Minimální mzda v Německu

• Zákon upravující obecnou minimální mzdu (Zákon o minimální mzdě)opens in new tab

• Jednací řád Komise pro minimální mzduPDFopens in new tab ze dne 21. ledna 2025

• Nařízení o úpravě minimální mzdy č. 5 ze dne 9. září 2025PDFopens in new tab

• Zákon o kolektivní smlouvěopens in new tab

• Zákon o vyměstňování pracovníkůopens in new tab

• Zákon o dočasném zaměstnáníopens in new tab

Zákonná minimální mzda je stanovena ministerským nařízením na návrh Komise pro minimální mzdu každé dva roky. Podle zákona o minimální mzdě (§ 4(2)) je Komise pro minimální mzdu nově jmenována každých pět let. Skládá se z předsedy a tří členů z každé strany sociálních partnerů. Zástupci sociálních partnerů a předseda mají hlasovací práva. Dva další poradní členové z vědecké komunity nemají hlasovací právo v rozhodnutích komise. Navrhují je sociální partneři, ale musí být nezávislé na organizacích sociálních partnerů (například nesmí být zaměstnány výzkumnými ústavy financovanými organizací sociálního partnerství). Federální vláda jmenuje předsedu na společný návrh zastřešujících organizací zaměstnavatelských organizací a odborů. Komise pro minimální mzdu je podporována sekretariátem, který má v současnosti osm zaměstnanců. Sekretariát sídlí ve Federálním institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BAUA) jako samostatná organizační jednotka financovaná spolkovým spolkem (rozpočet na rok 2024 přibližně 1,36 milionu eur). Podporuje komisi mimo jiné vědeckým hodnocením minimální mzdy a poskytuje informace a rady zaměstnancům a firmám.

• Informace o práci Komise pro minimální mzduopens in new tab – Mindestlohnkommission

Podle zákona o minimální mzdě (§ 9) Komise pro minimální mzdu každé dva roky v červnu přijímá usnesení s návrhem na úroveň minimální mzdy na příští dva roky, začínající v lednu následujícího roku. Oddíl 10 stanoví, že komise rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů. Předseda se nejprve zdrží hlasování. Pokud rezoluce nemá většinu, předseda předkládá kompromisní návrh. Pouze pokud po jednáních o kompromisním návrhu stále nebude většina, předseda hlasuje. Komise pro minimální mzdu může organizovat slyšení se střešními organizacemi zaměstnavatelských organizací a odborů, sektorovými zaměstnavatelskými organizacemi a odbory, církevními organizacemi podle veřejného práva, charitativními sdruženími, sdruženími zastupujícími ekonomické a sociální zájmy a dalšími dotčenými minimální mzdou. Využívá také informace a odborné názory externích institucí. Oddíl 9 dále stanoví, že Komise musí poskytnout písemné odůvodnění svého rozhodnutí a předložit spolu s usnesením zprávu s hodnocením dopadu minimální mzdy na ochranu pracovníků, konkurenci, zaměstnanost v určitých odvětvích odvětví a regionech, stejně jako produktivitu.

Podle § 11, když Komise pro minimální mzdu přijme své usnesení, vláda připraví právní nařízení o stanovení minimální mzdy. Po zveřejnění návrhu nařízení mají sociální partneři a občanské organizace možnost předložit písemná stanoviska k návrhu do tří týdnů. Vláda pak může učinit úpravu minimální mzdy navrženou Komisí pro minimální mzdu závaznou pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance prostřednictvím zákonného nařízení bez souhlasu Bundesratu (druhé spolkové komory zastupující německé spolkové země (Bundesländer). Federální vláda může beze změny realizovat pouze návrh Komise pro minimální mzdu a nemůže stanovit jinou částku. Pokud rozhodnutí nebude realizováno, současná úroveň minimální mzdy zůstane.

Podle § 9odst. 2 zákona o minimální mzdě je Komise pro minimální mzdu při stanovování minimální mzdy "následně řízena kolektivním vývojem mezd". Data o kolektivním vývoji mezd jsou čerpána z Indexu kolektivně vyjednávaných mezd (Tariflohnindex) Federálního statistického úřadu. Konkrétně v souladu s definicí zákonné minimální mzdy jako hodinové mzdy se jako základ používají kolektivní hodinové výdělky.

