Překonávání rozdílů mezi venkovem a městem: řešení nerovností a posílení postavení komunit

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

Massimiliano Mascherini

Marie Hyland

Garance Hingre

Marta Anzillotti

Daniel Molinuevo

Eleonora Peruffo

Viginta Ivaškaitė-Tamošiūnė

Abstract

Lisabonská smlouva stanovila územní soudržnost jako třetí rozměr evropské soudržnosti. Navzdory tomu, že politika přikládá vysokou prioritu dosažení geograficky vyváženého hospodářského rozvoje, stále existují rozdíly v životních podmínkách mezi venkovskými a městskými oblastmi. V některých případech se tyto rozdíly zvětšují. Tato zpráva dokumentuje rozdíly v sociálních, politických, kulturních a hospodářských výsledcích mezi venkovem a městem. Tyto rozdíly mohou představovat vážnou hrozbu pro sociální soudržnost v Evropě. Podle této zprávy se obyvatelé venkova častěji cítí být vládami opomíjeni a mají ve vlády a instituce nižší důvěru než obyvatelé měst. Kromě toho je poskytování veřejných služeb ve venkovských oblastech horší než v městských oblastech a stále se vyskytují rozdíly v jejich poskytování. Pro zajištění světlé budoucnosti všech oblastí je třeba nalézt inovativní řešení v boji proti hospodářskému úpadku. Tato zpráva popisuje kreativní řešení, která jsou v členských státech využívána k poskytování služeb ve vzdálených regionech.

Bridging the rural-urban divide: Addressing inequalities and empowering communities

English (759.75 KB - PDF)

Key findings

• Cíl zajistit vyvážený geografický rozvoj evropských regionů je zakotven v Lisabonské smlouvě. Navzdory tomuto závazku však v Evropě přetrvávají výrazné rozdíly v příjmech a životních podmínkách mezi venkovskými a městskými oblastmi, přičemž míra zaměstnanosti a úroveň lidského kapitálu jsou v průměru vyšší v městských oblastech a rozdíl v mediánu příjmů se za posledních deset let zvýšil téměř o 20 %.

• Obyvatelé venkovských oblastí mají výhodu v nákladech na bydlení a podmínkách bydlení: pouze 6 % domácností je zatíženo příliš vysokými náklady na bydlení ve srovnání s 9 % městských domácností. Obyvatelé venkova častěji své domy vlastní a žijí ve větších domech a trpí méně znečištěním a kriminalitou. Přírodní prostředí, ve kterém žijí, také poskytuje příležitosti k dosažení klimatické neutrality.

• Je důležité, aby ve všech oblastech byly dostupné kvalitní veřejné služby, aby se vybudovala důvěra mezi těmi občany, kteří mají pocit, že jejich komunity jsou opomíjeny, protože zjištění ukazují, že nerovné příležitosti a nedostatečné uznání mohou podporovat nespokojenost a narušovat sociální toleranci a důvěru. Tento obecný nedostatek důvěry mezi obyvateli venkovských oblastí je obzvláště znepokojivý a vyžaduje, aby se venkovským oblastem a jejich hospodářským investicím věnovala zvýšená politická pozornost.

• Ženy ve venkovských oblastech čelí dalším výzvám, včetně většího rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů a konzervativnějších postojů. Politiky se proto budou muset zaměřit na podporu vstupu žen ve venkovských oblastech na trh práce a jejich setrvání na něm. Důležitou součástí tohoto cíle je zajištění dostupnosti kvalitních zařízení péče o děti ve venkovských oblastech.

• Pro členské státy bude zásadní, aby upřednostnily investice do vzdělávání a odborné přípravy pro venkovské komunity, neboť obyvatelé venkova nemají stejný přístup ke službám a k infrastruktuře jako obyvatelé městských oblastí, včetně škol a vysokorychlostního širokopásmového připojení k internetu. Zdá se, že tyto rozdíly v životních podmínkách a veřejných službách mezi venkovem a městem se podepisují na sociálním kapitálu, neboť obyvatelé venkova mají častěji pocit, že jejich role a role jejich komunit není centrálními vládami uznávána.

