Přejít na hlavní obsah
Tato stránka byla přeložena strojově. Podívejte se prosím na původní verzi v angličtině a seznamte se s jazykovou politikou agentury Eurofound.
Téma
Poslední aktualizace: 7 July 2026

Invalidita a chronická onemocnění

Zdravotní postižení nebo chronické onemocnění je široce definováno jako přetrvávající zdravotní stav, který omezuje každodenní aktivity člověka nebo jeho schopnost komunikovat s okolním světem na rovnoprávném základě s ostatními. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo EU stárne, roste i počet osob se zdravotním postižením nebo chronickými zdravotními potížemi. Pro mnoho Evropanů se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním existuje mnoho překážek, které jim brání plně se zapojit do každodenního života, a přístup na trh práce zůstává jednou z hlavních výzev. Podpora aktivního začleňování a práv osob se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním ve společnosti je prioritou agendy EU.

Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.

7 July 2026
Nástroje politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením pro zapojení zaměstnavatelů – Podkladová práce
Tento podkladový dokument se zabývá kontextem politiky EU týkající se účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce, přezkoumává hlavní překážky za rozdílem v zaměstnání osob se zdravotním postižením a představuje nástroje politiky a pracovní postupy podporující jejich zaměstnání, udržení a rozvoj kariéry.
Daphne Ahrendt+2
Přizpůsobený report
12 November 2025
Paths towards independent living and social inclusion in Europe for people with a disability - Background paper
This background paper looks at the EU policy context regarding deinstitutionalisation for people with long-term care needs, analyses trends and outlines strategies supporting independent living.
Marie Hyland+2
Přizpůsobený report
4 February 2025
Respondents with disabilities hit harder by unmet medical needs
Eurofound’s 2024 e-survey shows that people with disabilities in Europe are more than twice as likely as others to face unmet medical needs, with 40% reporting barriers in accessing healthcare. Financial situation, age, employment status and limited transport, especially in rural areas, are among the main reasons, underscoring persistent inequalities despite EU commitments to equal treatment.
Daphné Chédorge-Farnier+1
Článek

Špatné duševní zdraví postihuje velkou část lidí se zdravotním postižením a vyžaduje naléhavou pozornost, aby se snížilo rozšířené riziko deprese u této skupiny občanů.

Lidé se zdravotním postižením uvádějí větší potíže vyjít s penězi, větší finanční křehkost a vyšší nedoplatky než lidé bez zdravotního postižení. Zvýšení jejich účasti na trhu práce je zásadní pro řešení této velké mezery ve finanční situaci.

Účast na trhu práce zůstává pro osoby se zdravotním postižením výzvou – a to bylo ještě umocněno pandemií COVID-19. Zaměstnání na otevřeném trhu práce osobám se zdravotním postižením ztěžuje řada překážek – od stereotypů souvisejících se zdravotním postižením až po absenci strategické vize ve správě věcí veřejných.

Opatření na podporu trhu práce musí zohledňovat zdravotní postižení a přizpůsobovat politická opatření tak, aby podporovala začleňování osob se zdravotním postižením do zaměstnání. Při poskytování podpory hrají důležitou roli všichni aktéři – vlády, zaměstnavatelé a nevládní organizace zastupující hlasy osob se zdravotním postižením.

I když má zásadní význam podpora a prosazování účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce, je třeba rovněž zavést přiměřené a inkluzivní mechanismy sociální ochrany, aby se zajistilo, že podpora bude dostupná pro všechny osoby se zdravotním postižením bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání.

Zdraví a příjmová nerovnost jsou úzce propojeny, přičemž u lidí v nejnižším příjmovém kvintilu je téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít zdravotní postižení, než u lidí v horních 20%. Během pandemie se také zvýšila nerovnost v přístupu ke zdravotnickým službám podle příjmu: v roce 2020 bylo riziko neuspokojené zdravotní potřeby u lidí v nejnižším příjmovém kvintilu 5,4krát vyšší než u lidí v horních 20 %, což zdůrazňuje, že politiky zaměřené na snižování příjmových nerovností mohou také snížit nerovnosti v oblasti zdraví.

Na základě údajů z průzkumu kvality života v Evropě (EQLS) a průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS) a dalších výzkumů zkoumá nadace Eurofound nerovnosti a výzvy, kterým čelí osoby se zdravotním postižením, a politické přístupy, které by mohly být prozkoumány.

Údaje z Život a práce v EU osvětlují situaci osob se zdravotním postižením během pandemie a porovnávají jejich situaci ve vztahu k přístupu ke zdravotní péči, duševní pohodě, finanční situaci a optimismu ohledně budoucnosti.

Výzkum se rovněž zabývá vývojem politiky v členských státech EU zaměřeným na podporu začleňování osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce, se zvláštním zaměřením na tři fáze: vstup do zaměstnání, setrvání v zaměstnání a návrat do zaměstnání po nepřítomnosti. Zkoumá mechanismy a účinnost politických opatření zavedených před pandemií a poskytuje aktualizovanou analýzu včasných politických opatření vytvořených v důsledku pandemie.

