Přejít k hlavnímu obsahu
Abstract

Tato zpráva se zabývá dopadem krize COVID-19 na sociální služby v EU. Pandemie sice sociální služby negativně ovlivnila, zároveň však poskytla ponaučení, jak tyto služby přizpůsobit v reakci na nové výzvy a sociální rizika. Jedním ponaučením je například to, že by měly být vypracovány politiky ke zlepšení využívání digitalizace v tomto odvětví za účelem zajištění lepšího přístupu k novým technologiím a odborné přípravě jak pro pracovníky, tak pro cílové skupiny daných služeb. A zejména je třeba mít jasné plány pro nepředvídané události a vyčlenit finanční prostředky pro přizpůsobení se v krizových obdobích.
Zvýšení veřejných výdajů na sociální ochranu, zdravotní péči a vzdělávání bylo jedním ze zásadních prvků v rámci reakce na pandemii. Panuje však nejistota ohledně budoucího rozvoje sociálních služeb v souvislosti se zastřešujícím politickým zájmem a investicemi do zelené a digitální transformace. Z toho vyplývá, že příspěvek sociálních služeb k odolnosti evropských společností musí i nadále být tématem politické diskuse a že je třeba politiky dále dolaďovat.

Key findings

EU je plně odhodlána řešit sociální otázky: veřejné výdaje na sociální služby – sociální ochranu, vzdělávání a zdravotnictví – v roce 2020 v EU dosáhly významných 35 % HDP. Tento silný sociální rozměr vychází ze zkušeností získaných z provádění politiky úsporných opatření během předchozí hospodářské krize a z prokázané schopnosti členských států účinně přerozdělovat zdroje a zmírňovat dopady krize.

Nedávná pandemie prokázala, že sociální služby mají zásadní význam pro odolnost evropských společností. Během krize tyto služby poskytovaly pomoc a síť umožňující lidem překonat mimořádná omezení, s nimiž se potýkali v každodenním životě. Důležitost těchto služeb se ukázala také při jejich absenci, když lidé v nouzi nemohli získat náležitou podporu kvůli škrtům ve službách.

Strukturální problémy, jako jsou nedostatek zaměstnanců, nevyhovující pracovní podmínky a nedostatečná digitalizace, omezily schopnost sociálních služeb plnit během pandemie jejich poslání a mnoho služeb, které nebyly dostatečně připraveny na pandemii COVID-19, mělo potíže s reorganizací fungování. Nebudou-li tyto strukturální problémy – z nichž mnohé souvisí s tím, že pracovní místa v sociálních službách jsou přetížená, stresující a je na ně vyčleněno málo zdrojů – naléhavě řešeny, budou přetrvávat i do budoucna.

Nedostatečná digitalizace v odvětví sociálních služeb znamená, že zaměstnanci přicházejí o příležitosti ke školení a prohlubování dovedností, přičemž přibližně pětina pracovníků v oblasti sociální péče v EU při své práci nikdy nepoužívá digitální zařízení. To je třeba řešit, má-li se toto odvětví vypořádat s budoucími výzvami, neboť se během pandemie, kdy byla digitální zařízení klíčovým nástrojem komunikace, ukázalo, že digitalizace je mimořádně důležitá.

Pandemie navzdory obtížím, které způsobila, poskytla cenný impuls pro rozvoj sociálních služeb. Bylo vyvinuto velké úsilí – i když improvizované – umožnit práci na dálku a poskytovat služby a podporu novými způsoby, o čemž svědčí četné linky pomoci a aplikace. Jasně se také ukázala hodnota rozvíjení spolupráce se zúčastněnými stranami a primárními (neformálními) pečovateli. Zatím však není zřejmé, jak jsou získaná ponaučení dále využívána, a má-li toto odvětví účinně čelit budoucím výzvám, musí být jejich uplatňování pro zúčastněné strany a činitele s rozhodovací pravomocí prioritou.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

  • Table 1: NACE sectors used in the analysis of working conditions
  • Table 2: Receipt of training, by sector and subsector, EU27 (%)
  • Table 3: Workers who never use digital devices at work, by sector and subsector, EU27, 2021 (%)

List of figures

  • Figure 1: Proportion of social services workers who reported adverse social behaviour, by sector, EU27, 2021 (%)
  • Figure 2: Proportion of social services workers in selected subsectors who reported adverse social behaviour, EU27, 2021 (%)
  • Figure 3: Proportion of workers in selected occupations who reported adverse social behaviour, EU27, 2021 (%)
  • Figure 4: Relationship between prevalence of training and non-use of digital devices at work in subsectors of social services, EU27 (%)
  • Figure 5: Use of digital devices at work, by sector, EU27, 2021 (%)
  • Figure 6: Proportion of workers in six job quality categories, by long-term care and healthcare sectors, EU27 (%)
  • Figure 7: Proportion of social services workers who feel that they do useful work, by sector, EU27, 2021 (%)
  • Figure 8: Unmet need for various healthcare services, EU27, 2021–2022 (%)
  • Figure 9: Unmet need for mental healthcare, by age group, EU27, 2021–2022 (%)
  • Figure 10: Change in total expenditure on social protection per capita, EU27, 2009–2020
  • Figure 11: Total expenditure on social protection as a percentage of GDP, rate of change in total expenditure on social protection and rate of change in GDP, EU27, 2008–2020 (%)
  • Figure 12: Breakdown of social protection expenditure on benefits, by function, EU27, 2008–2021 (%)
  • Figure 13: General government expenditure on social protection, healthcare and education as a proportion of GDP, EU27, 2004–2021 (%)
  • Figure 14: General government expenditure on social protection functions as a proportion of GDP, EU27, 2004–2021 (%)
  • Figure 15: Social protection expenditure, by benefits in cash and benefits in kind, six Member States, 2006–2021 (€ million)
  • Figure 16: Benefits in kind as a proportion of total social benefits expenditure, six Member States, 2006–2021 (%)
  • Figure 17: Average expenditure on social protection as a share of GDP (%) and standard deviation, EU27, 2004–2021
  • Figure 18: General government expenditure on education functions as a share of GDP, EU27, 2004–2021 (%)
  • Figure 19: General government expenditure on healthcare functions as a share of GDP, EU27, 2004–2021 (%)
  • Figure 20: Share of national RRF funds allocated to the green transition, the digital transition and other aspects of socioeconomic resilience, 2020 (%)
Number of pages
64
Reference nº
EF22007
ISBN
978-92-897-2339-8
Catalogue nº
TJ-09-23-280-EN-N
DOI
10.2806/347055
Permalink

Cite this publication

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.