Executive summary

Author(s):

Eurofound

Překonávání rozdílů mezi venkovem a městem: řešení nerovností a posílení postavení komunit

čeština (60.54 KB - PDF)

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Indicators used to assess the rural–urban divide in income, poverty and living conditions
Table 2: Summarising rural–urban gaps in income, poverty and living conditions
Table 3: Indicators used to assess the rural–urban divide in employment and opportunity
Table 4: Summarising rural–urban gaps in employment and opportunities, 2012–2021
Table 5: Individual and community recognition gaps
Table 6: Variables from the EVS used to measure cultural differences
Table 7: List of survey questions used to analyse political participation
Table 8: Political participation indicators, by degree of urbanisation and political participation type, EU27, 2022 (%)
Table 9: Political participation variables in Eurofound’s Living, working and COVID-19 e-survey

List of figures

Figure 1: Distribution of population, by degree of urbanisation, EU27, 2020 (%)
Figure 2: Urban population as a share of the total population, by region, 1960–2021 (%)
Figure 3: Financial hardship in rural and urban areas throughout the COVID-19 crisis
Figure 4: Employment situation of rural and urban residents throughout the COVID-19 crisis
Figure 5: Median income, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (€)
Figure 6: Convergence trends in median income rate, by degree of urbanisation, 2012–2021 (€)
Figure 7: AROPE rate, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 8: Convergence trends in AROPE rate, by degree of urbanisation, 2012–2021 (%)
Figure 9: Capacity to meet living costs (a) and ownership of assets and appliances (b) as proxies of the rural–urban gap in living standards
Figure 10: Housing cost overburden rate, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 11: Convergence trends in housing cost overburden rate, 2012–2021 (%)
Figure 12: Aggregate home and neighbourhood characteristics (a) and structural quality (b) as proxies of the rural–urban gap in housing conditions
Figure 13: Employment rate among 20- to 64-year-olds, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 14: Convergence in employment rate, by degree of urbanisation, 2012–2021 (%)
Figure 15: NEET rate, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 16: Convergence in NEET rate, by degree of urbanisation, 2012–2021 (%)
Figure 17: Tertiary educational attainment, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 18: Convergence in tertiary educational attainment, by degree of urbanisation, 2012–2021 (%)
Figure 19: Population with at least basic digital skills, by Member State and degree of urbanisation, 2021 (%)
Figure 20: Individual recognition gap, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 21: Community recognition gap, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 22: Individual and community recognition gaps
Figure 23: Gender equality index, by Member State and degree of urbanisation, 2017
Figure 24: Liberal morality index, by Member State and degree of urbanisation, 2017
Figure 25: Immigrant acceptance index, by Member State and degree of urbanisation, 2017
Figure 26: Estimate of urbanisation level as a predictor of views of gender equality, liberal morality, immigrant acceptance and social tolerance, 2008 and 2017
Figure 27: Share of respondents who voted in their last national election, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 28: Share of respondents who have attended a meeting of a trade union, political party or political group, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 29: Share of respondents who have contacted a politician or a public official, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 30: Share of respondents who have attended a protest or demonstration, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 31: Share of respondents who have signed a petition, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 32: Share of respondents who have commented on an issue online, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 33: Share of respondents who have boycotted a product or service of a company, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 34: Logistic regression results for formal and informal political participation, by degree of urbanisation
Figure 35: Trust in government, trust in the EU, and satisfaction with democracy, by degree of urbanisation, EU27
Figure 36: Trust in government, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 37: Trust in the EU, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 38: Satisfaction with democracy, by Member State and degree of urbanisation (%)
Figure 39: Logistic regression results for trust in institutions and satisfaction with democracy, by degree of urbanisation, 2022
Figure 40: Likelihood of perceiving services as poor quality, by degree of urbanisation

Number of pages: 92

Reference nº: EF22027

ISBN: 978-92-897-2350-3

Catalogue nº: TJ-04-23-916-EN-N

DOI: 10.2806/647715

Permalink: eurofound.link/ef22027

Cite this publication
Eurofound (2023), Bridging the rural–urban divide: Addressing inequalities and empowering communities, Publications Office of the European Union, Luxembourg.

Překonávání rozdílů mezi venkovem a městem: řešení nerovností a posílení postavení komunit

Key findings

Překonávání rozdílů mezi venkovem a městem: řešení nerovností a posílení postavení komunit

List of tables

List of figures

Share this page

Tell us what you think