V posledních letech došlo k obecnému poklesu protestních akcí ve všech členských státech EU, a to kromě několika přerušovaných výkyvů. Během pandemie COVID-19 tento trend pokračoval, přičemž k nejvýznamnějším pracovním sporům docházelo nepřekvapivě v odvětví lidského zdraví a sociálních služeb, ve vzdělávání a v odvětví dopravy a logistiky. V této zprávě se analyzují údaje shromážděné v letech 2018–2019 nadací Eurofound během pilotního projektu databáze Monitoru protestních akcí (IAM). Pomocí analýzy klastrů se v rámci výzkumu protestních akcí v Evropě klasifikovaly do pěti kategorií: vnitrostátní spory ohledně zájmů a práv, někdy zahrnující různé formy zaměstnání; rozšířené spory ohledně kolektivních platových ujednání; lokalizované spory ohledně problémů zaměstnanosti, pracovní doby a restrukturalizace, s případy krátkého zastavení práce; lokalizované spory ohledně práv pracovníků a stížností ohledně podnikových politik; a spory ohledně veřejných politik.
Pokud jde o konkrétní témata, více než 40 % sporů zaujímaly problémy s odměňováním, 20 % problémy v otázkách zaměstnanosti, 16 % jiná hlediska pracovních podmínek a 13 % představovaly protesty. Vzhledem k nedostatku úplných údajů o protestních akcích v Evropě analýza poukazuje na potřebu budoucího systematického shromažďování empirických důkazů, které by poskytly pevný základ pro srovnávací analýzu.
Key findings
Ukazuje se, že kolektivní vyjednávání je spjato s více než třetinou sporů v EU, přičemž další čtvrtinu tvoří stížnosti na opatření na úrovni podniku a dalších 18 % stížnosti ohledně veřejného pořádku.
Problémy týkající se odměňování byly podstatou více než 40 % sporů, ve 20 % šlo o problémy v otázkách zaměstnanosti, v 16 % o jiné aspekty pracovních podmínek a ve 13 % o protesty. Více než 80 % sporů se týkalo zájmů.
Stávající údaje o protestních akcích v kolektivním vyjednávání v Evropě jsou neúplné. Bude zapotřebí systematického shromažďování údajů, které poskytne základ pro srovnávací analýzu založenou na jasných definicích dohodnutých na mezinárodní úrovni, aby bylo možné je porovnávat s jinými údaji za účelem výpočtu ekonomických nákladů sporů jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Spory v EU spadají do pěti hlavních klastrů používaných v typologii: vnitrostátní spory ohledně zájmů a práv, rozšířené spory ohledně zájmů týkajících se kolektivních (platových) ujednání, lokalizované spory ohledně problémů týkajících se zaměstnávání, pracovní doby a restrukturalizace s krátkými přerušeními práce, lokalizované spory ohledně práv zaměstnanců a stížností ohledně opatření na úrovni podniku, stížnosti ohledně veřejného pořádku.
Výskyt těchto typů v jednotlivých zemích se neřídil žádnými vzorci, které by bylo možné očekávat na základě pěti stávajících typologií z odborné literatury: typologií založených na vnitrostátních rozdílech v souvislosti s formou kapitalismu, na hustotě odborů, intenzitě stávek, typech průmyslové demokracie a kolektivním vyjednávání.
The report contains the following lists of tables and figures
List of tables
Table 1: Information captured for each record type
Table 2: Types of events recorded
Table 3: Continuous variables in the clusters: mean values
Table 4: Categorical variables: distribution of indicator categories within clusters (percentages in columns)
Table 5: Categorical variables: distribution of indicator categories between clusters (percentages in rows)
Table A1: Overview of parameters covered and gaps in national statistics on industrial action and collective labour disputes
Table A2: Number of realised industrial action events by country and sector from the IAM database, EU27 and UK
Table A3: Number of strikes and lockouts by country and sector from the ILO data for the latest year available, EU27 and UK
Table A4: Number of workers involved in realised industrial action events by country and sector from the IAM database (in thousands), EU27 and UK
Table A5: Number of workers involved in strikes and lockouts by country and sector from the ILO data for the latest year available (thousands)
Table A6: Number of days not worked as a result of realised industrial action events by country and sector from the IAM database (in thousands), EU27 and UK
Table A7: Number of days not worked as a result of strikes and lockouts by country and sector from the ILO data for the latest year available (in thousands), EU27 and UK
Table A8: Correlations of transformed variables from the second categorical principal components analysis model
Table A9: Amount of indicator variance accounted for in the four-dimensional solution from the second categorical principal components analysis model
Table A10: Cluster breakdown by country: distribution of disputes across clusters, EU27 and UK
Table A11: Cluster breakdown by country: distribution of disputes within clusters, EU27 and UK
Table A12: Cluster breakdown by sector: distribution of disputes across clusters
Table A13: Cluster breakdown by sector: distribution of disputes within clusters
Table A14: A representation of five typologies across countries showing (the lack of) relationships, EU27 and UK
List of figures
Figure 1: Eurofound’s concept of a labour dispute
Figure 2: Context of disputes in the IAM database
Figure 3: Main issue of disputes in the IAM database
Figure 4: Matters of rights or interest for disputes in the IAM database
Figure 5: Context of disputes in the data to be analysed
Figure 6: Main issue of disputes in the data to be analysed
Figure 7: Matters of rights or interest for disputes in the data to be analysed
Figure 8: Context in which the labour disputes emerged, by sector (number)
Figure 9: Context in which the labour disputes emerged, by country (%), EU27 and UK
Figure 10: Detailed breakdown of main dispute issues (number)
Figure 11: Labour disputes in non-standard forms of employment, by sector (number)
Figure 12: Correspondence plot for clusters and countries, EU27 and UK
Figure 13: Correspondence plot for clusters and sectors
Figure 14: Dispute resolution by cluster (%)
Figure 15: Dispute resolution involving a collective agreement by cluster (%)
Figure 16: Typology of labour disputes by cluster and varieties of capitalism
Figure A1: Dendrogram from the application of Ward’s method of clustering
Figure A2: Relating Eurofound’s typology of labour disputes to the union density typology, EU27 and UK
Figure A3: Relating Eurofound’s typology of labour disputes to the intensity of strike activity typology, EU27 and UK
Figure A4: Relating Eurofound’s typology of labour disputes to the industrial democracy typology, EU27 and UK
Figure A5: Relating Eurofound’s typology of labour disputes to the collective bargaining typology, EU27 and UK
- Number of pages
-
72
- Reference nº
-
EF21026
- ISBN
-
978-92-897-2241-4
- Catalogue nº
-
TJ-05-21-371-EN-N
- DOI
-
10.2806/060345
- Permalink