Sociální dopad migrace: řešení problémů spojených s přijímáním a integrací ukrajinských uprchlíků

Tato zpráva se zaměřuje na výzvy, kterým čelí členské státy EU a Norsko při přijímání a integraci osob, které uprchly z Ukrajiny po ruské invazi v únoru 2022. Zkoumá integraci na trhu práce tím, že se zabývá překážkami, které jí stojí v cestě, a hodnotí přístup k veřejným službám, jež jsou pro začlenění do společnosti klíčové, a zkušenosti s nimi. Hlavním cílem této zprávy je prozkoumat, jak jsou různé oblasti integrace vzájemně provázány: bydlení, zdravotní stav (včetně duševního zdraví) a přístup k péči o děti, vzdělávání a sociální pomoc mohou mít silný dopad na vyhlídky na zaměstnání a integraci do společnosti, přičemž zároveň je zřejmé, že mít práci zase může vést k většímu sociálnímu začlenění. Tato zpráva se zabývá nejen podpůrnými opatřeními, jež byla zavedena k usnadnění integrace na trhu práce, ale také tím, jak členské státy a Norsko usnadňují přístup ke klíčovým veřejným službám.

Zpráva čerpá z informací shromážděných nadací Eurofound od členských států a Norska a popisuje vývoj do poloviny roku 2023.

Politické souvislosti

V důsledku hromadného přílivu uprchlíků z Ukrajiny aktivovala EU svou směrnici o dočasné ochraně, která poskytuje okamžitou dočasnou ochranu osobám vysídleným z Ukrajiny. V září roku 2023 využívalo dočasnou ochranu v EU 4,2 milionu osob. Tento příliv se v mnoha ohledech liší od přílivu žadatelů o azyl, kteří přišli do EU v roce 2015. Například přicházejí hlavně ženy a děti, většina dospělých má vysokou úroveň vzdělání, uprchlíci hovoří převážně ukrajinsky nebo rusky, což jsou jazyky podobné několika jazykům hostitelských zemí, a v Evropě již žije početná ukrajinská diaspora. Nicméně příchod ukrajinských uprchlíků s sebou přinesl nové problémy, zejména v zemích, které mají s přijímáním uprchlíků menší zkušenosti.

Díky směrnici o dočasné ochraně poskytuje EU harmonizovaný právní rámec, který pomáhá zajistit přístup k zaměstnání a klíčovým veřejným službám. Uplatňování této směrnice bylo prodlouženo o další rok, a to do března 2025. Za účelem usnadnění jejího provádění sehrává EU aktivní roli při koordinaci činností, poskytuje doporučení, pokyny pro určité oblasti, příležitosti k výměně osvědčených postupů a finanční podporu. Prostřednictvím těchto nástrojů pomáhá EU v různých oblastech, jimiž se tato zpráva zabývá. Značné úsilí vynaložily rovněž jednotlivé členské státy – do poloviny roku 2023 využily finanční prostředky EU ve výši 17 miliard EUR. Kromě toho byl Ukrajině v zájmu snížení nejistoty způsobené válkou a zlepšení jejích vyhlídek udělen status kandidátské země EU.

Hlavní zjištění

• Zdá se, že integrace ukrajinských uprchlíků na trh práce byla obecně úspěšná, neboť míra jejich zaměstnanosti je vysoká, zejména ve srovnání s jinými skupinami uprchlíků. Míra zaměstnanosti se v některých zemích pohybuje v rozmezí od více než 10 % do výrazně nad 40 % (někde dokonce až 50 % nebo více). Je pravděpodobné, že se bude i nadále zvyšovat.

• Stejně jako v případě jiných skupin uprchlíků však integraci na trhu práce brání několik překážek (jazyková bariéra, nedostatek informací, neexistence podpůrné sociální sítě). Další významnou překážkou, a to zejména s ohledem na převahu žen s dětmi mezi ukrajinskými uprchlíky, je nedostatečný přístup k dostupné péči o děti, což se projevuje nízkou mírou zápisu dětí do zařízení péče o děti (v rozmezí 42 % až 71 %).

• K řešení těchto problémů byla zavedena řada inovativních opatření (např. zrušení některých omezení, která limitují přístup k péči o děti; zmírnění přísných jazykových požadavků u některých povolání; zjednodušení a urychlení procesů uznávání kvalifikací; jazykové kurzy šité na míru).

