Nové formy zaměstnávání
Nové formy zaměstnání představují zastřešující termín pro diverzifikovanější formy zaměstnání, které se objevují nebo nabývají na významu přibližně od roku 2000. Vedle tradičních pracovněprávních vztahů se nové formy práce vyznačují změnou pracovních vzorců, smluvních vztahů, míst, délky a harmonogramu práce, zvýšeným využíváním informačních a komunikačních technologií (IKT) nebo jejich kombinací.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Omezená flexibilita: Nedobrovolné nestandardní zaměstnání v Evropské unii
Tento dokument analyzuje výskyt, trendy a mikrohybné síly nedobrovolného nestandardního zaměstnání (INE) mezi členskými státy EU v letech 2006 až 2024, přičemž využívá složený indikátor zachycující pracovníky zaměstnáné nedobrovolně na základě dočasných smluv, v práci na částečný úvazek nebo v obojím.Gender differences in motivation to engage in platform work
The rise of the platform economy during the last decade is one of the main disrupting forces for European labour markets. While standard employment remains the norm, platforms are expanding their reach and diversifying into novel business models. In doing so, they are also attracting an increasing number of women. This policy brief investigates why women are joining the platform economy and how the motivations to perform work on platforms differ between genders. It shows that while women join platforms to gain an additional income and because it allows them the flexibility to combine work with household chores or family commitments, men are driven by the opportunities provided by platforms to work globally and to expand their client base. At the same time, findings suggest that online platforms seem to provide women with a link to the labour market that can potentially prevent their withdrawal from the labour force during different life stages. These findings suggest that policy action should focus on extending working hours regulations and work–life balance measures to all platform workers, irrespective of employment status, and promote equal sharing of care responsibilities between women and men.
Nestandardní zaměstnání v EU: Typy, trendy a pracovní podmínky
Tato zpráva poskytuje přehled trendů v nových a nestandardních formách práce v celé Evropské unii. Na základě dostupných srovnávacích evropských datových sad mapuje nedávný vývoj těchto pracovních uspořádání a analyzuje jejich dopady na kvalitu pracovních míst. Zpráva také zkoumá kroky přijaté sociálními partnery v posledních letech k řešení výzev spojených s novými a nestandardními formami práce.Aby zaplnila stávající mezery ve znalostech, zkoumá nadace Eurofound od roku 2013 charakteristiky nově vznikajících forem zaměstnání v členských státech EU. Výzkum se zabývá důsledky pro pracovní podmínky a trh práce.
Sociální, hospodářské a technologické změny v Evropě daly vzniknout novým formám zaměstnání. Pandemie COVID-19 rovněž vedla ke zvýšení rozsahu a rozsahu nových forem zaměstnání. Mnohé z nich se velmi liší od tradiční "práce". Transformují tradiční individuální vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vyznačují se také nekonvenčními pracovními režimy a pracovišti.
Tvůrci politik v EU se zajímají o to, jak mohou tyto nové formy zaměstnání pomoci vybudovat odolnější a inkluzivnější trh práce. Diskuse se také točí kolem toho, jak zajistit přiměřenou sociální ochranu a důstojné pracovní podmínky. Klíčový význam v této debatě má to, jak se vyhnout situaci, kdy tyto nové formy zaměstnání budou pro pracovníky méně příznivé než zavedenější typy zaměstnání.
V roce 2017 vyhlásily Evropská komise, Evropský parlament a Rada evropský pilíř sociálních práv, který stanoví 20 základních zásad nezbytných pro řádné fungování trhů práce. V doprovodném akčním plánu z roku 2021 se uvádí, že digitalizace a změny, které do světa práce přinesla pandemie, vyžadují širokou politickou diskusi, která se zaměří nejen na úroveň účasti na trhu práce, ale také na odpovídající pracovní podmínky podporující kvalitní pracovní místa.
Otázkou pracovních podmínek se Komise zabývala rovněž ve svém sdělení "Formování digitální budoucnosti Evropy". Dobré pracovní podmínky jsou jádrem úspěšné digitální transformace, která by podpořila inovace a šíření technologií.
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Evropská komise: 20 zásad evropského pilíře sociálních právopens in new tab
EUR-Lex: Sdělení Formování digitální budoucnosti Evropyopens in new tab
Práce nadace Eurofound na nových formách zaměstnání je v souladu s prioritou Komise na období 2019–2024 týkající se Evropy připravené na digitální věk.
