Přejít na hlavní obsah
Tato stránka byla přeložena strojově. Podívejte se prosím na původní verzi v angličtině a seznamte se s jazykovou politikou agentury Eurofound.
Profil země s minimální mzdou pro Maltu
Profil země
Poslední aktualizace: 30 June 2026

Minimální mzda na Maltě

Gilmour Camilleri,
Luke Fiorini

Information for this page was compiled during December 2025 and early 2026. Most Member States had already transposed the EU minimum wage directive at this point. Those that had not yet fully completed transposition or where the information was not yet publicly available include Bulgaria, Cyprus, Luxemburg, Poland and Portugal. These profiles will be updated consecutively as the information becomes available. Users are invited to contact our experts on minimum wage if they are aware of changes.

Tyto profily popisují, jak jsou minimální mzdy regulovány a stanoveny. Jsou dostupné pro všechny země EU a Norsko.

Tento profil popisuje, jak jsou minimální mzdy regulovány a stanoveny na Maltě. Lze jej číst jako podkladové informace pro každoroční přehled stanovování minimální mzdy od Eurofoundu.

Na Maltě existuje zákonná minimální mzda – známá jako Národní minimální mzda – a je (téměř) obecně platná. Kromě toho jsou minimální mzdy stanoveny pro řadu (špatně placených) profesí v zákonných nařízeních o regulaci mezd.

V říjnu 2023 došlo k jednomyslné dohodě mezi všemi zaměstnavatelskými organizacemi, odbory a vládními zástupci o zvýšení minimální mzdy na Maltě, nad rámec COLA, na příští čtyři roky. Stanovuje roční zvýšení sazeb pro roky 2024 až 2027 kromě zákonné COLA (Životní náklady Adjustment) poskytované ve stejném období. I mladší 18 let zaznamenají podobné nárůsty.

Hlavním zdrojem poskytujícím pokyny pro proces stanovení minimální mzdy na Maltě je Zákon o zaměstnanosti a průmyslových vztazích, který byl poprvé přijat v roce 2002 a neustále novelizován.

Zvýšení zákonné národní a sektorové minimální mzdy je založeno na úpravě životních nákladů (COLA), která byla dohodnuta v prosinci 1990 mezi odbory, zaměstnavatelskými organizacemi a vládou. Nezávislý trojčlenný výbor (zřízený k zajištění spravedlivého fungování statistiky) řídí výpočet Indexu maloobchodních cen. Následně vládní statistik vypočítá zvýšení životních nákladů, které se připočítají k minimální mzdě.

Je pozoruhodné, že nejvyšší úroveň tripartitní diskuse mezi sociálními partnery na Maltě probíhá na Maltézské radě pro hospodářský a sociální rozvoj (MCESD). Minimální mzdy se však převážně projednávají v rámci trojstranné Rady pro pracovní vztahy (ERB), zřízené čl. 3 zákona o zaměstnanosti a průmyslových vztazích, kterou tvoří nezávislý předseda, ředitel odpovědný za pracovní a průmyslové vztahy, který působí jako místopředseda, čtyři zástupci zaměstnanců zastupujících odbory, čtyři zástupci zaměstnavatelů patřících do zastupitelských zaměstnavatelských organizací, a tři další členové jmenovaní ministrem. Rada je odpovědná za doporučení ministrovi ohledně pracovních podmínek. Konkrétně doporučuje národní minimální standardní podmínky pro zařazení do národního standardního nařízení a sektorové podmínky pro zařazení do sektorového regulačního nařízení. Rada navíc radí ministrovi ve všech záležitostech týkajících se pracovních podmínek nebo jakýchkoli záležitostí, které jí ministr předloží.

Pro úplný přehled o zúčastněných osobách je třeba také zmínit, že Právní oznámení č. 66 z roku 2023 zřídilo Komisi pro nízké mzdy, odborný výbor složený z 15 členů, který zahrnuje předsedu, čtyři členy nominované dělnickými organizacemi zasedajícími v MCESD, čtyři členy nominované národními zaměstnavatelskými organizacemi sedícími v MCESD, a šest členů zastupujících vládu Malty. Zřízení Komise pro nízké mzdy bylo původně požadováno trojstrannou dohodou ze dne 28. dubna 2017 ("Národní dohoda o minimální mzdě"). Mezi funkce Komise pro nízké mzdy Právní oznámení č. 66/2023 uvádí (čl. 5): určení, zda je třeba minimální mzdu přehodnotit, zajištění stanovení minimální mzdy na odpovídající úrovni, vymezení národních kritérií pro minimální mzdu, zohlednění trendů v cenové hladině a zvýšení počtu vybraných kolektivních smluv pro zaměstnance na nižších stupních stupních, Konkrétně zajistit, že jakákoli změna minimální mzdy je přijatelná z hlediska sektorových zranitelností, konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity, a zajistit dostatečnost minimální mzdy a včasné a efektivní zapojení sociálních partnerů do procesu přezkumu a hodnocení dostatečnosti minimální mzdy. Dále je nutné aktivní zapojení do výzkumné práce pro plnění funkcí, pro které byla Komise zřízena (čl. 8).