• Zdá se, že nedostatek pracovních sil je pro zaměstnavatele důležitou hnací silou pro nábor ukrajinských uprchlíků. Začlenit je na trh práce pomáhají iniciativy zaměstnavatelských organizací a jednotlivých zaměstnavatelů/firem. Veřejné služby zaměstnanosti rovněž hrají aktivní úlohu při motivování zaměstnavatelů, aby uprchlíkům poskytli pracovní příležitosti.

• I když mnoho Ukrajinců pracuje, většina z nich dosud nebyla schopna najít stabilní zaměstnání: stále převládají dočasná nebo příležitostná pracovní místa, přičemž ukrajinští uprchlíci jsou pro většinu těchto pracovních míst nadměrně kvalifikovaní. Příjem mnoha uprchlíků je proto nestabilní, což vede k jejich závislosti na sociální pomoci.

• Běžné poskytování dávek a služeb nemusí být nutně přizpůsobeno zvláštním potřebám uprchlíků; například připravenost přijmout práci jako podmínka nároku na dávky nemusí být vhodným kritériem v případech, kdy uprchlíci nejsou na přístup na trh práce dostatečně připraveni. Kromě toho mohou vysídlené osoby kvůli nedostatku individualizovaných opatření ztratit nárok na pomoc, kterou stále potřebují, a to i po získání zaměstnání (v důsledku nestabilního příjmu nebo nestálé situace v oblasti bydlení).

• Ukrajinští uprchlíci mají v hostitelských členských státech a v Norsku nevyřešené potřeby, které zahrnují integraci do místních komunit (např. prostřednictvím mimoškolních aktivit dětí) a přístup k životně zásadním službám (např. k dopravě). Tyto potřeby jsou veřejnými službami uspokojovány jen do určité míry a jejich naplňování se aktivně věnují nevládní organizace. To však nemusí zaručit dostatečné pokrytí a kontinuitu.

• Ve většině členských států čelí veřejné služby dlouhodobým problémům, které vedou k nestabilní situaci v oblasti bydlení (částečně kvůli již existujícím potížím s bydlením), nedostupnosti zařízení péče o děti, nedostatku kapacit ve školách a k obtížím při přístupu ke zdravotní péči.

Politické ukazatele

• Bezprecedentní příliv ukrajinských uprchlíků zesílil již existující problémy jednotlivých zemí s veřejnými službami. K jejich řešení je plánováno mnoho iniciativ, jež však nemusí pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří potřebují zvláštní a cílenou podporu. K dosažení stability, zajištění kontinuity vzdělávání dětí a mladých lidí, usnadnění integrace uprchlíků do místních školských systémů a místních komunit a ke zlepšení vyhlídek na stabilnější zaměstnání dospělých jsou zapotřebí dlouhodobá a cenově dostupná řešení problematiky bydlení.

• Je třeba vyvinout systematičtější úsilí ke koordinaci poskytování obecných sociálních služeb a přizpůsobení podpůrných opatření v reakci na převládající a nově se objevující potřeby ukrajinských uprchlíků. V oblasti koordinace mezi veřejnými službami existuje prostor ke zlepšení. Některé členské státy začaly za tímto účelem zřizovat specializovaná pracovní místa nebo agentury, avšak rozsah jejich působnosti a kapacita jsou zatím omezené.

• Současné iniciativy jsou často krátkodobé a rozptýlené kvůli nestabilnímu financování ze strany nevládních organizací, které je zahájily. Pomocnou ruku podaly mezinárodní organizace, a to zejména v zemích, které mají s přijímáním uprchlíků (a se souvisejícím financováním) málo zkušeností. Otázkou však zůstává, jak dalece je tato situace udržitelná a do jaké míry mohou vlády (a místní orgány) v této práci pokračovat a začlenit ji do svých systémů. Pokud jde o financování, může být zapotřebí určité přeplánování finančních prostředků EU s pečlivým zvážením účinnosti a účelnosti, s jakou jsou vynakládány.

• Při posuzování vhodnosti obecných opatření sociální ochrany pro účely účinné integrace ukrajinských uprchlíků je třeba vzít v úvahu jejich přiměřenost a vazby na opatření v oblasti bydlení, aby bylo možné řešit problematiku nestabilního příjmu (např. prostřednictvím systémů minimálního příjmu poskytujících přístup k odpovídajícím veřejným službám). Důslednost a přiměřenost podpory v oblasti příjmů by měla být monitorována, aby bylo možné zjistit, zda je třeba podpůrná opatření upravit a aktualizovat, pokud se situace uprchlíka změní (například proto, že po získání zaměstnání již nemá nárok na určité druhy podpory).