Politiky trhu práce
Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv si klade za cíl zvýšit do roku 2030 míru zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20 až 64 let alespoň na 78 %. K zajištění růstu zaměstnanosti podporujícího začlenění jsou zapotřebí inkluzivní politiky trhu práce zaměřené na zvýšení účasti nedostatečně zastoupených skupin, jako jsou starší lidé, osoby s nízkou kvalifikací nebo osoby se zdravotním postižením, na trhu práce. Aktivní politiky na trhu práce, jejichž cílem je zvýšit pracovní příležitosti pro uchazeče o zaměstnání a zlepšit soulad mezi volnými pracovními místy a nezaměstnanými, zároveň hrají klíčovou úlohu při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a stávajícího nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Příklady aktivních politik na trhu práce zahrnují odbornou přípravu, služby zprostředkování zaměstnání, dotace na nábor pracovníků, přímé vytváření pracovních míst pro veřejné programy prací nebo zvláštní programy zaměřené na zajištění přechodu ze školy do zaměstnání. Veřejné služby zaměstnanosti hrají klíčovou úlohu při poskytování účinných aktivních politik na trhu práce a poskytování podpory příjmů v obdobích nezaměstnanosti.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Nástroje politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením pro zapojení zaměstnavatelů – Podkladová práce
Tento podkladový dokument se zabývá kontextem politiky EU týkající se účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce, přezkoumává hlavní překážky za rozdílem v zaměstnání osob se zdravotním postižením a představuje nástroje politiky a pracovní postupy podporující jejich zaměstnání, udržení a rozvoj kariéry.Foundation Forum 2025: Key takeaways
This paper provides the top 20 takeaways from the Foundation Forum 2025 which took place at IMMA Venues Dublin on 19–20 November 2025.Pracovní úkoly v EU: důsledky pro nedostatek dovedností a pracovních sil
Tento dokument poskytuje nové důkazy o typech úkolů, které jsou prováděny v práci v Evropské unii (EU). Upozorňuje na změny v nedávném strukturálním složení zaměstnanosti v EU-27.Eurofound sleduje strukturální změny na trhu práce prostřednictvím svého Evropského monitoru pracovních míst (EJM) a Evropského monitoru restrukturalizace (ERM), včetně přehledu právních nástrojů. Výzkum zkoumá dynamiku trhu práce, postupy společností, restrukturalizaci a zapojení sociálních partnerů do řešení zelené transformace řízené politikami, postupujících technologických změn a globální rekonfigurace dodavatelských řetězců. Jeho cílem je poskytnout důkazy, které přispějí k pochopení konkurenceschopnosti EU a posílí socioekonomickou odolnost.
Tyto důkazy o strukturálních změnách na trhu práce pomáhají formovat politiky trhu práce a iniciativy průmyslové politiky a nabízejí znalosti o možném zlepšení nebo polarizaci pracovních míst, o tom, jak se mění požadavky na úkoly na trhu práce a o tom, zda se změny ve struktuře zaměstnanosti zrychlují nebo zpomalují.
Zkoumání nových forem práce, včetně digitálních, jako je práce prostřednictvím platforem a mobilní práce založená na informačních a komunikačních technologiích, pomáhá posoudit jejich výskyt v průběhu času a to, jak příležitosti nebo rizika, která vytvářejí, ovlivňují vyhlídky dotčených osob na zaměstnání a trh práce. Nadace Eurofound nadále aktualizuje svůj archiv ekonomik platforem informacemi o vývoji a regulaci zaměstnanosti v tomto druhu hospodářské činnosti.
Databáze EU PolicyWatch zachycuje opatření zavedená vládami a sociálními partnery v členských státech s cílem zmírnit dopady nedávných krizí – COVID-19, války na Ukrajině a rostoucí inflace – na podniky, pracovníky a občany. Uvádí také politiky na podporu digitální a ekologické transformace, jakož i společnosti, které je třeba restrukturalizovat.
Článek 4 evropského pilíře sociálních práv se zaměřuje na aktivní podporu zaměstnanosti. To podporuje právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc za účelem zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, právo mladých lidí na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo nabídku pracovního místa do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili školní docházku, prostřednictvím záruk pro mladé lidi, jakož i právo nezaměstnaných lidí na individualizovanou, trvalou a konzistentní podporu. V roce 2021 vydala Evropská komise Doporučení pro účinnou podporu zaměstnanosti.
Evropská komise: Doporučení Komise pro účinnou aktivní podporu zaměstnanostiopens in new tab (EASE)
V posledních letech nedostatek pracovních sil stále více hlavním faktorem, který ovlivňuje trhy práce v EU i mimo ni. V důsledku pandemie COVID-19 se výskyt nedostatku pracovních sil stal hlavním problémem pro vlády i sociální partnery. Mezi hlavní příčiny nedostatku pracovních sil patří demografické změny, kvalita pracovních míst a ekologická a digitální transformace.