Sociální partneři jsou proto hlavními aktéry zapojenými do stanovování minimální mzdy spolu s vládou (a konkrétně ministrem odpovědným za zaměstnanost a průmyslové vztahy) díky své účasti v MCESD, ERB a Komisi pro nízké mzdy.

Zákonná národní minimální mzda a mzdy uvedené v nařízeních o mzdách se aktualizují každoročně. Ministr financí tyto úpravy dokonce oznamuje v rozpočtovém projevu. Takové aktualizace jsou nad rámec zvýšení stanovených kolektivními smlouvami. Zvýšení COLA nabývá účinnosti každý 1. ledna následujícího roku.

Pokud jde o proces stanovení zákonných minim, zákon o zaměstnanosti a průmyslových vztazích (čl. 4) stanoví následující základní normy:

  • Pokud ministr obdrží jakékoli národní doporučení pro standard nebo sektor od Rady pro pracovní vztahy (ERB), může vydat národní standardní nebo sektorové nařízení, podle potřeby, které bude zveřejněno ve věstníku, čímž uplatní doporučení Rady a přeloží jej do právních norem.

  • Pokud to ministr považuje za vhodné, může doporučení vrátit radě k přehodnocení.

  • Pokud ano, Rada jej po přehodnocení doporučení může znovu předložit s nebo bez pozměňovacích návrhů.

S ustanovením Komise pro nízké mzdy (LWC) v roce 2023 je dále stanoveno (čl. 8 odst. 3) Právního oznámení 66 z roku 2023, že LWC bude každé čtyři roky předkládat svá doporučení předsedovi vlády a ministrovi odpovědnému za sociální dialog, přičemž první doporučení bude předloženo v roce 2023.

V říjnu 2023 byla dosažena dohoda mezi zaměstnavateli, odbory a vládními zástupci o zvýšení minimální mzdy na Maltě během následujících čtyř let. Tento konsenzus, usnadněný prací nově zřízené komise, je považován za historický, přičemž sociální partneři usilují o rovnováhu mezi zvýšenou produktivitou, spravedlivým odměňováním pracovníků a transparentním zvyšováním minimální mzdy až do roku 2027. To znamená, že během těchto čtyř let by byla minimální mzda zvýšena o více než zákonná COLA (Životní náklady na úpravu), která byla poskytována ve stejném období. Komise pro nízké mzdy plánuje pokračovat ve své práci, přičemž v případě potřeby je na rok 2027 naplánována další revize minimální mzdy kromě úpravy COLA.

Zákon výslovně nestanovuje žádná specifická kritéria, která by zavazovala Radu pro pracovní vztahy nebo vládu při vydávání doporučení ke změně zákonného standardu nebo sektorových mezd (první), ani při vydávání právních příkazů, které je mění (druhé).

Nicméně existuje systém, který spojuje roční zvýšení zákonné národní standardní mzdy a sektorové mzdy. Je známá jako úprava životních nákladů (COLA, již zmíněná v předchozích kapitolách) a je přísně spojena s indexem maloobchodních cen (RPI), který je proto hlavním kritériem pro stanovení zákonné minimální mzdy jak v národním standardu, tak v sektorovém zákonném stanovování mezd.

COLA tedy představuje minimální úpravu minimální mzdy. COLA se počítá na základě dvanáctiměsíční klouzavé průměrné inflace k září, vynásobené "základní mzdou", kde oficiálním indexem inflace je index maloobchodních cen (RPI). "Základní mzda" představuje úroveň mezd dohodnutou v roce 1990, která je od té doby každoročně zvyšována COLA. Jednou z charakteristik COLA je, že na rozdíl od jiných forem indexace mezd pozorovaných v evropských zemích je odměna poskytována paušálně, nezávisle na úrovni mezd, nikoli podle procentuální indexace. Proto je procentuální nárůst mezd menší při vyšších mzdách ve srovnání se základní mzdou.

V dohodě z roku 2023 není žádné konkrétní kritérium, ale odkazuje se na směrnici EU 2022/2041 pro zajištění dostatečné úrovně minimální mzdy. Podle nařízení Komise pro nízké mzdy (L.N. 66 z roku 2023) je však Komise pověřena zohledněním trendů cenové hladiny a zvyšování mezd z kolektivních smluv pro nízkokapacitní zaměstnance. Dále hodnotí proveditelnost změn minimální mzdy s ohledem na sektorové zranitelnosti, konkurenceschopnost a produktivitu.

