Minimální mzda v Česku
Information for this page was compiled during December 2025 and early 2026. Most Member States had already transposed the EU minimum wage directive at this point. Those that had not yet fully completed transposition or where the information was not yet publicly available include Bulgaria, Cyprus, Luxemburg, Poland and Portugal. These profiles will be updated consecutively as the information becomes available. Users are invited to contact our experts on minimum wage if they are aware of changes.
Tento profil popisuje, jak jsou minimální mzdy regulovány a stanoveny v Česku. Lze jej číst jako podkladové informace pro každoroční přehled stanovování minimální mzdy od Eurofoundu.
V České republice je každoročně stanovena národní zákonná minimální mzda prostřednictvím sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí při sbírání zákonů. Toto nařízení také stanovuje tzv. garantovanou mzdu. Od roku 2025 byly v soukromém sektoru zrušeny garantované mzdy a platí pouze zákonná minimální mzda. Garantované platy ve veřejném sektoru zůstávají v platnosti, kde od 1. ledna 2025 jsou uplatněny pouze čtyři skupiny garantovaných mezd místo původních osmi. Tyto skupiny se rozlišují podle složitosti, odpovědnosti a úsilí potřebného k vykonání práce. Nejnižší úroveň garantované mzdy v první pracovní skupině odpovídá základní úrovni minimální mzdy.
Kromě sociálních partnerů je třeba mezi relevantními aktéry při určování zákonné minimální mzdy zmínit také Ministerstvo financí České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nakonec má Ministerstvo práce a sociálních věcí právo stanovit minimální mzdu prostřednictvím komunikace.
Rada hospodářských a sociálních dohod České republikyopens in new tab
Česko-moravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)opens in new tab
Sdružení nezávislých odborů (Asociace samostatných odborů, ASO)opens in new tab
Vláda České republiky (Vláda České republiky)opens in new tab
Ministerstvo financí České republiky (Ministerstvo financí ČR, MF ČR)opens in new tab
Na základě novelizovaného § 111 zákona č. 262/2006 Sb. (Pracovní zákoník) musí Ministerstvo financí vydat sdělení do 23. srpna, které předpovídá průměrnou hrubou mzdu pro příští kalendářní rok. Následně nařízením, po předchozí konzultaci se sociálními partnery v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky, s ohledem na analýzu přiměřenosti, vláda stanovila koeficient pro výpočet minimální mzdy na příští dva roky, kterým se násobí předpověď průměrné hrubé mzdy. Nakonec Ministerstvo práce a sociálních věcí do 30. září zveřejní ve Sbírce zákonů částku minimální mzdy vypočítanou na základě uvedené předpovědi vynásobené koeficientem. V roce 2026 vláda použije stejný postup k určení koeficientů pro výpočet minimální mzdy pro roky 2027 a 2028.
Současná právní regulace uvádí v § 111 zákona č. 262/2006 Sb. (Pracovní zákoník) cíl přiměřenosti vypočítané minimální mzdy. Konkrétně bude určen ohledně životních nákladů, obecné úrovně mezd a jejich rozdělení, tempa růstu mezd a dlouhodobé míry produktivity. Pro posouzení dostatečnosti minimální mzdy byla stanovena indikativní referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Criterion | How is this defined/operationalised? | Regulation or practice |
Indicators and trends of the national economy | The resulting minimum wage should be adequate, in particular in relation to the purchasing power of the minimum wage with regard to the cost of living, to the general level of wages and their distribution, to the rate of wage growth and to the long-term rate of productivity. | Section 111, paragraph 1, letter a 3 of the Labour Code. |
Minimum wage/average wage ratio | To assess the adequacy of the minimum wage, an indicative reference value of 47% of the average gross wage in the national economy shall be used. | Section 111, paragraph 1, letter a 3 of the Labour Code. |
Podle stanoveného cíle Ministerstva práce a sociálních věcí by se podíl minimální mzdy na průměrné hrubé mzdě měl v následujících letech postupně zvyšovat. V roce 2024 to bylo 41,2 %, v roce 2025 přibližně 42,2 % a v roce 2026 by mělo vzrůst na přibližně 43,5 %. Očekává se, že poroste ročně přibližně o 1,2 procentního bodu, aby bylo dosaženo výše uvedeného cíle 47 % v roce 2029.
Minimální mzda platí pro všechny zaměstnance. Zákoník práce (§ 111) definuje minimální mzdu jako nejnižší přípustnou částku mzdy za práci ve standardním pracovním vztahu. Bez ohledu na termín vyplácení (mzdy, plat nebo odměna z dohody) nesmí v soukromém i veřejném sektoru klesnout pod minimální mzdu. Odměna založená na smlouvě se vztahuje na konkrétní pracovní uspořádání, jako jsou pracovní smlouvy nebo pracovní aktivity.