V březnu 2024 předložila Evropská komise akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, který stanoví klíčová opatření, která by EU, členské státy a sociální partneři měli přijmout, aby dosáhli svých cílů pro rok 2030 v oblasti dovedností a zaměstnanosti.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
10 September 2024
Company practices to tackle labour shortages
This report provides updated evidence on the persistence of labour shortages amid declining levels of labour market slack in the EU and at Member State level. This serves as a background to the main focus of the report, which is on organisational policies aimed at attracting workers to occupations in which shortages are common. Case studies were conducted across sectors and Member States to gain an insight into how organisations deal with recruitment and retention challenges in a tight labour market. The report offers lessons on steps employers can take to fill vacancies, whether acting alone or in partnership with other organisations. It builds on previous Eurofound research that developed a taxonomy of actions employers adopt aimed at addressing labour shortages.
21 May 2024
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
27 March 2023
Measures to tackle labour shortages: Lessons for future policy
As economies begin to recover from the COVID-19 pandemic, labour shortages are becoming increasingly evident despite the impact of the war in Ukraine on energy and commodity prices. These include shortages exacerbated by the crisis in some sectors and professions where they had been endemic for some time. This report looks at measures implemented at national level to tackle labour shortages in the health, care, and information and communication technology sectors, as well as those arising from the twin green and digital transition. It assesses what measures are effective and explores the contextual factors supporting or hindering effective policy implementation and outcomes.
20 July 2021
Tackling labour shortages in EU Member States
While unemployment is still a huge challenge in Europe, some countries, sectors and occupations are experiencing labour shortages. This report explores various approaches to identifying labour shortages and maps national policy debates around the issue. It documents public and social partner interventions to tackle labour shortages, such as measures fostering geographical or occupational mobility, addressing skills shortages and underinvestment in skills, improving working and employment conditions, and providing better matching procedures.
18 April 2021
Disability and labour market integration: Policy trends and support in EU Member States
This report examines policy developments in EU Member States aimed at supporting the inclusion of people with disabilities in the open labour market, with a particular focus on the three stages of entering into employment, staying in the job and returning to work after an absence. It explores the mechanisms and effectiveness of more than 150 different policy measures designed to address the dimensions in place in the EU before the COVID-19 pandemic: job creation, labour supply, labour demand and contextual factors. In addition, it provides an updated analysis of early policy measures created in the wake of the pandemic that aimed to support the labour market situation of people with disabilities. A country case study on Ireland complements the study by outlining the complexity of disability and support systems from a broader perspective. The report builds on the lessons learned and provides policy pointers to improve the integration of people with disabilities into the open labour market.
24 June 2020
COVID-19: Policy responses across Europe
The effect of the COVID-19 pandemic on the lives of individuals and societies, including on the economy and labour markets, is unprecedented. The impact of the global health emergency has placed a growing number of businesses under threat, putting the jobs of more and more workers at risk and impacting the livelihoods of many citizens. Policymakers moved swiftly in an effort to mitigate the social and economic effects on businesses, workers and citizens. Eurofound’s COVID-19 EU PolicyWatch database provides information on initiatives introduced to cushion these effects. Drawing on the content of this database of around 500 policy initiatives (April 2020), this report aims to present an overview of both large-scale government measures and collective agreements that impact on large groups of workers, setting this in the context of the evolving labour market situation.
Data: COVID-19 EU PolicyWatch
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Dragoș Adăscăliței
Research officerDragoș Adăscăliței je výzkumná pracovnice v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Jeho současný výzkum se zaměřuje na témata související s budoucností práce, včetně dopadu umělé inteligence na pracovní místa, důsledků automatizace pro zaměstnanost a regulačních otázek týkajících se platformy práce. Pravidelně také přispívá do komparativních projektů monitorujících strukturální změny na evropských trzích práce. Před nástupem do Eurofoundu byl lektorem pracovních vztahů na Management School University of Sheffield. Má magisterský titul z politologie ze Střední evropské univerzity a doktorát ze sociologie z University of Mannheim.
Tina Weber
Senior research managerTina Weber is a senior research manager in Eurofound’s Working Life unit. Her work has focused on labour shortages, the impact of hybrid work and an ‘always on’ culture and the right to disconnect, working conditions and social protection measures for self-employed workers and the impact of the twin transitions on employment, working conditions and industrial relations. She is responsible for studies assessing the representativeness of European social partner organisations. She has also carried out research on European Works Councils and the evolution of industrial relations and social dialogue in the European Union. Prior to joining Eurofound in 2019, she worked for a private research institute primarily carrying out impact assessments and evaluations of EU labour law and labour market policies. Tina holds a PhD in Political Sciences from the University of Edinburgh which focussed on the role of national trade unions and employers’ organisations in the European social dialogue.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
