Jak se ekonomiky začínají zotavovat z pandemie covidu-19 (navzdory dopadu války na Ukrajině na ceny energií a komodit), je nedostatek pracovních sil stále zřetelnější. Jedná se zejména o nedostatek pracovních sil, který v určitých odvětvích a povoláních již určitou dobu přetrvával a který krize ještě prohloubila. Tato zpráva pojednává o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni s cílem řešit nedostatek pracovních sil v odvětvích zdravotnictví, péče a informačních a komunikačních technologií, jakož i o opatřeních vyplývajících ze souběžné ekologické a digitální transformace. Hodnotí, která opatření jsou účinná, a zkoumá kontextové faktory, které brání nebo přispívají k účinnému provádění politik a dosahování příslušných výsledků.
Key findings
Nedostatek pracovních sil v EU omezuje výrobu a poskytování služeb ve vícero odvětvích. Boj o talenty je obzvlášť markantní například v Belgii, Česku, Německu, Nizozemsku a Rakousku. Vzhledem k tomu, že příčiny nedostatku pracovních sil se v jednotlivých odvětvích, povoláních a regionech liší, opatření k jejich řešení musí být různorodá – od rozvoje dovedností, zvyšování atraktivity určitých odvětví a povolání, zapojení nedostatečně využívaných pracovních sil až po lepší sladění nabídky a poptávky. Zjištění potvrzují, že řešení nedostatku pracovních sil se netýká pouze dovedností.
Nedostatek pracovních sil se projevuje zejména v odvětvích s náročnými pracovními podmínkami, jako je zdravotnictví a dlouhodobá péče. V těchto odvětvích se z důvodu stárnutí obyvatelstva a pracovních sil v EU bude nedostatek pracovních sil v nadcházejících letech dále prohlubovat. K nedostatku zdravotnických pracovníků a pracovníků dlouhodobé péče přispívá rovněž nízká míra investic, dopad pandemie a genderová segregace na trhu práce.
Řada opatření k řešení nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví a dlouhodobé péči se zaměřuje na platy a pracovní podmínky. Přestože iniciativy, které usilují o řešení problematiky nízkých platů, v některých zemích střední a východní Evropy napomohly zpomalit růst počtu pracovníků zvažujících práci v zahraničí, zacílení pouze na platy často nestačí a je nutné se soustředit i na jiné faktory ovlivňující kvalitu života, které zvyšují atraktivitu práce, jako je infrastruktura vzdělávání, větší nezávislost z hlediska pracovní doby, přístup k odborné přípravě a kariérnímu postupu a smysluplnější práce.
Opatření zaměřená na využívání stávajících pracovních sil jsou obzvláště důležitá v odvětví informačních a komunikačních technologií a v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, kde je nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi nejvýznamnější příčinou nedostatku pracovních sil. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a rostoucí nutnosti identifikovat budoucí potřeby v oblasti dovedností je velmi důležité, aby stanovení stávajících a předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností bylo výsledkem společného úsilí vlád, sociálních partnerů a poskytovatelů odborné přípravy. Evropský rok dovedností 2023 je důležitou příležitostí k podpoře účinných a inkluzivních investic do odborné přípravy v celé Evropě.
Opatření zaměřená na nedostatečně využívané skupiny na trhu práce musí přinášet komplexní podporu zaměřenou na faktory bránící účasti na trhu práce, jako jsou zdravotní problémy, nedostatečný přístup k cenově dostupné péči či potřeby v oblasti vzdělávání a odborné praxe. To vyžaduje úzkou spolupráci sociálních partnerů a dalších příslušných subjektů v rámci širších opatření, jako jsou politiky týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, daňové pobídky a pobídky ve formě různých výhod.
The report contains the following lists of tables and figures.
List of tables
Table 1: Categorisation of policies to address labour shortages
Table 2: Overview of 40 analysed measures by sector/occupation targeted
Table 3: Classification of greening occupations
Table 4: Overview of policy measures targeting labour shortages in the health and long-term care sectors
Table 5: Summary of working group activities and goals
Table 6: Overview of policy measures targeting labour shortages in the ICT sector
Table 7: Exit to employment rates from some of the training courses offered by Interface3
Table 8: Overview of policy measures targeting labour shortages in occupations affected by the green transition
Table 9: Skills gaps and projected labour shortages
Table 10: Overview of policy measures targeting labour shortages in occupations affected by digital transition
Table 11: Overall assessment of the strength of evidence
Table A1: Overview of 40 analysed measures: country, sector/occupation targeted, temporal scope, budget and lead organisation of the analysed measures
List of figures
Figure 1: CMO framework in relation to assessing measures to tackle labour shortages
Figure 2: Job vacancy rate, EU27, Q1 2013 to Q3 2022 (%)
Figure 3: Job vacancy rates, EU27, Q3 2013, Q3 2021 and Q3 2022 (%)
Figure 4: Job vacancy rate and labour shortages as a factor limiting production (EU27), illustrated by the Beveridge curve
Figure 5: Average job vacancy rate versus average unemployment rate by Member State – Beveridge points, EU27, Q3 2020 (left panel) and Q3 2022 (right panel)
Figure 6: Proportion of companies in the manufacturing, construction and services sectors citing labour shortages as a factor limiting production, EU27, Q1 2013 to Q4 2022 (%)
Figure 7: Dynamics of labour market slack and its components, EU27, Q1 2013 to Q3 2022 (%)
Figure 8: Labour market slack and its components by country, Q2 2022 (%)
Figure 9: Share of potential additional labour force by category, country and gender, Q3 2022 (%)
Figure 10: Growth in employment in the health and social care sector by gender, EU27, Q2 2013 to Q2 2022 (thousands)
Figure 11: Job vacancy rates in human health and social work activities, EU27, Q3 2014 to Q3 2022 (%), and the change in percentage points
Figure 12: Share of extremely and highly strained jobs in the healthcare sector by country, EU27, 2021 (%)
Figure 13: Share of individuals with no or limited overall digital skills, EU27 (%)
Figure 14: Job vacancy rates in the ICT sector, EU27, Q3 2014 to Q3 2022 (%), and the change in percentage points and as a ratio
Figure 15: Percentages of enterprises that had hard-to-fill vacancies for jobs requiring ICT specialist skills
Figure 16: Share of extremely and highly strained jobs in the ICT sector by country, EU27 (%)
Figure 17: Recognition of professional qualifications for working abroad
Figure 18: Frequency distribution of overall assessment of evidence
- Number of pages
-
80
- Reference nº
-
EF22015
- ISBN
-
978-92-897-2316-9
- Catalogue nº
-
TJ-04-23-163-EN-N
- DOI
-
10.2806/216577
- Permalink