Dále Komise pro minimální mzdu rozhoduje podle stejného článku 9(2) zákona o minimální mzdě v kontextu celkového posouzení následujících kritérií:

• odpovídající minimální úroveň ochrany pracovníků

• neohrožuje zaměstnání

• Spravedlivé a účinné podmínky soutěže

Od 21. ledna 2025 také jednací řád Komise pro minimální mzdu předpokládá, že Komise bude posuzovat referenční hodnotu 60 % hrubé mediánové mzdy zaměstnanců na plný úvazek v souladu se směrnicí EU o minimální mzdě.

Při zavádění výše uvedených právních kritérií pro posouzení vhodnosti úprav zákonné minimální mzdy Komise pro minimální mzdu zkoumá vývoj nízkých mezd pod a nad zákonnou minimální mzdou na základě dat ze Strukturálního průzkumu příjmů (VSE) a Průzkumů výdělků (VE), doplněných hodnoceními čtvrtletního průzkumu příjmů (VVE) a Socioekonomického panelu (SOEP). Komise dále zkoumá dodržování zákonné minimální mzdy na základě dat z 'Finanční kontroly nedeklarované práce', jednotky Generálního celního ředitelství, která monitoruje dodržování minimální mzdy. Aby komise zkoumala dopad minimální mzdy na příjem sociálních dávek, zejména minimálních příjmových dávek na základě Sociálního zákoníku II, čerpá data z několika statistik Federální agentury pro zaměstnanost.

Pokud jde o zaměstnání (východ/západ; výhradně zaměstnanci na částečný úvazek; zaměstnanci podléhající příspěvkům na sociální pojištění (s výjimkou stážistů) s menší částečným úvazkem; zaměstnanci podléhající příspěvkům na sociální pojištění (s výjimkou stážistů)) a údaje o nezaměstnanosti (východ/západ; děleno podle pohlaví, věku, národnosti) komise využívá údaje Federální agentury pro zaměstnanost.

Komise se také zabývá vývojem pracovní doby (Strukturální průzkum příjmů (VSE); Průzkumy zisků (VE); Socioekonomický panel (SOEP), panel pro zřízení Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB), průzkum pracovní doby Federálního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BAuA), volná místa pro analýzu nabídky a poptávky po pracovní síle (statistiky Federální agentury pro zaměstnanost; Průzkum pracovních míst IAB), vývoj týkající se učňovských programů a dalšího vzdělávání (statistiky Spolkového ministerstva školství a výzkumu; IAB Job Survey) a vývojem týkající se samostatné výdělečné činnosti (Mannheimský firemní panel (MUP); Socioekonomický panel (SOEP)).

Pro data týkající se dopadu minimální mzdy na konkurenci čerpá Komise pro minimální mzdu z údajů z IAB Job Survey, Structural Earnings Survey (VSE) a Company Survey od Ipsos. Produktivita práce a náklady na práci se posuzují pomocí údajů Federálního statistického úřadu (Index nákladů na práci, Národní účty). Další použitá data se týkají investic (IAB Establishment Panel), cen (statistiky Federálního statistického úřadu), soukromé spotřeby (statistiky Federálního statistického úřadu), zisků (statistiky Federálního statistického úřadu, národní účty; Panel společností IAB), a statistiky registrace podniků a insolvence (Federální statistický úřad).

Dne 21. ledna 2025 Komise pro minimální mzdu změnila svůj jednací řád tak, aby vyhověla příslušným ustanovením směrnice EU o minimální mzdě. Podle oddílu 2 odstavce (1) a) o "Kritériích pro úpravu zákonné minimální mzdy" dodal, že kromě kritérií stanovených v německém zákoně o minimální mzdě bude Komise zohledňovat "referenční hodnotu 60 % hrubé mediánové mzdy zaměstnanců na plný úvazek" v souladu se směrnicí EU o minimální mzdě. Komise pro minimální mzdu však nerozhoduje pouze na základě tohoto referenčního kritéria, ale nadále provádí celkové hodnocení všech výše uvedených právních kritérií.

