Kolektivní vyjednávání na Maltě

Kolektivní vyjednávání na Maltě je decentralizované a probíhá především na úrovni vyjednávání jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanci dobrovolně vstupují do odborové organizace a odborová organizace získává právo vyjednávat jménem pracovníků, jakmile dosáhne členství 50 % + 1 zaměstnanců pracujících ve společnosti nebo v určité pracovní kategorii v rámci společnosti. Odborový svaz informuje vedení společnosti a ředitele DIER o svém záměru zahájit kolektivní vyjednávání v rámci této společnosti. Kromě kolektivního vyjednávání stanoví Legal Notice 2006 – Employee (Information and Consultation) Regulations – kterým se provádí směrnice 2002/14/ES, že odbory mají zákonné právo být konzultovány a informovány o všech záležitostech týkajících se pracovněprávních vztahů. Je třeba poznamenat, že existují případy, kdy určité kategorie zaměstnanců požadují uznání odlišné od uznání ostatních pracovníků v rámci téže organizace. Kolektivní smlouvy jsou právně závazné.

Oficiální údaje týkající se kolektivního vyjednávání na Maltě nejsou k dispozici. Údaj odvozený ze zjišťování struktury příjmů odráží hustotu odborů na Maltě, která se obvykle odhaduje na přibližně 50 %.

Kolektivní mzdové vyjednávání zaměstnanců

Zdroje: Eurofound, Evropský průzkum společností 2013/2019 (zahrnující společnosti ze soukromého sektoru s provozovnami s více než 10 zaměstnanci (kódy nomenklatury ekonomických činností B–S), s možností více odpovědí); Eurostat [earn_ses10_01], [earn_ses14_01], [earn_ses18_01] (včetně společností s více než 10 zaměstnanci (kódy nomenklatury ekonomických činností B–S, kromě O), s jedinou odpovědí pro každou místní jednotku); OECD a AIAS (2021).

Z průzkumu NFTU v posledním čtvrtletí roku 2014 vyplývá, že kolektivní smlouvu má na svém pracovišti uzavřeno 55,8 % všech zaměstnanců. Tento průzkum byl založen na vzorku 781 zaměstnanců zastupujících všechny zaměstnance na Maltě. Toto číslo nezahrnuje zaměstnance, kteří si nejsou jisti, zda mají na pracovišti uzavřenou kolektivní smlouvu. NFTU se skládá z 22 odborových svazů (NFTU, 2015).

Kolektivní smlouvu pro zaměstnance ve veřejných službách lze považovat za jedinou dohodu na odvětvové úrovni. Kolektivní smlouva pro zaměstnance ve veřejných službách (2017–2024) se vztahuje na přibližně 30 000 zaměstnanců (Malta Independent, 2017). Kolektivní vyjednávání na Maltě probíhá především na úrovni společností. Kolektivní vyjednávání na podnikové úrovni zahrnuje subjekty, v nichž je majoritním akcionářem stát, statutární nezávislé orgány a soukromý sektor. V roce 2023 bylo 218 000 zaměstnanců zaměstnáno v soukromém sektoru, zatímco 51 000 bylo zaměstnáno ve veřejném sektoru (NSO, 2023b). Podle zprávy vydané maltskou centrální bankou (2014) se v roce 2013 kolektivní smlouva vztahovala na přibližně 23 % pracovníků v soukromém sektoru.

Úrovně kolektivního vyjednávání, 2022

Artikulace

Formulace se nevztahuje na Maltu.

Kolektivní smlouvy jsou sice uzavírány v průběhu celého roku, ale obecně lze zaznamenat uzavření řady kolektivních smluv, zejména z oblasti veřejného sektoru, v týdnech těsně před politickými volbami.

Koordinace kolektivního vyjednávání napříč sektory je omezena na koordinaci usnadněnou vládou prostřednictvím stávající legislativy v rámci tripartitních rad. Například v roce 1990 byla mezi sociálními partnery uzavřena dohoda o politice příjmů v rámci tripartitní Maltské rady pro hospodářský a sociální rozvoj, v níž byl stanoven mechanismus každoroční úpravy životních nákladů na základě indexu maloobchodních cen. Roční míra úpravy životních nákladů je povinná. Základní sazba všech mezd v celé ekonomice musí být každý rok doplňována tímto přírůstkem.

Oddělení kolektivního vyjednávání ve veřejné správě je výslovně odpovědné za koordinaci mzdových změn ve veřejném sektoru.

V maltském systému neexistují žádné mechanismy pro prodloužení platnosti kolektivních smluv.

Odchylka není možná. Dodržování kolektivních smluv je sledováno příslušnými odborovými svazy a DIER a odchylky lze napadnout prostřednictvím pracovního soudu a soudů.

Stávající kolektivní smlouva zůstává v platnosti, dokud nebude nahrazena podpisem nové kolektivní smlouvy.

Po dobu platnosti kolektivní smlouvy neexistuje žádná povinnost zachovávat pracovní klid. Kolektivní smlouvy obvykle obsahují ustanovení obsahující postup, který je třeba dodržet při řešení pracovněprávního sporu.

Kolektivní smlouva pro zaměstnance ve veřejných službách na období 2017–2024 obsahuje vylepšenou strukturu kvalifikačních příplatků. Veřejná správa klade důraz na zvyšování kvalifikace a dovedností svých zaměstnanců, a to natolik, že ve spolupráci s Maltskou univerzitou a Maltskou vysokou školou umění, vědy a technologie založila Institut pro veřejné služby. Tato kolektivní smlouva také poskytuje nové opatření pro zaměstnance, kteří se rozhodnou pracovat po dosažení důchodového věku. Tito zaměstnanci si nyní mohou po odchodu do důchodu vzít předdůchodovou dovolenou.

Nové opatření bylo zahrnuto do posledních kolektivních smluv týkajících se společností působících v bankovním sektoru. To zahrnovalo zrušení tradiční struktury platových tříd ve prospěch systému "založeného na pozicích", který se opírá o hodnocení práce. Tyto kolektivní smlouvy zahrnují také řadu opatření vstřícných k rodinám, programy podílů na zisku, programy půjček na bydlení a studijní stipendia.

Dohoda pro učitele ve státních školách podepsaná v roce 2017 zahrnuje vytvoření fondu pracovních zdrojů. Učitelům by mělo být poskytnuto až 360 hodin školení, které jim pomůže dosáhnout rychlejšího kariérního postupu. Řeší se také změna sylabů, aby učitelé měli při výuce větší autonomii a svobodu.