Evropská komise: Evropa připravená na digitální věkopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
Watch the webinar - #EurofoundLIVE: Regulating platform work – The EU’s big balancing act
2 December 2021
Initiatives to improve conditions for platform workers: Aims, methods, strengths and weaknesses
The rapid rise of the platform economy has led to a marked transformation of European labour markets, and existing regulatory frameworks and voluntary initiatives have yet to catch up. While platform work offers opportunities for workers and employers and potentially contributes to innovation, economic growth and competitiveness in the EU, it has been criticised from the beginning because of the poor employment and working conditions often experienced by workers. Accordingly, across the EU, governments, social partners, grassroots organisations and platforms have started to introduce initiatives to tackle the negative aspects of platform work. This policy brief assesses some such initiatives in the Member States and offers recommendations for further action.
15 December 2020
New forms of employment: 2020 update
Although standard employment (generally full-time and permanent) remains the dominant employment type across the EU, European labour markets are increasingly characterised by a variety of different forms. These new forms of employment involve new formal employment relationships or work patterns (linked to aspects such as place of work, working time or use of ICT) and sometimes both. This report puts the spotlight on nine innovative employment forms across the 27 EU Member States, Norway and the UK. It examines the policy frameworks of each country, as well as mapping the scale and scope of the incidence of these new forms and highlighting the main opportunities and risks associated with each form. The report concludes with some policy recommendations taking into account the future of work that will be shaped by the twin transition to the digital age and a carbon-neutral economy, as well as a new way of working due to COVID-19.
20 September 2020
Back to the future: Policy pointers from platform work scenarios
Platform work– the matching of supply and demand for paid labour through an online platform – is still small in scale but is expected to grow. Accordingly, it is important to anticipate the opportunities and risks related to this business model and employment form. This report explores potential scenarios for two selected types of platform work by 2030, drawing on Eurofound’s ‘Future scenarios of platform work’ project. It assesses the expected implications for the economy, labour market and society if these potential futures were realised. On this basis, policy pointers show what could be done to facilitate desirable and avoid undesirable futures. These policy pointers consider how to capitalise on the opportunities inherent in on-location platform work, the need for regulatory clarity and enforcement, issues around worker representation, and the embeddedness of platform work in the digital age.
16 January 2020
Telework and ICT-based mobile work: Flexible working in the digital age
Advances in ICT have opened the door to new ways of organising work. We are shifting from a regular, bureaucratic and ‘factory-based’ working time pattern towards a more flexible model of work. Telework and ICT-based mobile work (TICTM) has emerged in this transition, giving workers and employers the ability to adapt the time and location of work to their needs. Despite the flexibility and higher level of worker autonomy inherent in TICTM, there are risks that this work arrangement leads to the deterioration of work–life balance, higher stress levels and failing worker health. This report analyses the employment and working conditions of workers with TICTM arrangements, focusing on how it affects their work–life balance, health, performance and job prospects. While policymakers in many EU countries are debating TICTM and its implications, the study finds that only a few have implemented new regulations to prevent TICTM from having a negative impact on the well-being of workers.
28 January 2020
The pandora’s box of the platform economy
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Cesira Urzì Brancati
Research officerCesira Urzì Brancati je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Mezi její výzkumné zájmy patří dopad technologií na zaměstnanost a digitalizaci práce, se zaměřením na digitální pracovní platformy, digitální sledování a algoritmický management. Specializuje se na mikroekonometrii, návrh dotazníků a analýzu dat z průzkumů. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2024 pracovala Cesira v Společném výzkumném centru Evropské komise v Seville, v Mezinárodním centru dlouhověkosti v Londýně, na Univerzitě v Modeně a Reggio Emilia a na Turínské univerzitě. Má magisterský titul a doktorát z mezinárodní ekonomie z Univerzity Tor Vergata v Římě.
Dragoș Adăscăliței
Research officerDragoș Adăscăliței je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Jeho současný výzkum se zaměřuje na témata související s budoucností práce, včetně dopadu umělé inteligence na pracovní místa, důsledků automatizace pro zaměstnanost a regulačních otázek týkajících se platformy práce. Pravidelně také přispívá do komparativních projektů monitorujících strukturální změny na evropských trzích práce. Před nástupem do Eurofoundu byl lektorem pracovních vztahů na Management School University of Sheffield. Má magisterský titul z politologie ze Střední evropské univerzity a doktorát ze sociologie z University of Mannheim.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