Česká republika má pojem zvaný garantovaný plat (zákoník práce, § 112). Podle zákona nesmí být jeho nejvyšší úroveň (odpovídající první pracovní skupině) nižší než minimální mzda. Vyšší garantované mzdy jsou určovány na základě složitosti, odpovědnosti a úsilí potřebného k vykonání práce.
Od 1. ledna 2025 byly v soukromém sektoru zrušeny garantované mzdy. Proto zde platí pouze limit minimální mzdy. Nicméně garantované platy ve státním sektoru zůstávají v platnosti, kde byly uplatněny pouze 4 skupiny garantovaných mezd místo původních osmi. Zmíněné čtyři skupiny pracovních míst s progresivní minimální mzdou jsou určeny na základě vládního nařízení č. 222/2010 Sb., Katalogu pracovních míst ve veřejných službách a správě.
Příslušné sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí stanovuje minimální mzdu jak jako měsíční, tak hodinovou sazbu. Tyto sazby platí pro standardní pracovní týden o 40 hodinách.
Zákoník práce (§ 111) upřesňuje, že minimální mzda nezahrnuje mzdu za přesčasy, navíc za práci o svátcích, v noci, v obtížném pracovním prostředí nebo v sobotu a neděli.
Podobně jako u vyšších mezd mohou zaměstnavatelé odečíst náklady na jídlo a ubytování z minimální mzdy, ale pouze se souhlasem zaměstnance.
Daňové odpočty určuje zákon o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb.). Tento zákon nerozlišuje mezi těmi, kdo vydělávají minimální mzdu, a těmi, kteří pobírají vyšší mzdy, pokud jde o odpočty.
Zákon o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb.opens in new tab)
Výzkumný ústav pro pracovní a sociální záležitosti provádí analýzu dostatečnosti minimální mzdy od roku 2024. Další analýzy, které budou hodnotit minimální mzdu v letech 2024 a 2025, budou provedeny v roce 2026.
Špeciánová, J., Beran, V., Vyhlídal, J., Bílková, D. (2024), Metodika hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v České republicePDFopens in new tab. [Metodika hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v České republice.], RILSA.
Špeciánová, J., Beran, V., Petřeková, V., Vyhlídal, J. (2024), Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR: 2023PDFopens in new tab. [Analýza dostatečnosti minimální mzdy v České republice: 2023.], RILSA.
Bittner, J. (2023), 'Jak změny minimální mzdy ovlivňují spotřebu domácnostíopens in new tab?' Statistika - Statistics and Economy Journal, č. 1, s. 5–29.
Fialová, K. (2022), Nízké mzdy v Česku: Ekonomické a sociální souvislostiPDFopens in new tab, (Nízké mzdy v České republice: ekonomické a sociální kontexty), Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, Praha.
Fialova, K. a Mysikova, M. (2021), 'Slouží nízké minimální mzdy pracovníkům? Případová studie České a Slovenské republikyopens in new tab, Baltic Journal of Economics, sv. 21, č. 1, s. 43–59.
TREXIMA, (2021), Vliv minimální mzdy a návrh řešení přetrvávajících problémů (Dopad minimální mzdy a návrh řešení přetrvávajících problémů),PDFopens in new tab TREXIMAPDFopens in new tab, Praha.
Chytilová, H. a Frejlich, P. (2020), 'Koncept kontroverze minimální mzdy: případ České republikyopens in new tab', Politická ekonomie, sv. 68, č. 4, s. 423–442.
Grossmann, J., Jurajda, Š. a Smolka, V. (2019), Dopady zvýšení minimální mzdy v letech 2013 až 2017 na zaměstnanost a mzdy v České republiceopens in new tab, Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA – CERGE EI), Praha.
Schulz, J. (2018), 'Motivační funkce minimální mzdy: případová studie České republikyopens in new tab', FÓRUM sociální politiky, sv. 12, č. 6, s. 2–10.
Pavelka, T., Skála, M. a Čadil, J. (2014), Vybrané otázky minimální mzdy v České republicePDFopens in new tab, E a M: Ekonomie a Management, sv. 17, č. 4, s. 30–45.
Oddělení analýzy a informací Úřadu vlády České republiky (2014), Dopad minimální mzdy na nezaměstnanost v České republicePDFopens in new tab, Úřad vlády České republiky, Praha.
Duspivová, K., Kantorová, P., Matějka, M., Spáčil, P., Smolka, V., Šustová, Š. et al (2013), Hodnocení vlivu minimální mzdy na sociálně ekonomický vývoj ČRopens in new tab (Hodnocení vlivu minimální mzdy), TREXIMA.
Fialová, K. a Mysíková, M. (2009), 'Minimální mzda: důsledky trhu práce v České republicePDFopens in new tab', Finance a Úvěr - Czech Journal of Economics and Finance, sv. 59, č. 3, s. 255–274.