Podle § 1 odst. 1 zákona o minimální mzdě má "každý pracovník nárok na odměnu od svého zaměstnavatele ve výši nejméně odpovídající minimální mzdě". Stážisté se kvalifikují jako pracovníci, pokud jejich stáž není součástí oficiálního vzdělávacího programu (např. vysokoškolské studium, škola) a pokud přesahuje tři měsíce. Také děti zahrnuté v zákoně o ochraně zaměstnání mládeže (Jugendarbeitsschutzgesetz), které nedokončily žádné odborné vzdělávání, nejsou považovány za pracovníky ve smyslu tohoto zákona. Dále učni nejsou definováni jako dělníci. Dostávají minimální odměnu podle odstavce 17 zákona o odborném vzdělávání (BBiG).

Dlouhodobě nezaměstnaní podle definice v Sociálním zákoníku III (pracovníci, kteří jsou nezaměstnaní 12 měsíců a déle) nemají právně nárok na minimální mzdu během prvních šesti měsíců zaměstnání.

Sazby pro učně

Učni dostávají minimální odměnu podle odstavce 17 zákona o odborném vzdělávání (BBiG):

• Zákon o odborném vzdělávání (BBiG)opens in new tab

Zákonné minimální mzdy specifické pro odvětví

Kromě zákonné minimální mzdy existují i průmyslově specifické minimální mzdy s mzdovými úrovněmi nad zákonnou minimální mzdou vyjednanými kolektivními partnery, které federální vláda prohlásila za obecně závazné v souladu se zákonem o uvádění pracovníků (AEntG), zákonem o dočasném zaměstnání (AÜG) nebo zákonem o kolektivní smlouvě (TVG). Obecně existují závazné dohody pro všechny zaměstnavatele působící v následujících odvětvích: dočasné zaměstnání, odborné vzdělávání a další vzdělávací služby, pokrývačský průmysl, elektrotechnika, masný průmysl, úklid budov, malířství a lakování, ošetřovatelský průmysl, kominářské řemeslo.

Zákonná minimální mzda v Německu je definována jako hodinová mzda nezávislá na počtu odpracovaných hodin. Neplatí žádné pravidlo o počtu měsíčních plateb.

Německý zákon o minimální mzdě nedefinuje žádné složky zákonné minimální mzdy. Právní situace tedy závisí na judikatuře. To není vždy jasné. Podle nedávné judikatury se situace jeví takto (leden 2025).

Do minimální mzdy se nepočítají spropitné, kapitálové benefity, noční příplatky (pokud jsou placeny v souladu se zákonem o pracovní době) a speciální platby, například dovolená, pokud nejsou vázány na pracovní výkon, ale na nárok na dovolenou.

Pokud jde o naturální dávky, neexistuje jasná právní situace.

Obecně platí, že platby se počítají do minimální mzdy, pokud jsou vypláceny jako náhrada za odvedenou práci, včetně bonusů za výkon, mzdy za práci na kus, bonusů za práci v neděli a o svátcích, bonusů za směny, stejně jako bonusů za loajalitu, zastoupení a docházku. Vánoční a vánoční příplata je započítána proti minimální mzdě, pokud jsou placeni za odvedenou práci. Zaměstnavatel nemůže jednostranně rozhodnout o přeměně předchozích vánočních nebo vánočních bonusů na poměrné měsíční splátky, aby je mohl vyvážit poměrně vůči zákonné minimální mzdě.

Odečtení (např. za stravu a ubytování) není povoleno.

• Německá celní správa – složky minimální mzdy, příspěvky a příplatkyopens in new tab (přístup 7. ledna 2025)

• Vědecká služba německého Bundestagu – O uznání vybraných částí odměňování a naturálních dávek vůči zákonné minimální mzděPDFopens in new tab (2020)

Ke každému rozhodnutí o úrovni minimální mzdy zveřejňuje Německá minimální komise povinnou zprávu (§ 9 odst. 4) zákona o minimální mzdě) o "dopadu minimální mzdy na ochranu pracovníků, podmínky konkurence, zaměstnanost ve vztahu k určitým odvětvím a regionům, stejně jako produktivitu" (§ 9 odst. 4) zákona o minimální mzdě, která doprovází její rozhodnutí:

• První zpráva Komise pro minimální mzduopens in new tab federální vládě v souladu s § 9, odstavcem 4 zákona o minimální mzdě o dopadech zákonné minimální mzdy (28. června 2016) / anglické shrnutíopens in new tab

