.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
16 November 2022
Maintaining trust during the COVID-19 pandemic
The report examines how citizens’ trust in institutions – including national governments, the EU, science and the media – evolved during the COVID-19 pandemic in 2020 and 2021. The role of the media is analysed, in particular the relationship between the use of social media and trust and the impact of misinformation (incorrect or misleading information) and disinformation (deliberately deceptive information) during the crisis period. Based on an extensive literature review, the report describes the consequences of COVID-19 policy measures, with a focus on citizens’ trust in their national institutions and in the EU. The report outlines the dynamics of trust and discontent in the context of the pandemic, including the influence of the vaccination roll-out.
25 July 2022
Trust in national institutions is falling: Data behind the decline
6 July 2022
Fifth round of the Living, working and COVID-19 e-survey: Living in a new era of uncertainty
The fifth round of Eurofound's e-survey, fielded from 25 March to 2 May 2022, sheds light on the social and economic situation of people across Europe two years after COVID-19 was first detected on the European continent. It also explores the reality of living in a new era of uncertainty caused by the war in Ukraine, inflation, and rising energy prices.
The findings of the e-survey reveal the heavy toll of the pandemic, with respondents reporting lower trust in institutions than at the start of the pandemic, poorer mental well-being, a rise in the level of unmet healthcare needs and an increase in the number of households experiencing energy poverty.
9 May 2021
Living, working and COVID-19 (Update April 2021): Mental health and trust decline across EU as pandemic enters another year
The third round of Eurofound's e-survey, fielded in February and March 2021, sheds light on the social and economic situation of people across Europe following nearly a full year of living with COVID-19 restrictions. This report analyses the main findings and tracks ongoing developments and trends across the 27 EU Member States since the survey was first launched in April 2020. It pinpoints issues that have surfaced over the course of the pandemic, such as increased job insecurity due to the threat of job loss, decline in mental well-being levels, erosion of recent gains in gender equality, fall in trust levels vis-à-vis institutions, deterioration of work–life balance and growth of vaccine hesitancy. The results of the survey highlight the need for a holistic approach to support all the groups hit hard by the crisis in order to prevent them from falling further behind.
12 October 2020
European Company Survey 2019 - Workplace practices unlocking employee potential
This report is based on the fourth edition of the European Company Survey (ECS), which was carried out jointly by Eurofound and Cedefop in 2019. It describes a wide range of practices and strategies implemented by European companies in terms of work organisation, human resource management, skills use and skills development, and employee voice. The report shows how these practices are combined and how the resulting ‘bundles of practices’ are associated with two outcomes beneficial to employees and employers: workplace well-being and establishment performance.
The analysis finds that the establishments that are most likely to generate this win–win outcome are those that combine a high degree of worker autonomy, a balanced motivational strategy, a comprehensive training and learning strategy, and high levels of direct employee involvement in decision-making, as well as offering managerial support for these practices. To boost the adoption of employee-oriented practices – particularly in relation to autonomy, skills and employee involvement – managers should be offered appropriate support, as they play a key role in the decision to initiate workplace change. They are also crucial to its success, as they must continuously support the workplace practices implemented.
12 December 2018
Societal change and trust in institutions
As data from the European Quality of Life Surveys and Eurobarometer show, the sharp decline in trust in institutions was a temporary phenomenon during the recession. In some Member States, trust in the EU declined more during this period than trust in national governments, but trust in the EU has generally remained higher than trust in national governments in most countries. The report shows that moderating social tensions and feelings of social exclusion can help to stem the decline in trust. However, to boost trust in institutions, improving the quality of public services is the most powerful driver. A number of encouraging and practical consequences result from trust in public institutions: for example, countries with higher trust in political institutions have a lower level of tax evasion (VAT gap) and greater public support for policy reforms. An executive summary is also available - see Related content.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Daphne Ahrendt
Senior research managerDaphne Ahrendtová je vedoucí výzkumu v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Od svého nástupu do nadace Eurofound v roce 2013 se její práce týkala široké škály oblastí sociální politiky. V současné době koordinuje řízení a rozvoj průzkumů nadace Eurofound a vede přípravu a analýzu elektronických průzkumů COVID-19. Daphne má více než 20 let zkušeností jako výzkumná pracovnice pracující na mezinárodních průzkumech, předtím pracovala v oddělení Eurobarometru v Evropské komisi a v Národním centru pro sociální výzkum v Londýně, kde pracovala na Mezinárodním programu sociálního průzkumu. Daphne je držitelkou magisterského titulu v oboru politiky trestního soudnictví na London School of Economics a bakalářského titulu v oboru politologie na San Francisco State University.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
