IT sektor v zamezení: Vývoj digitální pracovní síly EU

Digitální dovednosti se stávají transverzální požadavkem ve většině profesí a sektorů a předpokladem pro práci téměř ve všech rychleji rostoucích a znalostně náročných sektorech. V čele naší digitální transformace stojí lidé s pokročilými dovednostmi a kvalifikacemi v oblasti informačních technologií (IT). Tito lidé vyvíjejí software, spravují bezpečnost sítí a zkoumají a vyvíjejí nová řešení v oblasti umělé inteligence (AI), kvantového počítání a dalších nově vznikajících technologií. EU-27 rozšiřuje řady takových specialistů, ale ne požadovanou rychlostí. V důsledku toho byl příspěvek IT aktivit k hospodářskému růstu v EU-27 ve srovnání s jinými vyspělými ekonomikami podprůměrný. Tato zpráva se zabývá výzvami pro digitální pracovní sílu v oblasti zaměstnanosti a kvality práce, kterým je třeba čelit, pokud chce EU-27 dosáhnout svých ambiciózních cílů digitalizace.

Do digitální transformace EU jsou vyčleněny obrovské investice. Existují štědré příspěvky EU a národních subvencí v mnoha programech a iniciativách, zejména v oblastech s vysokými kvalifikacemi. Mezi hlavní iniciativy na úrovni EU patří síť evropských digitálních inovačních center, Akademie kybernetických dovedností a rozvoj AI gigatováren EU. Program politiky Digitální dekády 2030 stanovil rámec politiky pro tyto investice.

Pokud jde o trh práce, tento program si stanovil cíl zajistit do roku 2030 zaměstnání v EU 20 milionů specialistů na informační a komunikační technologie (ICT) – skupinu pokrývající několik IT souvisejících profesí. Zaměstnanost v IT rychle roste, ale tento velmi ambiciózní cíl pravděpodobně nebude při současném růstu dosažen. Mobilizace dalších zdrojů digitálních talentů je proto stále naléhavější. To je podpořeno měnícími se technologickými a geopolitickými okolnostmi, zejména rozšiřujícími se možnostmi AI, rostoucími kybernetickými hrozbami a důležitostí rozvoje digitální nezávislosti a "suverenity" EU.

Požadavky na dovednosti spojené s těmito výzvami jsou přizpůsobeny vyšším kvalifikacím. Získání těchto dovedností vyžaduje mnoho let akademického vzdělávání po škole, doplněného dalším vzděláváním a učením přímo na pracovišti. Tok těchto dovedností je omezený.

Počet mladých lidí, kteří se rozhodnou studovat přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku, sice stále roste, ale stále nestačí, a někteří z těch, kteří se jim věnují, jsou přitahováni vyššími platy v jiných sektorech nebo zemích. Ženy zůstávají v sektoru ICT nedostatečně zastoupeny. Podle většiny odhadů růst poptávky po IT pracovní síle v kombinaci s rychlými technologickými změnami předčiluje schopnost našich vzdělávacích systémů vybavit dostatek lidí požadovanými dovednostmi.

• Zaměstnanost v IT v EU rychle roste (s ročním růstem 7–8 % oproti celkovému růstu zaměstnanosti něco přes 1 %), ale z mírné základny. ICT specialisté tvořili v roce 2011 3 % zaměstnanosti v EU-27 a v roce 2024 5 %. Existují velmi velké rozdíly v podílu ICT specialistů na celkové zaměstnanosti napříč členskými státy EU – od 2,5 % v Řecku po 8,6 % ve Švédsku.

• Rostoucí poptávka znamená rozsáhlý nedostatek ICT specialistů. V roce 2024 mezi firmami s otevřenými IT volnými pozicemi 57 % uvedlo potíže s obsazením těchto pozic. Nedostatek pracovní síly je obzvlášť akutní u vedoucích pozic a vysoce specializovaných pozic v oblasti kybernetické bezpečnosti, AI / generativní AI a cloud computingu.

• Systémy vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy nesplňují současnou i předpokládanou poptávku po zaměstnání ve většině členských států, podle průzkumů zaměstnavatelů na úrovni EU a příspěvků národních korespondentů.

• Migrace pracovní síly ze zemí mimo EU se stala hlavním a stále důležitějším faktorem uspokojení vysoké poptávky zaměstnavatelů po specialistech na ICT v EU, která překonává příspěvek z mobility pracovních sil v rámci EU.

• Kvalita práce a zaměstnanosti v IT je nadprůměrná téměř ve všech oblastech, zejména v příjmech a dovednostech, podle údajů Evropského průzkumu pracovních podmínek (EWCS).

• Velké genderové rozdíly v zaměstnání v IT jsou přetrvávající a pomalu se zmenšují. V roce 2024 byla v EU-27 méně než jedna z pěti (19 %) ICT specialistů žen. Rozdíly v odměňování mezi pohlavími v širším sektoru informací a komunikace byly v roce 2022 těsně pod 20 %, zatímco v pracovní síle obecně to bylo 13 %.

• Výrazné rozdíly podle pohlaví jsou pozorovány také v různých dimenzích kvality práce. Specialistky na ICT se mnohem méně často považují za spravedlivě placené za svou práci, mají menší přístup k placenému školení, jsou vystaveny vyšší pracovní intenzitě a negativnímu sociálnímu chování a mají menší vliv na organizaci své práce. Takové výsledky mohou ženy odrazovat od vstupu do oboru.

• Cíl Digitálního desetiletí, kdy bylo do roku 2030 20 milionů ICT specialistů, pravděpodobně nebude splněn. Při současném tempu růstu bude EU zaostávat asi o 5 milionů pracovníků.

• Vysvětlení nedostatku pracovní síly a dovedností v IT je na straně nabídky (tedy vzdělávání, včetně dalšího a postgraduálního vzdělávání, a školení, včetně praktického školení) a nesouvisí s pracovními nebo pracovními podmínkami. Podle dat EWCS uvádějí specialisté na ICT v EU nadprůměrnou kvalitu práce a zaměstnanosti ve všech oblastech, zejména však v oblasti platů a dovedností.

• Restriktivní imigrační politika jinde pravděpodobně učinila Evropu atraktivnějším místem pro odborníky z nečlenských zemí EU, včetně specializací na ICT s vysokou globální poptávkou. Existují naznačující důkazy, že se to možná už děje. Zároveň omezená mobilita specialistů na ICT v rámci EU ukazuje, že existuje potenciál využít stávající nástroje EU, jako jsou EURopean Employment Services (EURES) a Erasmus+, k řešení nedostatku dovedností.

• Uzavření genderové pracovní propasti v IT není jen otázkou spravedlnosti, ale také ekonomické nutnosti. V kontextu nedostatku pracovní síly znamená neschopnost přilákat ženy, že EU funguje s méně než třemi čtvrtinami svého potenciálního talentu specialistů na ICT. Zároveň omezuje rozmanitost perspektiv při formování technologií, které stále více ovlivňují všechny aspekty společnosti, jak v práci, tak mimo ni.