Zákonná minimální mzda na Maltě pokrývá všechny maltézské pracovníky. Existuje však 32 nařízení o regulaci mezd, která stanovují minimální odměnu a další podmínky konkrétních profesí v rámci konkrétních sektorů. 32 profesních a sektorových minim nesmí být nižší než národní minimální mzda (jak stanovuje čl. 3, Subsidiární legislativa 452.71 a čl. 5, L.N. 289/2025).

Neexistují žádné výslovné výjimky z použitelnosti zákonných minim (ať už standardních nebo sektorových).

Národní standardní nařízení o minimální mzděopens in new tab (Subsidiární legislativa 452.71), které reguluje národní minimální mzdu, také stanovuje dvě podminimální mzdy podle věkových skupin: jednu pro pracovníky ve věku 17 let a druhou pro pracovníky mladší 17 let.

Kromě zákonné minimální mzdy existuje 32 nařízení o regulaci mezd,opens in new tab která stanovují minimální odměnu a další podmínky konkrétních profesí v určitých sektorech, a které – jak bylo uvedeno v předchozí části – nemohou být nižší než národní minimální mzda (jak stanoví čl. 3, Subsidiární legislativa 452.71 a čl. 5, L.N. 289/2025).

Zákon o pracovních vztazích nezavazuje radu ani vládu k zavádění hodinových, týdenních nebo měsíčních sazeb, ale standardní nařízení a drtivá většina sektorových nařízení vyjadřují výši minima v týdenních sazbách, s velmi malými výjimkami – mzdovými nařízeními, kde jsou mzdy vyjádřeny v ročních, měsíčních nebo denních sazbách.

Podle článku 2 Národního standardního nařízení o minimální mzdě (Subsidiární legislativa 452.71) se národní minimální mzda zaměstnanců na částečný úvazek počítá poměrně podle stejné hodinové sazby srovnatelného zaměstnance na plný úvazek, jak je to relevantní v souladu s minimální mzdou příslušným Mzdovým nařízením, nebo v případech, kdy Mzdové nařízení není použitelné, za hodinovou sazbu, která není nižší než platná národní standardní minimální mzda, jak je stanoveno v souladu s přílohou a děleno čtyřiceti.

40hodinový pracovní týden je stanoven v zákoně L.N. 247 z roku 2003 (Organizace pracovních hodin). Kromě toho Ministerstvo průmyslových a pracovních vztahů (DIER) vydává balíček zdrojů pro odborníky v oblasti pracovního práva, který obsahuje oficiální hodinovou sazbu (ekvivalentní týdenní sazbě dělené 40 hodinami).

Mzdy by měly být vypláceny v pravidelných intervalech, nepřesahujících čtyři týdny s prodlením. Různé období platu však lze dohodnout kolektivní smlouvou.

"Základní" národní minimální mzda je bez zákonných bonusů, příspěvků na přesčasy a dovolené. Plný zákonný bonus vyplácený každých šest měsíců činí 135,10 €, zatímco plný zákonný týdenní příspěvek vyplácený každých šest měsíců činí 121,16 €. Dále může pracovní smlouva kromě stanovení základní mzdové sazby obsahovat také klauzuli o příspěvku vypláceném za počet odpracovaných hodin nad rámec běžného pracovního týdne.

Nebyly zjištěny žádné pravidelné zprávy o stanovování minimální mzdy na Maltě.

1 September 2026
Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
Stanovení minimální mzdy v celé EU se stalo stále dynamičtější a pečlivě sledovanou oblastí politiky, formovanou transpozicí směrnice EU o minimální mzdě a desetiletím trvalého reálného růstu zákonných sazeb. Tato zpráva zkoumá diskuse o stanovení mezd, které probíhaly mezi členskými státy a Norskem v roce 2025, se zaměřením na země s a bez národní minimální mzdy, na vzájemné působení mezi minimálními mzdami a kolektivním vyjednáváním v nízko placených sektorech a rostoucí roli indikativních referenčních hodnot při formování národních rozhodnutí.
Výzkumná zpráva
30 January 2026
Skutečný růst minimální mzdy v roce 2026, a to jak v době pokroku, tak i ústupu v ambicích členských států
Většina členských států EU změnila úroveň své národní minimální mzdy od 1. ledna 2026 a stejně jako v předchozím roce je obecný obraz výrazných zvýšení – výrazně přesahujících zvyšování cen.
Článek
Flag of the European UnionThis website is an official website of the European Union.
European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions
The tripartite EU agency providing knowledge to assist in the development of better social, employment and work-related policies

All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.

See all EU institutions and bodies