Přejít k hlavnímu obsahu
Abstract

Jak se ekonomiky začínají zotavovat z pandemie covidu-19 (navzdory dopadu války na Ukrajině na ceny energií a komodit), je nedostatek pracovních sil stále zřetelnější. Jedná se zejména o nedostatek pracovních sil, který v určitých odvětvích a povoláních již určitou dobu přetrvával a který krize ještě prohloubila. Tato zpráva pojednává o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni s cílem řešit nedostatek pracovních sil v odvětvích zdravotnictví, péče a informačních a komunikačních technologií, jakož i o opatřeních vyplývajících ze souběžné ekologické a digitální transformace. Hodnotí, která opatření jsou účinná, a zkoumá kontextové faktory, které brání nebo přispívají k účinnému provádění politik a dosahování příslušných výsledků.

Key findings

Nedostatek pracovních sil v EU omezuje výrobu a poskytování služeb ve vícero odvětvích. Boj o talenty je obzvlášť markantní například v Belgii, Česku, Německu, Nizozemsku a Rakousku. Vzhledem k tomu, že příčiny nedostatku pracovních sil se v jednotlivých odvětvích, povoláních a regionech liší, opatření k jejich řešení musí být různorodá – od rozvoje dovedností, zvyšování atraktivity určitých odvětví a povolání, zapojení nedostatečně využívaných pracovních sil až po lepší sladění nabídky a poptávky. Zjištění potvrzují, že řešení nedostatku pracovních sil se netýká pouze dovedností.

Nedostatek pracovních sil se projevuje zejména v odvětvích s náročnými pracovními podmínkami, jako je zdravotnictví a dlouhodobá péče. V těchto odvětvích se z důvodu stárnutí obyvatelstva a pracovních sil v EU bude nedostatek pracovních sil v nadcházejících letech dále prohlubovat. K nedostatku zdravotnických pracovníků a pracovníků dlouhodobé péče přispívá rovněž nízká míra investic, dopad pandemie a genderová segregace na trhu práce.

Řada opatření k řešení nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví a dlouhodobé péči se zaměřuje na platy a pracovní podmínky. Přestože iniciativy, které usilují o řešení problematiky nízkých platů, v některých zemích střední a východní Evropy napomohly zpomalit růst počtu pracovníků zvažujících práci v zahraničí, zacílení pouze na platy často nestačí a je nutné se soustředit i na jiné faktory ovlivňující kvalitu života, které zvyšují atraktivitu práce, jako je infrastruktura vzdělávání, větší nezávislost z hlediska pracovní doby, přístup k odborné přípravě a kariérnímu postupu a smysluplnější práce.

Opatření zaměřená na využívání stávajících pracovních sil jsou obzvláště důležitá v odvětví informačních a komunikačních technologií a v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, kde je nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi nejvýznamnější příčinou nedostatku pracovních sil. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a rostoucí nutnosti identifikovat budoucí potřeby v oblasti dovedností je velmi důležité, aby stanovení stávajících a předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností bylo výsledkem společného úsilí vlád, sociálních partnerů a poskytovatelů odborné přípravy. Evropský rok dovedností 2023 je důležitou příležitostí k podpoře účinných a inkluzivních investic do odborné přípravy v celé Evropě.

Opatření zaměřená na nedostatečně využívané skupiny na trhu práce musí přinášet komplexní podporu zaměřenou na faktory bránící účasti na trhu práce, jako jsou zdravotní problémy, nedostatečný přístup k cenově dostupné péči či potřeby v oblasti vzdělávání a odborné praxe. To vyžaduje úzkou spolupráci sociálních partnerů a dalších příslušných subjektů v rámci širších opatření, jako jsou politiky týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, daňové pobídky a pobídky ve formě různých výhod.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Categorisation of policies to address labour shortages
Table 2: Overview of 40 analysed measures by sector/occupation targeted
Table 3: Classification of greening occupations
Table 4: Overview of policy measures targeting labour shortages in the health and long-term care sectors
Table 5: Summary of working group activities and goals
Table 6: Overview of policy measures targeting labour shortages in the ICT sector
Table 7: Exit to employment rates from some of the training courses offered by Interface3
Table 8: Overview of policy measures targeting labour shortages in occupations affected by the green transition
Table 9: Skills gaps and projected labour shortages
Table 10: Overview of policy measures targeting labour shortages in occupations affected by digital transition
Table 11: Overall assessment of the strength of evidence

Table A1: Overview of 40 analysed measures: country, sector/occupation targeted, temporal scope, budget and lead organisation of the analysed measures

List of figures

Figure 1: CMO framework in relation to assessing measures to tackle labour shortages
Figure 2: Job vacancy rate, EU27, Q1 2013 to Q3 2022 (%)
Figure 3: Job vacancy rates, EU27, Q3 2013, Q3 2021 and Q3 2022 (%)
Figure 4: Job vacancy rate and labour shortages as a factor limiting production (EU27), illustrated by the Beveridge curve
Figure 5: Average job vacancy rate versus average unemployment rate by Member State – Beveridge points, EU27, Q3 2020 (left panel) and Q3 2022 (right panel)
Figure 6: Proportion of companies in the manufacturing, construction and services sectors citing labour shortages as a factor limiting production, EU27, Q1 2013 to Q4 2022 (%)
Figure 7: Dynamics of labour market slack and its components, EU27, Q1 2013 to Q3 2022 (%)
Figure 8: Labour market slack and its components by country, Q2 2022 (%)
Figure 9: Share of potential additional labour force by category, country and gender, Q3 2022 (%)
Figure 10: Growth in employment in the health and social care sector by gender, EU27, Q2 2013 to Q2 2022 (thousands)
Figure 11: Job vacancy rates in human health and social work activities, EU27, Q3 2014 to Q3 2022 (%), and the change in percentage points
Figure 12: Share of extremely and highly strained jobs in the healthcare sector by country, EU27, 2021 (%)
Figure 13: Share of individuals with no or limited overall digital skills, EU27 (%)
Figure 14: Job vacancy rates in the ICT sector, EU27, Q3 2014 to Q3 2022 (%), and the change in percentage points and as a ratio
Figure 15: Percentages of enterprises that had hard-to-fill vacancies for jobs requiring ICT specialist skills
Figure 16: Share of extremely and highly strained jobs in the ICT sector by country, EU27 (%)
Figure 17: Recognition of professional qualifications for working abroad
Figure 18: Frequency distribution of overall assessment of evidence

Number of pages
80
Reference nº
EF22015
ISBN
978-92-897-2316-9
Catalogue nº
TJ-04-23-163-EN-N
DOI
10.2806/216577
Permalink

Cite this publication

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.