 

Další výzkumy se týkaly řady témat:

  • Pracovní síla v oblasti dlouhodobé péče, mapování pracovních podmínek a povahy zaměstnání a úlohy kolektivního vyjednávání v tomto odvětví a zdůraznění významu pracovní síly pro zlepšování kvality života a vyhlídek na zaměstnání starších lidí a osob se zdravotním postižením

  • Přístup k pečovatelským službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, zdravotní péče a dlouhodobá péče, zahrnuje otázku přístupu k těmto službám pro osoby se zdravotním postižením a zaměřuje se také na předškolní vzdělávání a péči o děti se zdravotním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami

  • Jak reagovat na chronické zdravotní problémy na pracovišti, zkoumání prevalence chronických onemocnění, dopadu na schopnost pracovat, míry, do jaké pracoviště provádějí úpravy pro pracovníky, a dopadu toho na kvalitu práce a udržitelnost práce

  • Sociální situace a situace v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, sledování změn v zaměstnání v čase, vzdělávání a odborné přípravy, účasti ve společnosti, sociální ochrany a zdravotní péče, to vše jsou prioritní oblasti Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

  • Pracovní příležitosti pro ekonomicky neaktivní osoby, pro které je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce a důvody proč

  • Pracovní příležitosti pro lidi s chronickými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická respirační onemocnění, cukrovka, roztroušená skleróza, artritida a problémy s duševním zdravím

  • Aktivní začleňování mladých lidí se zdravotním postižením nebo zdravotními problémy, což je skupina, která se potýká se zvláštními obtížemi v přístupu k zaměstnání, s důrazem na hodnocení provádění politiky aktivního začleňování na vnitrostátní úrovni

Dne 3. března 2021 představila Evropská komise svou Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. V návaznosti na předchozí desetiletou strategii 2010–2020 si klade za cíl zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly plně zapojit do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. I když v posledních desetiletích došlo k pokroku v přístupu ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání, rekreačním aktivitám a účasti na politickém životě, stále je třeba udělat mnoho pro odstranění překážek. Stanoví klíčové iniciativy v rámci tří hlavních témat: práva EU; nezávislý život a samostatnost; nediskriminace a rovných příležitostí. Jako stěžejní iniciativu v roce 2022 předložila Komise balíček, jehož cílem je zlepšit výsledky osob se zdravotním postižením na trhu práce. A v roce 2024 bylo dosaženo politické dohody o návrhu směrnice, kterou se zavádí evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta pro osoby se zdravotním postižením, který předložila Komise.

Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením přispívá k pro evropský pilíř sociálních práv, který Komise předložila dne 4. března 2021. Pilíř, který orgány EU formálně vyhlásily v listopadu 2017, odráží společné odhodlání zajistit zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro pracovníky v EU. Zdůrazňuje právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup ke zboží a službám dostupným veřejnosti bez ohledu na zdravotní postižení. 

Desetiletá strategie poskytuje rámec pro podporu opatření na úrovni EU a členských států k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), kterou přijala OSN v roce 2006.

Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.

Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.

Daphne Ahrendt

Senior research manager
Social policies research

Daphne Ahrendtová je vedoucí výzkumu v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Od svého nástupu do nadace Eurofound v roce 2013 se její práce týkala široké škály oblastí sociální politiky. V současné době koordinuje řízení a rozvoj průzkumů nadace Eurofound a vede přípravu a analýzu elektronických průzkumů COVID-19. Daphne má více než 20 let zkušeností jako výzkumná pracovnice pracující na mezinárodních průzkumech, předtím pracovala v oddělení Eurobarometru v Evropské komisi a v Národním centru pro sociální výzkum v Londýně, kde pracovala na Mezinárodním programu sociálního průzkumu. Daphne je držitelkou magisterského titulu v oboru politiky trestního soudnictví na London School of Economics a bakalářského titulu v oboru politologie na San Francisco State University.

Oscar Vargas Llave

Senior research manager
Working life research

Oscar Vargas Llave is a senior research manager in the Working Life unit at Eurofound and manages projects on changes in the world of work and the impact on working conditions and related policies: organisation of working time, remote work, the right to disconnect, health and well-being and ageing. Before joining Eurofound in December 2009, he worked as project coordinator in the field of health and safety and was responsible for the Professional Card Scheme for the Construction Sector in Spain at the non-profit Fundación Laboral de la Construcción in Madrid. He has a background in industrial sociology (Universidad Pontificia de Salamanca), and also holds a Diploma in Social Science Research Methods from the University of Cardiff and a Master’s degree in Health and Safety from the Autonomous University of Madrid.

Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.

Flag of the European UnionThis website is an official website of the European Union.
European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions
The tripartite EU agency providing knowledge to assist in the development of better social, employment and work-related policies

All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.

See all EU institutions and bodies