• Druhá zpráva Komise pro minimální mzduopens in new tab federální vládě v souladu s § 9, odstavcem 4 zákona o minimální mzdě o dopadech zákonné minimální mzdy (26. června 2018) / anglické shrnutíopens in new tab

• Třetí zpráva Komise pro minimální mzduopens in new tab federální vládě v souladu s odstavcem 9 odstavce 4 zákona o minimální mzdě o dopadech zákonné minimální mzdy (30. června 2020) / anglické shrnutíopens in new tab

• Čtvrtá zpráva Komise pro minimální mzduopens in new tab federální vládě v souladu s § 9, odstavcem 4 zákona o minimální mzdě o dopadech zákonné minimální mzdy (26. června 2023) / anglické shrnutíopens in new tab

• Pátá zpráva Komise pro minimální mzduopens in new tab federální vládě v souladu s § 9, odstavcem 4 zákona o minimální mzdě o dopadech zákonné minimální mzdy (27. června 2025) / anglické shrnutíopens in new tab

Kromě toho Institut pro ekonomický a sociální výzkum (WSI) Nadace Hanse Böcklera každoročně zveřejňuje zprávu o vývoji minimální mzdy v Německu a Evropské unii:

• WSI - Zpráva o minimální mzdě 2018opens in new tab – Cenové trendy tlumí růst reálných mezd (únor 2018) / anglická verzePDFopens in new tab

• WSI-Zpráva o minimální mzdě 2019opens in new tab – Čas na výrazné zvýšení minimální mzdy a evropskou politiku minimální mzdy (březen 2019) / anglická verzePDFopens in new tab

• WSI – Zpráva o minimální mzdě 2020PDFopens in new tab – průlom pro evropskou iniciativu minimální mzdy? (únor 2020) / anglický abstraktopens in new tab

• WSI – Zpráva o minimální mzdě 2021PDFopens in new tab – Směřuje Evropa k dostatečným minimálním mzdám? (únor 2021) / anglická verzePDFopens in new tab

• WSI – Zpráva o minimální mzdě 2022PDFopens in new tab – Směrem k nové politice minimální mzdy v Německu a Evropě (březen 2022) / anglická verzePDFopens in new tab

• WSI – Zpráva o minimální mzdě 2023opens in new tab – Zajištění kupní síly jako ústředního úkolu v době vysoké inflace (únor 2023) / anglický abstraktopens in new tab

• WSI – Zpráva o minimální mzdě 2024PDFopens in new tab – Skutečné zisky díky implementaci Evropské směrnice o minimální mzdě (únor 2024) / anglický abstraktopens in new tab

• WSI - Zpráva o minimální mzdě 2025opens in new tab – Přesměrování politiky minimální mzdy vede k reálnému zvýšení (duben 2025) / anglická verzeopens in new tab

V Německu je každoročně publikováno velké množství vědeckých článků zaměřených na téma minimální mzdy. Kromě zpráv doprovázejících každé rozhodnutí o stanovení minimální mzdy (viz výše uvedená sekce) Komise pro minimální mzdu pravidelně zaduje výzkumné projekty týkající se svých úkolů týkajících se stanovení minimální mzdy.

Výzkum otázek souvisejících s minimální mzdou se provádí mimo jiné v Institutu ekonomického a sociálního výzkumu (WSI), Německém ekonomickém institutu (IW), Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB), institutu ifo, Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu (IAW), Německém institutu pro ekonomický výzkum (DIW), Leibnizově institutu pro ekonomický výzkum (RWI) nebo Leibnizově centru pro evropský ekonomický výzkum (ZEW).

Odkaz na výše zmíněný výzkumný ústav je uveden níže.

• Výzkum zadaný Komisí pro minimální mzduopens in new tab

• Institut ekonomického a sociálního výzkumu (WSI) – Výzkum minimální mzdyopens in new tab

• Německý ekonomický institut (IW)opens in new tab

• Institut pro výzkum zaměstnanosti (IAB) – Výzkum minimální mzdyopens in new tab

• Institut ifoopens in new tab

• Institut pro aplikovaný ekonomický výzkum (IAW) – Výzkum minimální mzdyopens in new tab

• Německý institut pro ekonomický výzkumopens in new tab (DIW)

• Leibnizův institut pro ekonomický výzkumopens in new tab (RWI)

• Leibnizovo centrum pro evropský ekonomický výzkumopens in new tab (ZEW)