Protestní akce a spory v Chorvatsku

Právo na stávku (štrajk) a/nebo na solidární stávku (štrajk solidarnosti) existuje pro pracovníky, zatímco zaměstnavatelé mohou pracovníky vyloučit pouze v reakci na již probíhající stávku. Výluka nesmí začít dříve než osm dní po zahájení stávky. Zákoník práce, článek 205, stanoví, že odbory mají právo vyhlásit a zahájit stávku za účelem ochrany a prosazování ekonomických a sociálních zájmů svých členů nebo proto, že nebyly vyplaceny odměny a náhrady. Ve všech sporech týkajících se uzavření, změny nebo obnovení kolektivní smlouvy mají právo vyhlásit a uspořádat stávku odborové organizace, které byly určeny jako reprezentativní pro účely kolektivního vyjednávání.

Stávka musí být ohlášena zaměstnavateli nebo sdružení zaměstnavatelů, proti kterému je namířena, zatímco solidární stávka musí být ohlášena zaměstnavateli, v jehož prostorách je organizována. V dopise oznamujícím stávku musí být uvedeny důvody stávky; místo, datum a čas jejího zahájení; a způsob jeho provedení. Článek 206 zákoníku práce stanoví, že v případě sporu, který by mohl vyústit ve stávku nebo jinou formu protestní akce, musí být provedeno mediační řízení, s výjimkou případů, kdy strany dosáhnou dohody o alternativním způsobu jeho řešení. Mediaci vede nezávislý mediátor vybraný stranami sporu, který si vyberou buď ze seznamu sestaveného GSV, nebo po vzájemné dohodě.

Mechanismy kolektivního řešení sporů

Zákoník práce, § 205, stanoví, že stávka nesmí začít před ukončením mediačního řízení, pokud takový postup stanoví tento zákon, nebo před ukončením jiných postupů smírného řešení sporů, na nichž se strany dohodnou.

Řešení sporů mediací

Výše zmíněnou povinnou mediaci vede mediátor vybraný stranami sporu ze seznamu sestaveného GSV nebo určeného vzájemnou dohodou. Odměny mediátorů jsou stanoveny rozhodnutím ministra práce na základě předchozího stanoviska GSV a se souhlasem ministra financí. Ministr musí spolu s předchozím stanoviskem GSV přijmout nařízení, které upravuje způsoby výběru mediátorů, průběh mediačního řízení a výkon administrativních úkonů nezbytných pro toto řízení. Článek 208 stanoví lhůtu pro ukončení mediačního řízení. Pokud se strany sporu nedohodnou jinak, musí být povinná mediace stanovená zákonem práce ukončena do pěti dnů od podání informace o sporu GSV nebo úřadu státní správy v okrese odpovědném za pracovněprávní záležitosti.

Řešení sporů rozhodčím řízením

Zákoník práce, články 210–212, stanoví řešení sporů v rozhodčím řízení. Strany sporu se mohou dohodnout, že svůj kolektivní pracovní spor předloží rozhodčímu orgánu. Jmenování jednotlivého rozhodce nebo rozhodčího senátu a další otázky související s rozhodčím řízením mohou být upraveny kolektivní smlouvou nebo dohodou stran uzavřenou po vzniku sporu. Otázky, které mohou být rozhodnuty v rozhodčím řízení, jsou stanoveny v článku 211. Tento článek stanoví, jak musí strany ve své dohodě o předložení sporu rozhodčímu orgánu vymezit problém, který má být vyřešen. Rozhodčí orgán může rozhodovat pouze o otázkách, které mu byly předloženy stranami sporu. Pokud se spor týká aplikace právních předpisů nebo kolektivní smlouvy, rozhodčí orgán vychází při svém rozhodování z příslušných právních předpisů, nařízení nebo kolektivní smlouvy. Pokud se spor týká uzavření, změny nebo obnovení kolektivní smlouvy, rozhodčí orgán založí své rozhodnutí na spravedlivých základech. Nestanoví-li strany sporu v kolektivní smlouvě nebo v dohodě o předložení sporu rozhodčímu orgánu jinak, musí rozhodčí nález obsahovat důvody nálezu. Proti rozhodčímu nálezu není přípustné odvolání. Pokud se spor týká uzavření, změny nebo obnovení kolektivní smlouvy, má rozhodčí nález právní sílu a účinky takové smlouvy.

Individuální mechanismy řešení sporů

Článek 209 zákoníku práce upravuje rozhodnutí stran a jejich účinky a stanoví, že strany mohou mediační řízení uzavřít dohodou. Dohoda uzavřená v případě sporu týkajícího se uzavření, změny nebo obnovení kolektivní smlouvy má právní sílu a účinek kolektivní smlouvy. Dohoda dosažená v případě sporu o odměnu a kompenzaci může být použita k dohodě o způsobu a dynamice platby.

Z údajů bývalého vládního úřadu pro sociální partnerství vyplývá, že v roce 2012 bylo řešeno 100 případů (45 vyřešených nebo podmíněně vyřešených) a v roce 2013 bylo řešeno 137 případů (70 vyřešených), což je významný nárůst ve srovnání s rokem 2011, kdy bylo 100 případů (46 vyřešeno). V roce 2014 se snížil jak počet případů, tak procento úspěšně vyřešených věcí, a přestože se v letech 2015 a 2016 snížil i absolutní počet případů, procento úspěšně vyřešených případů se v obou těchto letech zvýšilo. V roce 2017 se výrazně zvýšil absolutní počet mediací v kolektivních pracovních sporech, zatímco procento úspěšně vyřešených případů se zvýšilo o jeden procentní bod. Počet případů se v letech 2018 a 2019 zvýšil, ale procento úspěšně vyřešených případů se snížilo. V roce 2020 se výrazně snížil počet případů, zatímco podíl úspěšně vyřešených případů se mírně snížil.

Využívání mechanismů řešení sporů, 2012–2020

Poznámka: Údaje jsou k dispozici pouze do roku 2020.

Zdroj: GSV, nedatováno